Respirační syncytiální virus
(přesměrováno z RSV)
| RSV | |
| Paramyxoviridae | |
_EM_PHIL_2175_lores.jpg) RSV v elektronovém mikroskopu | |
| Typ NK | RNA |
|---|---|
| Zdroj | člověk |
| Přenos | kapénkový |
| Výskyt | kosmopolitní |
| Inkubační doba | 2—8 dnů [1] |
| Onemocnění | respirační infekce u dětí (bronchitidy, bronchiolitidy a pneumonie, komplikované zánětem středního ucha) |
| Diagnostika | průkaz specifických protilátek (ELISA), detekce virových antigenů, PCR |
| Terapie | symptomatická, při těžkém průběhu ribavirin |
| Očkování | pasivní imunizace, lidské monoklonální protilátky proti glykoproteinu F (neutralizace viru) [1] |
| MeSH ID | D018113 |
Lidský respirační syncytiální virus (RSV, angl. Human respiratory syncytial virus) je antigenně stabilní virus, který způsobuje u lidí závažná respirační onemocnění. Patří mezi RNA obalené viry do čeledi Paramyxoviridae, podčeleď Pneumovirinae, rod Pneumovirus. Infekce se vyskytuje celosvětově a postihuje zejména kojence a malé děti. Při replikaci viru vznikají mnohojaderná syncytia.
Patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Je častým původcem těžkých respiračních infekcí v pediatrii, zvláště u předškolních dětí. Způsobuje bronchitidy, bronchiolitidy a pneumonie. Infekce se šíří kapénkami. Primárně se množí v buňkách sliznice dýchacích cest. Odtud se, zvláště při primoinfekci, šíří dále do paranazálních dutin, Eustachovy trubice, středního ucha a dolních cest dýchacích. Sliznice reaguje na replikaci viru edémem, hypersekrecí a nekrózou epitelu, který se může odlučovat do lumen. Tyto faktory mohou vést k obstrukci bronchů a bronchiolů a atelektáze plic. Imunologickou ochranu před infekcí zajišťují specifické sekreční IgA, mateřské sérové protilátky nejsou protektivní. Při poklesu IgA dochází často k opětovné infekci, která u větších dětí a dospělých probíhá inaparentně nebo jako lehký zánět horních cest dýchacích.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Inkubační doba je 2—8 dnů [1]. Poté se infekce RSV může projevit jako nazofaryngitida, bronchitida, bronchiolitida nebo pneumonie. Onemocnění bývá komplikováno zánětem středního ucha. U větších dětí a dospělých má onemocnění lehký průběh nebo je infekce zcela inaparentní. Vážný průběh musíme očekávat u starých lidí a pacientů s imunodeficitem.
Terapie a prevence[upravit | editovat zdroj]
Lehce probíhající respirační infekce se léčí symptomaticky, u stavů s těžkým průběhem se používá aplikace ribavirinu v aerosolu. Použití neživé vakcíny se neosvědčilo. Živá atenuovaná nebo rekombinantní vakcína zatím není k dispozici pro širší využití.
Imunoprofylaxe palivizumabem (specifická monoklonální protilátka proti RSV) se používá u nezralých novorozenců, novorozenců s nízkou porodní hmotností a s bronchopulmonální dysplázií.[2]
Video[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 111-112. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ KOPŘIVA, František a Vladimír MIHÁL. Respirační syncytiální virus – možnosti prevence a léčby. Klinická farmakologie a farmacie [online]. 2012, roč. 26, vol. 4, s. 179, dostupné také z <http://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2012/04/05.pdf>. ISSN 1803-5353.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. s. 431–432. ISBN 8023802976.
