Lipidy: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (ucesani)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
[[File:Adipocyte.png|thumb|200px|Adipocyt]]
'''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Chemicky jsou to převážně estery (nejčastěji triacylglyceroly) [[Mastné kyseliny|vyšších mastných kyselin]] a alkoholů. Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je '''[[Hydrofobní|hydrofobní charakter]]''', který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce, tzn. nerozpouští se ve vodě, ale v nepolárních rozpouštědlech.


'''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je '''hydrofobní charakter''', který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce.
== Biologický význam lipidů ==
Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Tvoří složku [[Buněčná membrána|buněčných membrán]], kde jsou ve formě [[Fosfolipidy|fosfolipidové]] dvojvrstvy. Fungují jako rozpouštědlo pro lipofilní vitamíny [[Vitaminy rozpustné v tucích|A, D, E a K]], které díky nim může organismus využívat. Lipidy jsou v lidském těle ukládány ve formě [[Tuková tkáň|adipocytů]], tedy slouží jako nejhodnotnější zdroj energie. Současně mechanicky a hlavně teplotně chrání vnitřní orgány, tzn. fungují jako tělesná izolační vrstva. Dalším přínosem lipidů je jejich využití jako části transportních [[Lipoproteiny|lipoproteinů]]. Také nezbytné myelinové pochvy [[Neuron|neuronů]] jsou složeny hlavně z fosfolipidů.  


==Biologické funkce lipidů==
{| class="wikitable"
V organismu plní lipidy funkci:
! colspan="3" | Dělení lipidů
*zdroje energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější);
|-
*zásobní;
! rowspan="2" | Jednoduché lipidy
*stavební – jsou součástí [[Buněčná membrána|biomembrán]];
! acylglyceroly
*ochrannou – tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením;
| Alkohol tvoří [[glycerol]]:
*termoregulační – fungují jako tělesná izolační vrstva;
* nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu;
*jako rozpouštědlo lipofilních vitaminů – [[Vitaminy rozpustné v tucích|A, D, E a K]].
* nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným '''ztužováním''' se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
[[Soubor:Common_lipids_lmaps.png|thumb|400px|Příklady běžných lipidů]]
|-
! vosky
| |  Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
|-
! rowspan="4" | Složené lipidy
! [[sfingolipidy]]
| Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
|-
! glykolipidy
| Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy.
|-
! [[lipoproteiny]]
|Chylomikrony, [[HDL]], VLDL, [[LDL]].
|-
! [[fosfolipidy]]
| Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány.
|-
! rowspan="1" | Odvozené lipidy
! [[steroidy]], [[karotenoidy]], [[Vitaminy rozpustné v tucích|lipofilní vitaminy]] a [[prostaglandiny]].
| Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.
|}


 
== Příjem tuků v potravě ==
==Dělení lipidů==
===Jednoduché lipidy===
*glyceridy (alkohol tvoří glycerol),
:*nasycené (tuky) - pevné, živočišného původu,
:*nenasycené (oleje) - kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným '''ztužováním''' se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
*vosky (alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol) - příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
===Složené lipidy===
Obsahují kromě lipidů ještě jinou složku:
*[[fosfolipidy]] - tvoří dvojvrstvu buněčné membrány,
*glykolipidy,
*[[lipoproteiny]],
*[[sfingolipidy]].
 
==== Odvozené lipidy ====
Jsou látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. Patří mezi ně např. steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny.
 
==Příjem tuků v potravě==
Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. <ref>{{Citace
Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. <ref>{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Vítek
| příjmení1 = Vítek
| jméno1 = Libor
| jméno1 = Libor
| url = http://www.sportvital.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava
| url = https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava
| název = Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava?
| název = Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava?
| rok = 2013
| rok = 2013
| citováno = 2017-12-05
| citováno = 2017-12-05
}}</ref>
}}</ref>
{{Poznámka|Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.}}  
{{Příklad|Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.}}
 
== Reakce lipidů ==
[[File:Lipide-Reaktion.svg|thumb|400px|Esterifikace]]
* Kyselá hydrolýza
* Zásaditá hydrolýza – výroba mýdla (''saponifikace'')
* Katalytická hydrogenace
* Neutralizace
* Esterifikace
* Reakce s dvojnou vazbou
** Hydogenace - ztužování tuků
** Halogenace
** Oxidační modifikace
* [[Autooxidace a další reakce lipidů (1. LF UK, NT)#Typy žluknutí|Žluknutí]]
* Vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.
 
