Karcinogeny: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
Bez shrnutí editace
m (Odkazy)
 
(Není zobrazeno 50 mezilehlých verzí od 27 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Proces kancerogeneze je dlouhodobý vícestupňový děj. Vyvolávající příčinou mohou být faktory chemické, fyzikální, biologické a genetické (mutace protoonkogenů, mutece supresorových genů a postižení genů oprav).
__TOC__


3 úrovně kancerogeneze
Proces [[kancerogeneze]] je dlouhodobý vícestupňový děj. Vyvolávající příčinou mohou být faktory chemické, fyzikální, biologické a genetické. Například [[mutace]] [[Protoonkogeny|protoonkogenů]], mutace supresorových genů a postižení genů oprav.
===Kancerogeneze===
Kancerogenezi lze rozdělit na tři navazující stadia:


Iniciace – postižení buňky na úrovni DNA. Zahrnuje aktivaci onkogenů, alteraci genů regulujících apoptózu a inaktivaci onkosupresorových genů. To vše má za následek expresi alternativních genových produktů a ztrátu exprese regulačích produktů.
*'''Iniciace''' – postižení buňky na úrovni [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]]. Zahrnuje aktivaci onkogenů, alteraci [[gen]]ů regulujících [[apoptóza|apoptózu]] a inaktivaci onkosupresorových genů. To vše má za následek expresi alternativních genových produktů a ztrátu exprese regulačních produktů.
*'''Promoce''' – hromadění poškození, funkční a morfologické změny.
*'''Progrese''' – porušení kontroly [[mitóza|mitózy]] a projevy neoplastického bujení.


Promoce – především epigenetické faktory.
==Klasifikace podle úrovně působení==
[[Soubor:Formaldehyde-2D.svg|náhled| Formaldehyd]]
===Genotoxické karcinogeny===
[[genotoxické látky|Genotoxické]] karcinogeny působí především v první fázi. Poškozují DNA a jejich účinek je zpravidla ireverzibilní. Mají primárně bezprahový účinek. Pro chemické kancerogeny je typický '''elektrofilní charakter''' a schopnost vytvářet kovalentní vazby s [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]].


Progrese – mitogeneze, imunitní dohled, angiogeneze.
'''Primární (přímé) karcinogeny''' mají tyto vlastnosti bez nutnosti biotransformace (např. alkylační látky), '''sekundární (nepřímé) karcinogeny''' až po biotransformaci (např. [[aflatoxín|aflatoxiny]], [[polycyklické aromatické uhlovodíky]], [[nitrosaminy]]).


==Klasifikace karcinogenů podle úrovně působení==
===Genotoxické karcinogeny===
(působí ve fázi iniciace)
Poškozují DNA a jejich účinek je zpravidla ireverzibilní. Mají primárně bezprahový účinek.
Pro chemické kancerogeny je typický elektrofilní charakter a schopnost vytvářet kovalentní vazby s DNA.
'''Primární (přímé) karcinogeny''' mají tyto vlastnosti bez nutnosti biotransformace (např. alkylační látky),
'''sekundární (nepřímé) karcinogeny''' až po biotransformaci (např. aflatoxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy aj.)
===Epigenetické karcinogeny===
===Epigenetické karcinogeny===
Nereagují přímo s DNA. Působí jinými mechanismy (imunosuprese – purinové deriváty, hormonální mechanismy – estrogeny, cytotoxické účinky atd.). Tyto látky se někdy nazývají '''promotory''' a navazují na předchozí poškození DNA buňky.
Nereagují přímo s DNA. Působí jinými mechanismy (imunosuprese – purinové deriváty, hormonální mechanismy – [[estrogeny]], cytotoxické účinky atd.). Tyto látky se někdy nazývají '''promotory''' a navazují na předchozí poškození DNA buňky.
===Kompletní karcinogeny===
===Kompletní karcinogeny===
Mají genotoxické i epigenetické účinky.
Mají genotoxické i epigenetické účinky.
==Klasifikace karcinogenů IARC (International Agency for Research on Cancer)==
 
IARC třídí chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy podle nebezpečnosti do 5 skupin.
==Klasifikace karcinogenů IARC==
===1. Humánní karcinogeny s dostatečně prokázaným účinkem===
'''[http://www.iarc.fr/ International Agency for Research on Cancer]''' (IARC, se sídlem v Lyonu) třídí chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy podle nebezpečnosti do [http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php pěti skupin].
'''(nyní 95 položek) Byl u nich prokázán karcinogenní účinek na základě epidemiologických studií u lidské populace:
 
