Lipidy: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (obrazok)
mBez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
Lipidy jsou důležité přírodní látky, patří mezi ně např.: tuky, oleje, vosky.  
[[File:Adipocyte.png|thumb|200px|Adipocyt]]
'''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Chemicky jsou to převážně estery (nejčastěji triacylglyceroly) [[Mastné kyseliny|vyšších mastných kyselin]] a alkoholů. Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je '''[[Hydrofobní|hydrofobní charakter]]''', který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce, tzn. nerozpouští se ve vodě, ale v nepolárních rozpouštědlech.


Tvoří [[buněčná membrána|buněčné membrány]], obaly nervových vláken, tuky mají '''stavební''' a '''zásobní funkci''', jsou důležitým zdrojem energie. Ochrannou a stavební funkci mají rostlinné a živočišné vosky. Buněčná membrána je tvořena dvojvrstvou speciálních lipidů označovaných jako fosfolipidy. Na její výstavbě se ale podílí i [[cholesterol]] a další látky podobné tukům. Vzhledem k tomu, že buňky se v lidském těle neustále obnovují, je důležité přijímat v potravě i určité množství tuků a cholesterolu. [[Tuk]]y jsou důležitou složkou potravy, zdrojem energie. Chrání vnitřní orgány před mechanickým poškozením a organizmy před ztrátou tělesné [[tělesná teplota|teploty]]. Tuky v lidském těle usnadňují vstřebávání důležitých [[vitamíny|vitamínů]] a podílejí se na tvorbě některých [[hormony|hormonů]].  
== Biologický význam lipidů ==
Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Tvoří složku [[Buněčná membrána|buněčných membrán]], kde jsou ve formě [[Fosfolipidy|fosfolipidové]] dvojvrstvy. Fungují jako rozpouštědlo pro lipofilní vitamíny [[Vitaminy rozpustné v tucích|A, D, E a K]], které díky nim může organismus využívat. Lipidy jsou v lidském těle ukládány ve formě [[Tuková tkáň|adipocytů]], tedy slouží jako nejhodnotnější zdroj energie. Současně mechanicky a hlavně teplotně chrání vnitřní orgány, tzn. fungují jako tělesná izolační vrstva. Dalším přínosem lipidů je jejich využití jako části transportních [[Lipoproteiny|lipoproteinů]]. Také nezbytné myelinové pochvy [[Neuron|neuronů]] jsou složeny hlavně z fosfolipidů.  


Tuky by měly tvořit maximálně 30–35 % denní dávky živin pro dospělé. To představuje přibližně 50–105 g tuků na den (v závislosti na pohlaví, věkvěku a fyzické zátěži).  
{| class="wikitable"
! colspan="3" | Dělení lipidů
|-
! rowspan="2" | Jednoduché lipidy
! acylglyceroly
| Alkohol tvoří [[glycerol]]:
* nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu;
* nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným '''ztužováním''' se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.  
|-
! vosky
| |  Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
|-
! rowspan="4" | Složené lipidy
! [[sfingolipidy]]
| Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
|-
! glykolipidy
| Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy.
|-
! [[lipoproteiny]]
|Chylomikrony, [[HDL]], VLDL, [[LDL]].
|-
! [[fosfolipidy]]
| Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány.
|-
! rowspan="1" | Odvozené lipidy
! [[steroidy]], [[karotenoidy]], [[Vitaminy rozpustné v tucích|lipofilní vitaminy]] a [[prostaglandiny]].
| Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.
|}


V obchodech se často setkáte i s rostlinnými tuky pevného skupenství. Jsou to tzv. '''margaríny'''. Původně se vyráběly jako náhražka másla. Vznikají z rostlinných olejů procesem zvaným '''ztužování'''. Jeho podstatou je reakce rostlinného oleje s vodíkem. Některé rostlinné oleje (např.: lněný olej) snadno vysychají. To znamená, že při styku se vzduchem brzy tuhnou. Takové oleje označujeme jako '''fermeže'''. Používají se k nátěrům dřeva, k výrobě tiskařské černi, sklenářských tmelů a linolea.  
== Příjem tuků v potravě ==
Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. <ref>{{Citace
| typ = web
| příjmení1 = Vítek
| jméno1 = Libor
| url = https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava
| název = Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava?
| rok = 2013
| citováno = 2017-12-05
}}</ref>
{{Příklad|Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.}}


Zvláštní skupinou lipidů jsou '''vosky'''. Jsou to estery [[mastné kyseliny|mastných karboxylových kyselin]] a [[alkohol]]ů s jednou -OH skupinou a vyšším počtem atomů uhlíku v molekule.  
== Reakce lipidů ==
[[File:Lipide-Reaktion.svg|thumb|400px|Esterifikace]]
* Kyselá hydrolýza
* Zásaditá hydrolýza – výroba mýdla (''saponifikace'')
* Katalytická hydrogenace
* Neutralizace
* Esterifikace
* Reakce s dvojnou vazbou
** Hydogenace - ztužování tuků
** Halogenace
** Oxidační modifikace
* [[Autooxidace a další reakce lipidů (1. LF UK, NT)#Typy žluknutí|Žluknutí]]  
* Vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.


