Diferenciální diagnostika ikteru: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (spojovník → pomlčka, ... → …)
m (link)
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
* patologie z nízké hladiny [[bilirubin]]u nejsou popsány
__TOC__
* fyziologicky je celkový bilirubin v krvi představován především nekonjugovaným bilirubinem
* stoupne-li sérový bilirubin nad asi 20 μmol/l, mluvíme o [[hyperbilirubinémie|hyperbilirubinémii]]. Při vyšších hladinách se začíná ukládat do tkání, rozvíjí se '''subiketrus''' (žluté zbarvení částí sklér krytých víčky, měkkého patra,…; sérový bilirubin kolem 30–80 μmol/l) a pak '''ikterus''' (žloutenka)
* termíny „přímý“ a „nepřímý“ bilirubin pochází od Van den Bergha, dle způsobu stanovení. Přibližně platí přímý = konjugovaný, nepřímý = nekonjugovaný.
* v moči může být jen konjugovaný, do tkáně [[CNS]] se při nezralé nebo poškozené hematoencefalické bariéře ukládá jen nekonjugovaný (u [[novorozenec|novorozenců]] [[kernikterus]])
* podle etiologie rozlišujeme hyperbilirubinemie a iktery
** '''nekonjugované''' – větší nabídka bilirubinu, játra jej nestihnou konjugovat,
** '''konjugované''' – vázne vylučování do žluče
** '''smíšené'''


Normální hodnoty bilirubinu jsou 2,0–17,0 µmol/l. Stoupne-li sérový [[bilirubin]] nad asi 20 μmol/l, mluvíme o [[hyperbilirubinémie|hyperbilirubinémii]]. Při vyšších hladinách se začíná ukládat do tkání, rozvíjí se '''subikterus''' (žluté zbarvení částí sklér krytých víčky, měkkého patra; sérový bilirubin kolem '''30–80 μmol/l'''), a pak '''ikterus''' ([[žloutenka]]). Patologie z nízké hladiny bilirubinu nejsou popsány, fyziologicky je celkový bilirubin v krvi představován především nekonjugovaným bilirubinem. Termíny „přímý“ a „nepřímý“ bilirubin pochází od Van den Bergha, dle způsobu stanovení. Přibližně platí přímý = konjugovaný, nepřímý = nekonjugovaný. V moči může být jen konjugovaný, do tkáně [[CNS]] se při nezralé nebo poškozené [[hematoencefalická bariéra|hematoencefalické bariéře]] ukládá jen nekonjugovaný (u [[novorozenec|novorozenců]] [[kernikterus]]).
Podle etiologie rozlišujeme hyperbilirubinemie a iktery:
*'''nekonjugované''' – větší nabídka bilirubinu, játra jej nestihnou konjugovat,
*'''konjugované''' – vázne vylučování do žluče
*'''smíšené'''.
[[Soubor:Jaundice eye new.jpg|thumb|Ikterické zbarvení sklér]]
==Hyperbilirubinémie s převážně nekonjugovaným bilirubinem==
==Hyperbilirubinémie s převážně nekonjugovaným bilirubinem==
===Hyperbilirubinémie při zvýšené tvorbě bilirubinu===
===Hyperbilirubinémie při zvýšené tvorbě bilirubinu===
* nejčastěji [[hemolýza]], méně často [[rabdomyolýza]], [[crush-syndrom]] apod.
* kapacita jater je velká, hemolytický ikterus vzniká až při masivní a/nebo déletrvající hemolýze
* při autoimunitní hemolýze, u srpkovité [[anémie]], hereditání [[sférocytóza|sférocytóze]], toxické či [[alergie|alergické reakci]], u poruch [[erytropoéza|erytropoézy]] ([[thalasemie]]…), hypersplenismu


