AB0 inkompatibilita/poznámky
Proč je při transfusích inkompatibilita u AB0 „nejhorší“?[upravit | editovat zdroj]
Krevních skupin je mnoho – AB0, Rh, MN, Duffy, Lewis, Kell… Proč je tedy inkompatibilita při transfúzi nejdramatičtější zrovna u AB0 systému? Je to tím, že se v krvi přirozeně vyskytují (tzv. přirozené) protilátky (anti-A a anti-B), a to ve vysokém titru.
Přirozené protilátky[upravit | editovat zdroj]
- Protilátky, které každý jedinec brzy po narození začne vytvářet (a často celý život vytváří), aniž by se očividně imunizoval,
- protilátky proti běžným antigenům prostředí, mezi které (možná překvapivě) patří i antigeny AB0 (pochopitelně ovšem jedinec nevytváří protilátky proti vlastní skupině),
- u jiných systémů se protilátky vytvářejí až po specifické imunizaci (typicky krví), což je v populaci dosti vzácné.
V případě inkompatibility[upravit | editovat zdroj]
Inkompatibilní erythrocyty AB0 jsou okamžitě atakovány velmi nabuzeným imunitním systémem příjemce. Výsledkem je nezřídka smrt v desítkách minut. Imunitní systém, který vede otevřenou válku najednou v celém těle (po podání krve rovnou do oběhu), má dostatečný arsenál, aby svého majitele zahubil – cytokiny, imunokomplexy, vasoaktivními látkami, aktivací komplementu, selháním cirkulace atd.
U ostatních skupin nejdříve dojde k imunizaci – aktivaci tvorby protilátek (hodiny až dny). Reakce imunitního systému není tak bouřlivá tedy ani letální.
CAVE: Při opakovaných transfusích může být příjemce postupně imunizován i proti ostatním skupinám (než AB0) s rostoucím rizikem transfusní reakce.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. Kapitola 4.11
- Krevní skupiny. s. 151-154. ISBN 80-247-0512-5.