Klasifikace a struktura lipidů

Z WikiSkript

Pro lipidy, skupinu chemicky i funkčně heterogenních látek, je společná nerozpustnost ve vodě – hydrofobnost, výborná rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech a přítomnost alkoholů a mastných kyselin v molekule. V organizmu jsou často syntetizovány z acetyl-CoA.

Mastnými kyselinami se obvykle rozumí vyšší monokarboxylové kyseliny. Obsahují přibližně 8 a více atomů uhlíku, s typicky sudým počtem uhlíkových atomů (protože vznikají z acetyl-CoA). Pokud obsahují dvojné vazby, jsou zpravidla izolované a v cis-konfiguraci. Převahu mají kyseliny s délkou C16 a C18.

Klasifikace lipidů[upravit | editovat zdroj]

Jednoduché lipidy[upravit | editovat zdroj]

  • Acylglyceroly
  • Vosky

Složené lipidy[upravit | editovat zdroj]

Struktura sfingolipidů

Jednoduché lipidy[upravit | editovat zdroj]

Jednoduché lipidy jsou estery mastných kyselin a alkoholů. Jsou tvořené jen hydrofobní částí.

Acylglyceroly[upravit | editovat zdroj]

Acylglyceroly (glyceridy) jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Podle počtu molekul mastných kyselin navázaných na alkohol je dělíme na mono-, di- nebo triacylglyceroly. Největší význam pro nás mají triacylglyceroly, které jsou součást tuků – směsi tuhých triacylglycerolů, nebo olejů – směsi kapalných triacylglycerolů.

Triacylglycerol

Kyselou hydrolýzou acylglycerolů zpětně vznikají příslušné mastné kyseliny a glycerol.

Alkalickou hydrolýzou, zmýdelněním, vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin – mýdla.

Vosky[upravit | editovat zdroj]

Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů. Příkladem může být cetylalkohol s šestnácti uhlíkovými atomy, cerylalkohol s dvaceti šesti uhlíky nebo myricylalkohol s třiceti atomy uhlíku.

Složené lipidy[upravit | editovat zdroj]

Složené lipidy tvoří základní stavební prvek buněčných membrán. Řadíme mezi ně fosfolipidy, glykolipidy a lipoproteiny. Složené lipidy obsahují kromě hydrofobní části i složky hydrofilní. Označují se proto jako polární lipidy a tvoří micely a dvojvrstvy.

Fosfolipidy[upravit | editovat zdroj]

Fosfolipidy obsahují ve své molekule zbytek kyseliny fosforečné H3PO4. Mezi fosfolipidy řadíme glycerolfosfolipidy a sfingofosfolipidy.

Fosfolipidová dvojvrstva
Glycerolfosfolipidy (fosfoacylglyceroly)[upravit | editovat zdroj]

Základem glycerolfosfolipidů je molekula kyseliny fosfatidové, kterou tvoří glycerol esterifikovaný dvěma molekulami mastných kyselin a jednou molekulou H3PO4. Na fosfátovou skupinu kyseliny fosfatidové se může vázat další složka, např. cholin, serin, etanolamin apod. Nejpočetnější skupinou glycerolfosfolipidů jsou fosfatidylcholiny (lecitiny) a uplatňují se jako součást biologických membrán.

Mezi glycerolfosfolipidy dále patří fosfatidylethanolaminy (kefaliny), fosfatidylseriny a fosfatidylinositoly.
Sfingofosfolipidy[upravit | editovat zdroj]
Sfingosin

Sfingofosfolipidy obsahují alkohol sfingosin, na který se váží další složky.

  • Sfingosin s navázanou mastnou kyselinou se nazývá ceramid.
  • Nejvýznamnější podskupinou jsou sfingomyeliny tvořené ceramidem s navázaným zbytkem kyseliny fosforečné a cholinem. Sfyngomyeliny se vyskytují například v nervové tkáni.
Glykolipidy[upravit | editovat zdroj]

Glykolipidy obsahují jeden nebo více monosacharidů. Tyto monosacharidy jsou glykosidicky vázané na lipidovou součást molekuly mono- či diacylglycerolu nebo sfingosinu. Mezi glykolipidy řadíme cerebrosidy a gangliosidy.

  • Cerebrosidy jsou tvořeny molekulou ceramidu s navázanou galaktózou. Vyskytují se zejména v bílé hmotě CNS. Na cerebrosidy se může vázat H2SO4, pak je nazýváme sulfatidy.
  • Gangliosidy jsou tvořeny ceramidem, na který je navázaný oligosacharid, obvykle galaktóza a glukóza. Vyskytují se v gangliích nervových buněk a šedé hmotě CNS.
Lipoproteiny[upravit | editovat zdroj]

Lipoproteiny jsou tvořeny kombinací lipidů a proteinů.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce [[1]].

.

Lipoproteinová částice