====Icterus neonatorum====
*Nejčastěji [[hemolýza]], méně často [[rabdomyolýza]], [[crush-syndrom]] apod.;
* kromě hemolýzy hraje roli i nezralost konjugačních enzymů v játrech
*kapacita jater je velká, hemolytický ikterus vzniká až při masivní a/nebo déletrvající hemolýze;
* v prvních pěti dnech se vyskytuje u téměř poloviny novorozenců (70–80 μmol/l)
*při autoimunitní hemolýze, u srpkovité [[anémie]], [[hereditární sférocytóza|hereditární sférocytóze]], toxické či [[alergie|alergické reakci]], u poruch [[Erytropoeza|erytropoézy]] ([[thalasemie]]…), hypersplenismu.
* kojení novorozenci mají hodnoty vyšší (v mléce inhibitor enzymu UGTA1) – nebývá to spojeno s neurologickým poškozením
 
* další problémy jsou např. při [[fetální erytroblastóza|fetální erytroblastóze]] apod., inkompatibilitě ABO…
====[[Hyperbilirubinemie novorozenců a kojenců|Icterus neonatorum]]====
* patologická žloutenka – už do 24 hodin po porodu, nad 220 μmol/l
[[Soubor:Jaundice in newborn.jpg|thumb|Icterus neonatorum]]
* fototerapie – rozklad bilirubinu v kůži světlem 425–475 nm – [[fotoizomer]]y jsou polární (nejsou už nebezpečné pro CNS)
 
*Kromě hemolýzy hraje roli i nezralost konjugačních enzymů v játrech;
*v prvních pěti dnech se vyskytuje u téměř poloviny novorozenců (70–80 μmol/l);
*kojení novorozenci mají hodnoty vyšší (v mléce inhibitor enzymu UGTA1) – nebývá to spojeno s neurologickým poškozením;
*další problémy jsou např. při [[fetální erytroblastóza|fetální erytroblastóze]], [[AB0 inkompatibilita/poznámky|inkompatibilitě ABO]]…;
*patologická žloutenka – už do 24 hodin po porodu, nad 220 μmol/l;
*fototerapie – rozklad bilirubinu v kůži světlem 425–475 nm – [[fotoizomer]]y jsou polární (nejsou už nebezpečné pro CNS).


====Hyperbilirubinémie při snížené konjugaci====
====Hyperbilirubinémie při snížené konjugaci====
=====Gilbertův syndrom=====
=====[[Gilbertův syndrom]]=====
* chronické, nevelké zvýšení bilirubinu, obvykle ne více než 50–70 μmol/l, pouze subikterus, snížená aktivita jaterní UGTA1 (porucha [[TATA box|TATA boxu]], snížená exprese, [[AD]], 10–12 % populace)
 
* mnohdy se diagnostikuje náhodně
*Chronické, nevelké zvýšení bilirubinu, obvykle ne více než 50–70 μmol/l, pouze subikterus, snížená aktivita jaterní UGTA1 (porucha [[TATA box]]u, snížená exprese, [[Autosomálně dominantní dědičnost|AD]], 10–12 % populace);
* bilirubin působí jako [[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|scavenger volných radikálů]], hyperbilirubinemie chrání před oxidačním stresem.
*mnohdy se diagnostikuje náhodně;
*bilirubin působí jako [[Reaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) v organismu|scavenger volných radikálů]], hyperbilirubinemie chrání před oxidačním stresem.
 
=====[[Criglerův-Najjarův syndrom]]=====


=====Crigler-Najjar syndrom=====
*[[AR]], úplný (typ I) či částečný (typ II) defekt UGTA;
* [[AR]], úplný (typ I) či částečný (typ II) defekt UGTA
*u typu I úplně chybí konjugovaný bilirubin, hladiny nekonjugovaného bývají kolem 300–800 μmol/l;
* u typu I úplně chybí konjugovaný bilirubin, hladiny nekonjugovaného bývají kolem 300–800 μmol/l
*ikterus se objevuje krátce po narození, bez fototerapie jedinci brzo umírají na postižení CNS;
* ikterus se objevuje krátce po narození, bez fototerapie jedinci brzo umírají na postižení CNS
*u typu II – koncentrace cca 350 μmol/l.
* u typu II – koncentrace cca 350 μmol/l