'''Azbest, benzen, benzidin, berylium, 6-mocné sloučeniny chrómu, nikl, minerální oleje, uhelný dehet, saze, vinylchlorid, aromatické aminy (např. benzidin), kadmium, ionizující záření, radon, radium, prach z tvrdého dřeva, formaldehyd, SiO<sub>2</sub>, složky tabákového kouře''', z biologických faktorů např. EB virus, virus hepatitidy B a C, …
===Skupina 1 - humánní karcinogeny s dostatečně prokázaným účinkem===
===2. Potenciálně karcinogenní látky===
První skupinu tvoří nyní '''119 položek'''<ref>{{Citace
Vyhodnocené na základě experimentálních údajů u zvířat, pro člověka karcinogenní s vyšším či nižším stupněm pravděpodobnosti:
| typ = web
*'''2A – pravděpodobně karcinogenní (66 položek)'''
| korporace = IARC
** o-toluidin, trichloretylén, UV-záření, polychlorované bifenyly, benzantracen, barviva na bázi benzidinu aj.
| kolektiv = ano
*'''2B – možná karcinogenní'''
| url = http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php
**Chloroform, DDT, olovo a jeho anorganické sloučeniny, metylrtuť, nitrobenzen, styren.
| název = AGENTS CLASSIFIED BY THE IARC MONOGRAPHS, VOLUMES 1–117
===3. Látky nehodnotitelné pro nedostatek vědeckých důkazů===
| datum_revize = 24 October 2016
Chróm a jeho sloučeniny kromě 6-mocných, uhelný prach, čaj, ...
| citováno = 2016-11-25
===4. Látky které pravděpodobně nejsou karcinogenní pro člověka===
}}
Kaprolaktam.
</ref>. Byl u nich prokázán karcinogenní účinek na základě epidemiologických studií u lidské populace. Patří sem:
 
*[[Azbest]], benzen, [[benzidin]], berylium, 6-mocné sloučeniny chrómu, nikl, minerální oleje, uhelný dehet, saze, trichloretylén, polychlorované bifenyly, vinylchlorid, aromatické aminy (např. benzidin), kadmium, [[ionizující záření]], radon, radium, prach z tvrdého dřeva, [[formaldehyd]], SiO<sub>2</sub>, [[Zplodiny kouření|složky tabákového kouře]], z biologických faktorů např. [[EBV|EB virus]], virus [[hepatitidy]] B a C, z fyzikálních vlivů např. [[Ultrafialové záření (biofyzika)|UV záření]].
 
===Skupina 2 - potenciálně karcinogenní vlivy===
[[Soubor:DDT.svg|náhled|vpravo| DDT]]
Vyhodnocené na základě experimentálních údajů u zvířat. Pro člověka karcinogenní s vyšším či nižším stupněm pravděpodobnosti:
 
;2A – pravděpodobně karcinogenní:
 
Patří sem 81 položek.
 
*DDT (dichlórdifenyltrichlóretán) , o-toluidin, olovo a jeho anorganické sloučeniny, benzantracen, barviva na bázi benzidinu aj.
 
;2B – možná karcinogenní:
 
292 položek
 
*[[chloroform]], metylrtuť, nitrobenzen, styren
 
===Skupina 3 - látky nehodnotitelné pro nedostatek vědeckých důkazů===
505 položek
 
*chrom a jeho sloučeniny kromě šestimocných, uhelný prach, čaj.
 
===Skupina 4 - látky, které pravděpodobně nejsou karcinogenní pro člověka===
1 položka: kaprolaktam.
 
==Některé vybrané karcinogeny==
==Některé vybrané karcinogeny==
*'''Benzen (skupina 1)'''
[[Soubor:DNA UV mutation.svg|náhled|vpravo| Vliv UV záření]]
**Způsobuje leukémie s latencí 5–15 let prostřednictvím reaktivního metabolitu (benzenepoxid).
 
