Klasifikace a struktura lipidů
Pro lipidy, skupinu chemicky i funkčně heterogenních látek, je společná nerozpustnost ve vodě – hydrofobnost, výborná rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech a přítomnost alkoholů a mastných kyselin v molekule. V organizmu jsou často syntetizovány z acetyl-CoA.
Mastnými kyselinami se obvykle rozumí vyšší monokarboxylové kyseliny. Obsahují přibližně 8 a více atomů uhlíku, s typicky sudým počtem uhlíkových atomů (protože vznikají z acetyl-CoA). Pokud obsahují dvojné vazby, jsou zpravidla izolované a v cis-konfiguraci. Převahu mají kyseliny s délkou C16 a C18.
Klasifikace lipidů[upravit | editovat zdroj]
Jednoduché lipidy[upravit | editovat zdroj]
- Acylglyceroly
- Vosky
Složené lipidy[upravit | editovat zdroj]
- Fosfolipidy
- Glycerolfosfolipidy
- Sfingolipidy
- Glykolipidy
- Cerebrosidy
- Gangliosidy
- Lipoproteiny
Jednoduché lipidy[upravit | editovat zdroj]
Jednoduché lipidy jsou estery mastných kyselin a alkoholů. Jsou tvořené jen hydrofobní částí.
Acylglyceroly[upravit | editovat zdroj]
Acylglyceroly (glyceridy) jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Podle počtu molekul mastných kyselin navázaných na alkohol je dělíme na mono-, di- nebo triacylglyceroly. Největší význam pro nás mají triacylglyceroly, které jsou součást tuků – směsi tuhých triacylglycerolů, nebo olejů – směsi kapalných triacylglycerolů.
Kyselou hydrolýzou acylglycerolů zpětně vznikají příslušné mastné kyseliny a glycerol.
Alkalickou hydrolýzou, zmýdelněním, vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin – mýdla.
Vosky[upravit | editovat zdroj]
Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů. Příkladem může být cetylalkohol s šestnácti uhlíkovými atomy, cerylalkohol s dvaceti šesti uhlíky nebo myricylalkohol s třiceti atomy uhlíku.
Složené lipidy[upravit | editovat zdroj]
Složené lipidy tvoří základní stavební prvek buněčných membrán. Řadíme mezi ně fosfolipidy, glykolipidy a lipoproteiny. Složené lipidy obsahují kromě hydrofobní části i složky hydrofilní. Označují se proto jako polární lipidy a tvoří micely a dvojvrstvy.
Fosfolipidy[upravit | editovat zdroj]
Fosfolipidy obsahují ve své molekule zbytek kyseliny fosforečné H3PO4. Mezi fosfolipidy řadíme glycerolfosfolipidy a sfingofosfolipidy.
Glycerolfosfolipidy (fosfoacylglyceroly)[upravit | editovat zdroj]
Základem glycerolfosfolipidů je molekula kyseliny fosfatidové, kterou tvoří glycerol esterifikovaný dvěma molekulami mastných kyselin a jednou molekulou H3PO4. Na fosfátovou skupinu kyseliny fosfatidové se může vázat další složka, např. cholin, serin, etanolamin apod. Nejpočetnější skupinou glycerolfosfolipidů jsou fosfatidylcholiny (lecitiny) a uplatňují se jako součást biologických membrán.
Sfingofosfolipidy[upravit | editovat zdroj]
Sfingofosfolipidy obsahují alkohol sfingosin, na který se váží další složky.
- Sfingosin s navázanou mastnou kyselinou se nazývá ceramid.
- Nejvýznamnější podskupinou jsou sfingomyeliny tvořené ceramidem s navázaným zbytkem kyseliny fosforečné a cholinem. Sfyngomyeliny se vyskytují například v nervové tkáni.
Glykolipidy[upravit | editovat zdroj]
Glykolipidy obsahují jeden nebo více monosacharidů. Tyto monosacharidy jsou glykosidicky vázané na lipidovou součást molekuly mono- či diacylglycerolu nebo sfingosinu. Mezi glykolipidy řadíme cerebrosidy a gangliosidy.
- Cerebrosidy jsou tvořeny molekulou ceramidu s navázanou galaktózou. Vyskytují se zejména v bílé hmotě CNS. Na cerebrosidy se může vázat H2SO4, pak je nazýváme sulfatidy.
- Gangliosidy jsou tvořeny ceramidem, na který je navázaný oligosacharid, obvykle galaktóza a glukóza. Vyskytují se v gangliích nervových buněk a šedé hmotě CNS.
Lipoproteiny[upravit | editovat zdroj]
Lipoproteiny jsou tvořeny kombinací lipidů a proteinů.
.