==Hyperbilirubinémie s převážně konjugovaným bilirubinem==
==Hyperbilirubinémie s převážně konjugovaným bilirubinem==
===Hyperbilirubinémie při poruše sekrece===
===Hyperbilirubinémie při poruše sekrece===
====Dubin-Johnson syndrom ====
====[[Dubinův-Johnsonův syndrom]]====
* benigní, AR, symptomy: jen žloutenka
 
* z neznámého důvodu je v moči zvýšen [[koproporfyrin]] I
*Benigní, AR, symptomy: jen žloutenka;
* defekt kanalikulárního systému, kterým je bilirubin secernován z hepatocytů
*z neznámého důvodu je v moči zvýšen [[koproporfyrin]] I;
*defekt kanalikulárního systému, kterým je bilirubin secernován z hepatocytů.
 
====[[Rotorův syndrom]]====


====Rotorův syndrom====
*Také vzácný, podobný předchozímu.
* také vzácný, podobný předchozímu


===Hyperbilirubinémie při poruše odtoku žluči===
===Hyperbilirubinémie při poruše odtoku žluči===
* obstrukcí nebo zánětem, obstrukční ikterus – u [[cholecystitida|cholecystitid]], cholangioitid, [[cholelitiáza|cholelitiázy]], primární biliární [[cirhóza|cirhózy]], nádorů hlavy pankreatu či žlučových cest
 
*Obstrukcí nebo zánětem, obstrukční ikterus – u [[cholecystitida|cholecystitid]], cholangioitid, [[cholelitiáza|cholelitiázy]], [[Primární biliární cholangitida|primární biliární cholangoitidy]], nádorů hlavy pankreatu či žlučových cest.


====Intrahepatální cholestáza====
====Intrahepatální cholestáza====
* řada léků – [[estrogen]]y, [[steroidy]], některá [[ATB]]…
* v krvi se zvyšují i žlučové kyseliny, jaterní enzymy


==Literatura==
*Řada léků – [[estrogen]]y, [[steroidy]], některá [[ATB]]…;
*{{Citace  
*v krvi se zvyšují i žlučové kyseliny, jaterní enzymy.
 
<noinclude>
 
==Odkazy==
===Související články===
 
*[[Ikterus]] • [[Hyperbilirubinemie novorozenců a kojenců]] • [[Juvenilní hyperbilirubinémie]]
*[[Parametry obstrukce žlučových cest]]
 
===Zdroj===
 
* {{Citace
|typ = web
|příjmení1 = Beneš
|jméno1 = Jiří
|název = Studijní materiály
|rok =
|citováno = 2009
|url = http://jirben.wz.cz
}}
===Použitá literatura===
 
* {{Citace  
| typ = kniha
| typ = kniha
|korporace =
|korporace =
Řádek 65: Řádek 94:
|url =
|url =
}}
}}
*{{Citace  
 
* {{Citace  
| typ = kniha
| typ = kniha
|korporace =
|korporace =
Řádek 77: Řádek 107:
|url =
|url =
}}
}}
</noinclude>


==Zdroj==
{{pahýl}}
{{Citace
|typ = web
|příjmení1 = Beneš
|jméno1 = Jiří
|název = Studijní materiály
|rok =
|citováno = 2009
|url = http://jirben.wz.cz
}}


[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
Řádek 95: Řádek 117:
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Klinická biochemie]]
[[Kategorie:Klinická biochemie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Diferenciální diagnostika]]