**Expozice v chemickém průmyslu – výroba výbušnin, kosmetických přípravků, farmaceutický průmysl, je obsažen v bezolovnatém benzínu (jako antidetonační přísada místo původního tetraetylolova, může být uvolňován při nedostatečné funkce katalyzátoru!).
;Benzen (skupina 1):
*'''Vinylchloridmonomer (skupina 1)'''
 
**Způsobuje angiosarkom jater, hepatom, ca plic, tumory CNS .
Způsobuje leukémie s latencí 5–15&nbsp;let prostřednictvím reaktivního metabolitu (benzenepoxid). Expozice v chemickém průmyslu – výroba výbušnin, kosmetických přípravků, farmaceutický průmysl, je obsažen v bezolovnatém benzínu jako antidetonační přísada místo původního tetraetylolova.{{Cave|
**Reaktivní metabolit (vinylchloridepoxid).
může být uvolňován při nedostatečné funkci katalyzátoru.
*'''Aromatické aminy'''
}}
**Benzidin, o-toluidin a další.
 
**Ca močového měchýře.
;Vinylchloridmonomer (skupina 1):
*'''Koksárenské plyny a PAU'''
 
**Kamenouhelný dehet, surový minerální olej, PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky).
Způsobuje [[Nádory jater#maligní nádory|angiosarkom jater]], hepatom, [[Nádory plic|ca plic]], [[nádory CNS]]. Reaktivní metabolit (vinylchloridepoxid).
**Ca plic a kůže.
 
*'''UV záření'''
;Aromatické aminy:
**UVC – 100–280nm, pohlcováno v atmosféře
 
**UVB – 280–315nm, absorbováno DNA, vytváří tvorbu vazeb pyrimidyn – pyrimidin
Benzidin, o-toluidin a další. Způsobují [[karcinom močového měchýře]].
**UVA – 315–400nm, tvorba volných radikálů
 
**Maligní nádory kůže a melanom
;Koksárenské plyny a PAU:
*'''Ionizující záření'''
 
** Působí přímo na DNA a vytváří zlomy, ale častěji nepřímo ionizací a tvorbou kyslíkových radikálů.
Kamenouhelný dehet, surový minerální olej, PAU ([[polycyklické aromatické uhlovodíky]]). Způsobují [[karcinom plic]] a [[kůže]].
**Tyto účinky se nazývají ''stochastické (náhodné)''. Pravděpodobnost stochastických účinků se stoupající dávkou stoupá lineárně. Jsou to pozdní účinky ozáření, které jsou bezprahové (u nižších dávek je bezprahovost a linearita hypotetická).
 
**Pro různé tkáně byl stanoven koeficient rizika, které odhadují pravděpodobnost vzniku nádorového bujení po ozáření terčové tkáně 1 sievertem. Např. pro aktivní kostní dřeň 50/104  sv, pro tlusté střevo 85/104  sv (tj. když je 10 000 lidí ozářeno po jednom sv, objeví se u nich v průběhu 30–40 let 50 přidaných (navíc ke spontánním případům) leukémií a 85 rakovin tlustého střeva. Koeficient rizika je kvantitativním ukazatelem charakterizujícím karcinogenní účinky zářšni na člověka.
;UV záření:
**Vysoký koeficient rizika u ca plic, leukémií, dále ca žaludku, colon, štítná žláza, prs, méně ca močového měchýře, jícnu, tumory jater, kostí, kůže ovária.
 
*UVC – 100–280&nbsp;nm, pohlcováno v atmosféře
*UVB – 280–315&nbsp;nm, absorbováno DNA, vytváří tvorbu vazeb pyrimidin – pyrimidin
*UVA – 315–400&nbsp;nm, tvorba volných radikálů
 
Maligní nádory kůže a [[melanom]].
{{podrobnosti|Ultrafialové záření (biofyzika)}}
 
;Ionizující záření:
 
Působí přímo na DNA a vytváří zlomy, ale častěji nepřímo ionizací a tvorbou kyslíkových radikálů. Tyto účinky se nazývají '''stochastické (náhodné)'''. Pravděpodobnost stochastických účinků se stoupající dávkou stoupá lineárně. Jsou to pozdní účinky ozáření, které jsou pravděpodobně bezprahové. U nižších dávek je bezprahovost a linearita hypotetická.
 