Živočišné vosky mají především funkci stavební. Mezi nejznámější patří včelí vosk. Při teplotě nad 30&nbsp;°C je tvárný a taje až při 62–64&nbsp;°C. Včely používají vosk na stavbu plástů. Vosky se však používají jako součást ochranných přípravků proti pronikání [[voda|vody]], jako jsou např.: krémy na boty, vosky k ošetření karoserií aut atd.
== Metabolismus lipidů ==
[[Soubor:Common_lipids_lmaps.png|náhled|vpravo|325px|Příklady běžných lipidů]]
=== Biosyntéza ===
Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy  jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí [[Acetyl-CoA]] a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.
{{Podrobnosti|Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů}}
=== Odbourávání ===
Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.
{{Podrobnosti|Βeta-oxidace}}


Podle jednoho z pohledů jsou lipidy chemicky různorodá skupina látek, jejíž společnou vlastností je hydrofobilita. Z tohoto hlediska patří mezi lipidy i [[steroly]] (skupina terpenoidů) a vosky (estery jednosytných dlouhých alkoholů). V užším slova smyslu jsou lipidy pouze látky odvozené od [[glycerol]]u. Pak rozlišujeme dvě skupiny lipidů, a to triacylglyceroly (klasické lipidy - tuky) a složené lipidy. Tyto dvě skupiny se od sebe liší i funkcí. Tuky se hromadí v podkožním [[vazivo|vazivu]] jako zásobárna energie a tepelná izolace.
<noinclude>


Obklopují také některé orgány (mají tedy i ochrannou funkci).
== Odkazy ==
[[File:Common_lipids_lmaps.png|thumb|300px|Príklady běžných lipidů.]]
=== Související články ===
== Triacylglyceroly ==
* [[Lipidy a jejich metabolismus]]
Označení vyšší mastná kyselina platí pro dlouhé nasycené i nenasycené [[karboxylové kyseliny]] se sudým počtem atomů uhlíku.
* [[Odbourávání lipidů a metabolismus ketolátek]]
* [[Tuky v potravě]]
* [[Klasifikace a struktura lipidů]]
* [[Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů]]
* [[Βeta-oxidace]]
=== Použitá literatura ===
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-253-0498-3
| příjmení1 = Bárta
| jméno1 = Milan
| příjmení2 = Bartošová
| jméno2 = Libuše
| titul = Chemie
| podnázev = &nbsp;maturitní otázky
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Fragment
| rok = 2007
}}
* {{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7238-584-3
| příjmení1 = Škoda
| jméno1 = Jiří
| příjmení2 = Doulík
| jméno2 = Pavel
| titul = Chemie 9
| podnázev = &nbsp;učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia
| vydání = 1
| místo = Plzeň
| vydavatel = Fraus
| rok = 2007
}}
*{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Klouda
| jméno1 = Pavel
| titul = Biochemie zblízka
| vydání = 1
| vydavatel = Pavko
| rok = 2012
| isbn = 9788086369211
| rozsah = 125
| strany =
}}
=== Reference ===
<references />
</noinclude>


Z nasycených je nejběžnější kyselina palmitová C<sub>15</sub>H<sub>31</sub>COOH.
</noinclude>
 
Karboxylové kyseliny se v molekulách triacylglycerolů různě kombinují. Čím je v triacylglycerolu vyšší podíl nasycených mastných kyselin, tím je tuk tužší (má vyšší teplotu tání). I ztužování rostlinných tuků (olejů) je založeno na katalytické hydrogenaci, kterou se zvýší podíl nasycených kyselin a tuk tuhne.
 
Jako všechny estery lze i tuky hydrolyzovat. Kyselinou hydrolýzou vzniká glycerol a odpovídající kyseliny. Alkalickou vzniká glycerol a soli kyselin - mýdla. Mýdla patří mezi [[tenzid]]y, mají hydrofilní část (aniont od karboxylové skupiny) a hydrofobní část (uhlovodíkový řetězec). Hydrofobní část interaguje s nečistotou a hydrofilní s [[voda|vodou]]. Tím výrazně usnadní rozpuštění nečistot ve vodě. Použije-li se k hydrolýze NaOH, vznikají sodná mýdla, která jsou tuhá. Oproti tomu draselná mýdla jsou mazlavá.
 
Příkladem tuku odvozeného od glycerolu, kyseliny palmitové, stearové a olejové je 1-oleolyl-2-stearoyl-3-palnitoylglycerol.
 
