Vitaminy rozpustné v tucích
Vitaminy většinou působí jako katalyzátory usnadňující biochemické reakce v organizmu. Každý z nich má svou jedinečnou a nenahraditelnou funkci. Tělo není schopno samo produkovat vitaminy pro zajištění běžných fyziologických potřeb a proto je musí získávat zvenčí, nejčastěji z potravy.[1]
Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) se ukládají v tělesných tkáních. Proto je možné se jimi předávkovat, na rozdíl od vitaminů rozpustných ve vodě, jejichž případný nadbytek se bez následků vyloučí močí.[1]
V mateřském mléce je pro potřeby kojence dostatek vitaminů s výjimkou vitaminu K a D. Je tedy nutné oba tyto vitaminy kojenci suplementovat. Vitamin K hraje zásadní roli v prevenci hemoragické nemoci novorozenců a podává se krátce po narození. Vitamin D je potřebný k prevenci rachitidy a novorozenec ho dostává denně od druhého týdne života.[2]
Nedostatek vitaminů rozpustných v tucích ohrožuje především pacienty s malabsorpčním syndromem a s cholestázou. V obou případech hrozí deficit vit. A, D, E, K, zinku a esenciálních mastných kyselin. Nedostatek vitaminu D je častý u lidí se sníženou expozicí slunečnímu svitu (UVB). K nedostatku vitaminů může vést i užívání některých léků (antibiotika – vit. K; fenobarbital, fenytoin – vit. D, K a folát; minerální oleje – vit. A, D, E, K).[3]
| Vitaminy rozpustné v tucích[3][1] | ||||
|---|---|---|---|---|
| Vitamin | Význam | Nedostatek | Nadbytek | Zdroj |
| A (retinol a karotenoidy) |
Zrak. Integrita epiteliálních buněk – diferenciace buněk, stabilita buněčných membrán, dozrávání epitelu, aktivace některých genů; Vývoj placenty, maturace plic u plodu, tvorba hlenu, spermatogeneze, metabolizmus kostní tkáně. |
Šeroslepost, vysychání spojivek a rohovky, svráštění a zakalení rohovky, Bitotovy skvrny - našedlé povláčky na spojivkách, fotofobie, slepota; Poškození epitelu, proliferace bazálních buněk, hyperkeratóza, skvamózní metaplazie; Suchá a šupinatá kůže, obstrukce bronchiolů, metaplazie epitelu močových cest a slinných žláz - častější infekce; porušená zubní sklovina; opožděný celkový růst a mentální vývoj. |
Akutní (velmi vysoká jednorázová dávka): nauzea, zvracení, edém papil optického nervu, obrny hlavových nervů, u kojence vyklenutá fontanela. Chronický: nechutenství, neprospívání, svědění kůže, záněty ústních koutků, olupování kůže dlaní a chodidel, bolesti kostí, kortikální hyperostóza, hepatosplenomegalie až jaterní cirhóza, anemie a trombocytopenie; šupinatá, suchá kůže, alopecie, bolest jazyka, zvýšený intrakraniální tlak (pseudotumor cerebri), teratogenní efekt. |
Játra, mléko, vejce, zelená a žlutá zelenina, ovoce. |
| D (kalciferoly) |
Homeostáza vápníku a fosforu a řada extraskeletálních účinků. | Rachitida, osteomalácie, osteoporóza | Akutní: hyperkalcemie, svalová slabost, nechutenství, nevolnost, bolest hlavy, polyurie. Chronický: nefrokalcinóza, bolest kostí, kalcifikace cév, renální insuficience, idiopatická infantilní hyperkalcémie |
Kůže (+ UVB). D3 (cholekalciferol): ryby (losos, makrela, olej z tresčích jater), fortifikované mléko. D2 (ergokalciferol): rostliny a houby. |
| E (tokoferoly a tokotrienoly) |
Antioxidant; stabilizace buněčných membrán. | Hypovitaminóza E při chronické cholestáze: progredující periferní neuropatie, mozečková ataxie, dysfunkce zadních provazců míšních, svalová slabost a ložiskové nekrózy v příčně pruhovaném svalstvu. hemolýza u předčasně narozených dětí. |
Svalová slabost, průjem, antagonismus vitaminu K, zesílený efekt antikoagulačních léků. | Semena, oříšky a mandle, rostlinné oleje včetně olivového a slunečnicového, zelenina (brokolice), zelená listová zelenina, celozrnné obilniny, avokádo. Nestabilní v UV světle. |
| K (fylochinony, farnochinony) |
Posttranslační karboxylace koagulačních faktorů II, VII, IX, X a proteinů C, S. Oxidativní fosforylace. Metabolismus kostní tkáně (metabolismus vápníku). |
prodloužený protrombinový čas (Quickův čas - druhá fáze koagulace), krvácení (u novorozenců tzv. hemoragická nemoc), zvýšený PIVKA (protein induced in vitamin K absence). | Syntetický ve vodě rozpustný analog (menadion) ve velkých dávkách způsobuje novorozeneckou žloutenku. | K1 (phylloquinon): zelená listová zelenina (špenát, kapusta), rostlinné oleje, sojové boby, rajčata. K2 (menaquinon): střevní flóra; hovězí játra, máslo, žloutek. Citlivý vůči oxidaci, kyselinám, louhům a světlu. |
- Podrobné články
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c BAYER, M. Vitaminy rozpustné v tucích. Praktické lékárenství [online]. 2008, roč. 4, vol. 5, s. 235-237, dostupné také z <https://www.solen.cz/pdfs/lek/2008/05/10.pdf>.
- ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 117. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ a b KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 146-151. ISBN 978-0-8089-2325-1.