Pro různé tkáně byl stanoven koeficient rizika, které odhadují pravděpodobnost vzniku nádorového bujení po ozáření terčové tkáně 1 sievertem. Např. pro aktivní kostní dřeň 50/10<sup>4</sup> Sv, pro tlusté střevo 85/10<sup>4</sup> Sv, tedy když je 10 000 lidí ozářeno po jednom Sv, objeví se u nich v průběhu 30–40 let 50 přidaných (navíc ke spontánním případům) [[leukemie|leukémií]] a 85 [[kolorektální karcinom|rakovin tlustého střeva]]. Koeficient rizika je kvantitativním ukazatelem charakterizujícím karcinogenní účinky záření na člověka.
 
Vysoký koeficient rizika u [[Karcinom plic|ca plic]], leukémií, dále [[karcinom žaludku|ca žaludku]], [[kolorektální karcinom|colon]], [[Nádory štítné žlázy|štítná žláza]], [[Nádory prsu|prs]], méně [[Karcinom močového měchýře|ca močového měchýře]], jícnu, tumory jater, kostí, kůže a ovária.
{{podrobnosti|Ionizující záření}}
<noinclude>
<noinclude>


==Odkazy==
==Odkazy==
===Související články===
===Související články===
* [[Kancerogeneze]]
 
=== Použitá literatura ===
*[[Kancerogeneze]]
*[[Neoplazie]]
 
===Externí odkazy===
 
*[http://www.iarc.fr/ International Agency for Research on Cancer]
*[http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php Klasifikace vlivů podle IARC]
*[[wikipedia:cs:Karcinogeny|Karcinogeny (česká wikipedie)]]
*[[wikipedia:en:Carcinogen|Carcinogen (anglická wikipedie)]]
 
===Reference===
<references />
===Použitá literatura===
 
* {{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
Řádek 78: Řádek 133:
| isbn = 80-246-1183-X
| isbn = 80-246-1183-X
}}
}}
*{{Citace
 
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| příjmení1 = Bencko
| příjmení1 = Bencko
Řádek 91: Řádek 147:
| rozsah = 205
| rozsah = 205
| strany = 99
| strany = 99
| isbn = 80-7184-551-5 begin_of_the_skype_highlighting              80-7184-551-5      end_of_the_skype_highlighting begin_of_the_skype_highlighting              80-7184-551-5      end_of_the_skype_highlighting
| isbn = 80-7184-551-5  
}}
}}
* Přednáška: Molekulární kancerogeneze, Křemen J., Ústav biochemie a experimentální onkologie
 
*KŘEMEN, J. ''Molekulární kancerogeneze''. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
</noinclude>


[[Kategorie:Hygiena]]
[[Kategorie:Hygiena]]
[[Kategorie:Biologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Chirurgie]]

Aktuální verze z 4. 7. 2021, 22:55

Proces kancerogeneze je dlouhodobý vícestupňový děj. Vyvolávající příčinou mohou být faktory chemické, fyzikální, biologické a genetické. Například mutace protoonkogenů, mutace supresorových genů a postižení genů oprav.

Kancerogeneze[upravit | editovat zdroj]

Kancerogenezi lze rozdělit na tři navazující stadia:

  • Iniciace – postižení buňky na úrovni DNA. Zahrnuje aktivaci onkogenů, alteraci genů regulujících apoptózu a inaktivaci onkosupresorových genů. To vše má za následek expresi alternativních genových produktů a ztrátu exprese regulačních produktů.
  • Promoce – hromadění poškození, funkční a morfologické změny.
  • Progrese – porušení kontroly mitózy a projevy neoplastického bujení.

Klasifikace podle úrovně působení[upravit | editovat zdroj]

Formaldehyd

Genotoxické karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Genotoxické karcinogeny působí především v první fázi. Poškozují DNA a jejich účinek je zpravidla ireverzibilní. Mají primárně bezprahový účinek. Pro chemické kancerogeny je typický elektrofilní charakter a schopnost vytvářet kovalentní vazby s DNA.

Primární (přímé) karcinogeny mají tyto vlastnosti bez nutnosti biotransformace (např. alkylační látky), sekundární (nepřímé) karcinogeny až po biotransformaci (např. aflatoxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy).

Epigenetické karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Nereagují přímo s DNA. Působí jinými mechanismy (imunosuprese – purinové deriváty, hormonální mechanismy – estrogeny, cytotoxické účinky atd.). Tyto látky se někdy nazývají promotory a navazují na předchozí poškození DNA buňky.

Kompletní karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Mají genotoxické i epigenetické účinky.