== Složené lipidy ==
Složené lipidy neobsahují tři esterové skupiny, ale například pouze dvě a na zbývajícím uhlíku mají navázaný fosfát (fosfolipidy) nebo cukr (glykolipidy). Složené lipidy jsou polární, tj. obsahují hydrofilní a hydrofobní část. Příkladem může být fosfolipid 1-palmitoyl-2-oleoyl-fosfatidylserin.
 
Polární lipidy se samovolně rovnají hydrofobními konci k sobě a hydrofilními hlavičkami k vodě. Vytvářejí tedy váčky (micely) nebo dvouvrstvé membrány. V biologických membránách jsou kromě fosfolipidů obsaženy i glykolipidy (navázaný může být monosacharid nebo i oligosacharidový řetězec) a steroidy (např.: cholesterol). Membrány oddělující buňku od jejího okolí i od sebe jednotlivé kompartmenty. Odehrává se na nich řada životně důležitých procesů, které zajišťují membránové bílkoviny.
===Odkazy===
== Použitá literatura ==
Milan Bárta, Libuše Bartošová - Maturitní otázky chemie, Fragment 2007
 
Jiří Škoda, Pavel Doulík - Chemie 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus 2007
{{Pahýl}}


[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Fyziologie]]

Aktuální verze z 17. 3. 2024, 11:31

Adipocyt

Lipidy jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje, vosky, některé vitamíny a hormony. Chemicky jsou to převážně estery (nejčastěji triacylglyceroly) vyšších mastných kyselin a alkoholů. Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce, tzn. nerozpouští se ve vodě, ale v nepolárních rozpouštědlech.

Biologický význam lipidů[upravit | editovat zdroj]

Lipidy jsou pro živé organismy nepostradatelné. Tvoří složku buněčných membrán, kde jsou ve formě fosfolipidové dvojvrstvy. Fungují jako rozpouštědlo pro lipofilní vitamíny A, D, E a K, které díky nim může organismus využívat. Lipidy jsou v lidském těle ukládány ve formě adipocytů, tedy slouží jako nejhodnotnější zdroj energie. Současně mechanicky a hlavně teplotně chrání vnitřní orgány, tzn. fungují jako tělesná izolační vrstva. Dalším přínosem lipidů je jejich využití jako části transportních lipoproteinů. Také nezbytné myelinové pochvy neuronů jsou složeny hlavně z fosfolipidů.

Dělení lipidů
Jednoduché lipidy acylglyceroly Alkohol tvoří glycerol:
  • nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu;
  • nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným ztužováním se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk.
vosky Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin.
Složené lipidy sfingolipidy Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy).
glykolipidy Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy.
lipoproteiny Chylomikrony, HDL, VLDL, LDL.
fosfolipidy Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány.
Odvozené lipidy steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy.

Příjem tuků v potravě[upravit | editovat zdroj]

Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. [1]

Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.

Reakce lipidů[upravit | editovat zdroj]

Esterifikace
  • Kyselá hydrolýza
  • Zásaditá hydrolýza – výroba mýdla (saponifikace)
  • Katalytická hydrogenace
  • Neutralizace
  • Esterifikace
  • Reakce s dvojnou vazbou
    • Hydogenace - ztužování tuků
    • Halogenace
    • Oxidační modifikace
  • Žluknutí
  • Vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.

Metabolismus lipidů[upravit | editovat zdroj]

Příklady běžných lipidů

Biosyntéza[upravit | editovat zdroj]

Tělo umí vytvářet mastné kyseliny s maximálně jednou dvojnou vazbou. Další potřebné nenasycené mastné kyseliny musí přijímat v potravě. Lipidy jsou syntetizovány v cytoplazmě. Mastné kyseliny vzniknou reakcí Acetyl-CoA a jednoduché karboxylové kyseliny, za spotřeby většího množství energie. Vzniklé mastné kyseliny jsou následně esterifikovány glycerolem.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Tvorba mastných kyselin a triacylglycerolů.

Odbourávání[upravit | editovat zdroj]

Lipidy jsou kaloricky nejhodnotnější látky, 1 g obsahuje až 40 kJ. Mechanismus degradace lipidů se označuje jako β-oxidace. Celkový princip spočívá ve zkracování dlouhého řetězce mastné kyseliny o dva uhlíky, který skončí zbytky acetátu a Acetyl-CoA, poté vstupuje do citrátového cyklu. Celý děj β-oxidace probíhá v matrix mitochondrií.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Βeta-oxidace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • BÁRTA, Milan a Libuše BARTOŠOVÁ. Chemie :  maturitní otázky. 1. vydání. Praha : Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0498-3.
  • ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Chemie 9 :  učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-584-3.
  • KLOUDA, Pavel. Biochemie zblízka. 1. vydání. Pavko, 2012. 125 s. ISBN 9788086369211.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ VÍTEK, Libor. Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava? [online]. ©2013. [cit. 2017-12-05]. <https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava>.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Lipidy&oldid=474319“