== Metabolismus lipidů ==
[[Soubor:Common_lipids_lmaps.png|náhled|vpravo|325px|Příklady běžných lipidů]]
=== Biosyntéza ===
Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy  jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí [[Acetyl-CoA]] a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.
{{Podrobnosti|Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů}}
=== Odbourávání ===
Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.
{{Podrobnosti|Βeta-oxidace}}


==Reakce lipidů==
*kyselá hydrolýza;
*zásaditá hydrolýza – výroba mýdla;
*neutralizace;
*vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.
<noinclude>
<noinclude>
==Odkazy==
 
===Související články===
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Lipidy a jejich metabolismus]]
* [[Odbourávání lipidů a metabolismus ketolátek]]
* [[Odbourávání lipidů a metabolismus ketolátek]]
* [[Tuky v potravě]]
* [[Tuky v potravě]]
* [[Klasifikace a struktura lipidů]]
* [[Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů]]
* [[Βeta-oxidace]]
=== Použitá literatura ===
=== Použitá literatura ===
*{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-253-0498-3
| isbn = 978-80-253-0498-3
Řádek 68: Řádek 96:
| rok = 2007
| rok = 2007
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7238-584-3
| isbn = 978-80-7238-584-3
Řádek 81: Řádek 109:
| vydavatel = Fraus
| vydavatel = Fraus
| rok = 2007
| rok = 2007
}}
*{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Klouda
| jméno1 = Pavel
| titul = Biochemie zblízka
| vydání = 1
| vydavatel = Pavko
| rok = 2012
| isbn = 9788086369211
| rozsah = 125
| strany =
}}
}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
</noinclude>
</noinclude>
{{Pahýl}}


</noinclude>
</noinclude>


[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Fyziolgoie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]

Aktuální verze z 17. 3. 2024, 11:31

Adipocyt

Lipidy jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Chemicky jsou to převážně estery (nejčastěji triacylglyceroly) vyšších mastných kyselin a alkoholů. Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce, tzn. nerozpouští se ve vodě, ale v nepolárních rozpouštědlech.

Biologický význam lipidů[upravit | editovat zdroj]

Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Tvoří složku buněčných membrán, kde jsou ve formě fosfolipidové dvojvrstvy. Fungují jako rozpouštědlo pro lipofilní vitamíny A, D, E a K, které díky nim může organismus využívat. Lipidy jsou v lidském těle ukládány ve formě adipocytů, tedy slouží jako nejhodnotnější zdroj energie. Současně mechanicky a hlavně teplotně chrání vnitřní orgány, tzn. fungují jako tělesná izolační vrstva. Dalším přínosem lipidů je jejich využití jako části transportních lipoproteinů. Také nezbytné myelinové pochvy neuronů jsou složeny hlavně z fosfolipidů.

Dělení lipidů
Jednoduché lipidy acylglyceroly Alkohol tvoří glycerol:
  • nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu;
  • nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným ztužováním se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
vosky Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
Složené lipidy sfingolipidy Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
glykolipidy Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy.
lipoproteiny Chylomikrony, HDL, VLDL, LDL.
fosfolipidy Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány.
Odvozené lipidy steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.

Příjem tuků v potravě[upravit | editovat zdroj]

Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. [1]

Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.

Reakce lipidů[upravit | editovat zdroj]

Esterifikace
  • Kyselá hydrolýza
  • Zásaditá hydrolýza – výroba mýdla (saponifikace)
  • Katalytická hydrogenace
  • Neutralizace
  • Esterifikace
  • Reakce s dvojnou vazbou
    • Hydogenace - ztužování tuků
    • Halogenace
    • Oxidační modifikace
  • Žluknutí
  • Vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.

Metabolismus lipidů[upravit | editovat zdroj]

Příklady běžných lipidů

Biosyntéza[upravit | editovat zdroj]

Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí Acetyl-CoA a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů.

Odbourávání[upravit | editovat zdroj]

Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Βeta-oxidace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BÁRTA, Milan a Libuše BARTOŠOVÁ. Chemie :  maturitní otázky. 1. vydání. Praha : Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0498-3.
  • ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Chemie 9 :  učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-584-3.
  • KLOUDA, Pavel. Biochemie zblízka. 1. vydání. Pavko, 2012. 125 s. ISBN 9788086369211.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ VÍTEK, Libor. Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava? [online]. ©2013. [cit. 2017-12-05]. <https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Lipidy&oldid=474319“