Aktuální verze z 11. 6. 2023, 16:34

Normální hodnoty bilirubinu jsou 2,0–17,0 µmol/l. Stoupne-li sérový bilirubin nad asi 20 μmol/l, mluvíme o hyperbilirubinémii. Při vyšších hladinách se začíná ukládat do tkání, rozvíjí se subikterus (žluté zbarvení částí sklér krytých víčky, měkkého patra; sérový bilirubin kolem 30–80 μmol/l), a pak ikterus (žloutenka). Patologie z nízké hladiny bilirubinu nejsou popsány, fyziologicky je celkový bilirubin v krvi představován především nekonjugovaným bilirubinem. Termíny „přímý“ a „nepřímý“ bilirubin pochází od Van den Bergha, dle způsobu stanovení. Přibližně platí přímý = konjugovaný, nepřímý = nekonjugovaný. V moči může být jen konjugovaný, do tkáně CNS se při nezralé nebo poškozené hematoencefalické bariéře ukládá jen nekonjugovaný (u novorozenců kernikterus). Podle etiologie rozlišujeme hyperbilirubinemie a iktery:

  • nekonjugované – větší nabídka bilirubinu, játra jej nestihnou konjugovat,
  • konjugované – vázne vylučování do žluče
  • smíšené.
Ikterické zbarvení sklér

Hyperbilirubinémie s převážně nekonjugovaným bilirubinem[upravit | editovat zdroj]

Hyperbilirubinémie při zvýšené tvorbě bilirubinu[upravit | editovat zdroj]

Icterus neonatorum[upravit | editovat zdroj]

Icterus neonatorum
  • Kromě hemolýzy hraje roli i nezralost konjugačních enzymů v játrech;
  • v prvních pěti dnech se vyskytuje u téměř poloviny novorozenců (70–80 μmol/l);
  • kojení novorozenci mají hodnoty vyšší (v mléce inhibitor enzymu UGTA1) – nebývá to spojeno s neurologickým poškozením;
  • další problémy jsou např. při fetální erytroblastóze, inkompatibilitě ABO…;
  • patologická žloutenka – už do 24 hodin po porodu, nad 220 μmol/l;
  • fototerapie – rozklad bilirubinu v kůži světlem 425–475 nm – fotoizomery jsou polární (nejsou už nebezpečné pro CNS).

Hyperbilirubinémie při snížené konjugaci[upravit | editovat zdroj]

Gilbertův syndrom[upravit | editovat zdroj]
  • Chronické, nevelké zvýšení bilirubinu, obvykle ne více než 50–70 μmol/l, pouze subikterus, snížená aktivita jaterní UGTA1 (porucha TATA boxu, snížená exprese, AD, 10–12 % populace);
  • mnohdy se diagnostikuje náhodně;
  • bilirubin působí jako scavenger volných radikálů, hyperbilirubinemie chrání před oxidačním stresem.
Criglerův-Najjarův syndrom[upravit | editovat zdroj]
  • AR, úplný (typ I) či částečný (typ II) defekt UGTA;
  • u typu I úplně chybí konjugovaný bilirubin, hladiny nekonjugovaného bývají kolem 300–800 μmol/l;
  • ikterus se objevuje krátce po narození, bez fototerapie jedinci brzo umírají na postižení CNS;
  • u typu II – koncentrace cca 350 μmol/l.

Hyperbilirubinémie s převážně konjugovaným bilirubinem[upravit | editovat zdroj]

Hyperbilirubinémie při poruše sekrece[upravit | editovat zdroj]

Dubinův-Johnsonův syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • Benigní, AR, symptomy: jen žloutenka;
  • z neznámého důvodu je v moči zvýšen koproporfyrin I;
  • defekt kanalikulárního systému, kterým je bilirubin secernován z hepatocytů.

Rotorův syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • Také vzácný, podobný předchozímu.

Hyperbilirubinémie při poruše odtoku žluči[upravit | editovat zdroj]

Intrahepatální cholestáza[upravit | editovat zdroj]

  • Řada léků – estrogeny, steroidy, některá ATB…;
  • v krvi se zvyšují i žlučové kyseliny, jaterní enzymy.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.


  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.