Klasifikace karcinogenů IARC[upravit | editovat zdroj]

International Agency for Research on Cancer (IARC, se sídlem v Lyonu) třídí chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy podle nebezpečnosti do pěti skupin.

Skupina 1 - humánní karcinogeny s dostatečně prokázaným účinkem[upravit | editovat zdroj]

První skupinu tvoří nyní 119 položek[1]. Byl u nich prokázán karcinogenní účinek na základě epidemiologických studií u lidské populace. Patří sem:

Skupina 2 - potenciálně karcinogenní vlivy[upravit | editovat zdroj]

DDT

Vyhodnocené na základě experimentálních údajů u zvířat. Pro člověka karcinogenní s vyšším či nižším stupněm pravděpodobnosti:

2A – pravděpodobně karcinogenní

Patří sem 81 položek.

  • DDT (dichlórdifenyltrichlóretán) , o-toluidin, olovo a jeho anorganické sloučeniny, benzantracen, barviva na bázi benzidinu aj.
2B – možná karcinogenní

292 položek

Skupina 3 - látky nehodnotitelné pro nedostatek vědeckých důkazů[upravit | editovat zdroj]

505 položek

  • chrom a jeho sloučeniny kromě šestimocných, uhelný prach, čaj.

Skupina 4 - látky, které pravděpodobně nejsou karcinogenní pro člověka[upravit | editovat zdroj]

1 položka: kaprolaktam.

Některé vybrané karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Vliv UV záření
Benzen (skupina 1)

Způsobuje leukémie s latencí 5–15 let prostřednictvím reaktivního metabolitu (benzenepoxid). Expozice v chemickém průmyslu – výroba výbušnin, kosmetických přípravků, farmaceutický průmysl, je obsažen v bezolovnatém benzínu jako antidetonační přísada místo původního tetraetylolova.CAVE!!! může být uvolňován při nedostatečné funkci katalyzátoru.

Vinylchloridmonomer (skupina 1)

Způsobuje angiosarkom jater, hepatom, ca plic, nádory CNS. Reaktivní metabolit (vinylchloridepoxid).

Aromatické aminy

Benzidin, o-toluidin a další. Způsobují karcinom močového měchýře.

Koksárenské plyny a PAU

Kamenouhelný dehet, surový minerální olej, PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). Způsobují karcinom plic a kůže.

UV záření
  • UVC – 100–280 nm, pohlcováno v atmosféře
  • UVB – 280–315 nm, absorbováno DNA, vytváří tvorbu vazeb pyrimidin – pyrimidin
  • UVA – 315–400 nm, tvorba volných radikálů

Maligní nádory kůže a melanom.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ultrafialové záření (biofyzika).
Ionizující záření

Působí přímo na DNA a vytváří zlomy, ale častěji nepřímo ionizací a tvorbou kyslíkových radikálů. Tyto účinky se nazývají stochastické (náhodné). Pravděpodobnost stochastických účinků se stoupající dávkou stoupá lineárně. Jsou to pozdní účinky ozáření, které jsou pravděpodobně bezprahové. U nižších dávek je bezprahovost a linearita hypotetická.

Pro různé tkáně byl stanoven koeficient rizika, které odhadují pravděpodobnost vzniku nádorového bujení po ozáření terčové tkáně 1 sievertem. Např. pro aktivní kostní dřeň 50/104 Sv, pro tlusté střevo 85/104 Sv, tedy když je 10 000 lidí ozářeno po jednom Sv, objeví se u nich v průběhu 30–40 let 50 přidaných (navíc ke spontánním případům) leukémií a 85 rakovin tlustého střeva. Koeficient rizika je kvantitativním ukazatelem charakterizujícím karcinogenní účinky záření na člověka.

Vysoký koeficient rizika u ca plic, leukémií, dále ca žaludku, colon, štítná žláza, prs, méně ca močového měchýře, jícnu, tumory jater, kostí, kůže a ovária.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ionizující záření.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ IARC. AGENTS CLASSIFIED BY THE IARC MONOGRAPHS, VOLUMES 1–117 [online]. Poslední revize 24 October 2016, [cit. 2016-11-25]. <http://monographs.iarc.fr/ENG/Classification/index.php>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela, et al. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. s. 133-137. ISBN 80-246-1183-X.


  • BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 99. ISBN 80-7184-551-5.


  • KŘEMEN, J. Molekulární kancerogeneze. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Karcinogeny&oldid=448523“