Akutní cholecystitida: Porovnání verzí
m (prolinkování) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<!---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | |||
* VLOŽENÝ ČLÁNEK | * VLOŽENÝ ČLÁNEK | ||
* Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | * Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci: | ||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[ | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->__TOC__ | ||
[[Soubor:Cholecystitis CMUJ.jpg|thumb|right|Cholecystitida (konkrementy)]] | |||
'''Akutní cholecystitida''', neboli akutní zánět žlučníku, spadá do skupiny zánětlivých [[NPB]]. Může se vyskytnout jako primární zánět, ale častěji jde o akutní vzplanutí [[Chronická cholecystitida|chronické cholecystitidy]]. U 95 % případů je v anamnéze [[cholecystolitiáza]]. V tomto případě [[konkrementy|kámen]] působí jako rezervoár infekce a jako překážka odtoku [[Žluč|žluči]]. | |||
=== Patologický nález === | === Patologický nález === | ||
V průběhu zánětu stěny dochází k zánětlivé exsudaci do podjaterní krajiny – vzniká výpotek. Během hodin se ke stěně žlučníku přilepí okolní orgány (omentum, [[duodenum]], transverzum) a vzniká '''pericholecystický infiltrát'''. Tímto dojde k ohraničení zánětu. Ten se dále může zhojit za vzniku srůstů, anebo zánět pokračuje a může dojít k perforaci stěny, kdy se vytváří pericholestatický [[absces]] nebo [[píštěl]] do GIT. | |||
* Perforace do volné dutiny břišní → těžká difúzní biliární [[peritonitida]] nebo podbrániční absces. | |||
* Perforace do [[játra|jater]] → [[jaterní absces]]. | |||
* | Po resorpci zánětu zůstává [[žlučník]] naplněný odbarvenou tekutinou, vzniká tzv. ''hydrops''. | ||
* | |||
=== Rizikové faktory === | |||
* Ženské pohlaví, věk nad 40 let, | |||
* genetické faktory, | |||
* vícečetná těhotenství, | |||
* užívání antikonceptiv, | |||
* hormonální substituční terapie, | |||
* obezita, metabolický syndrom, | |||
* rychlé hubnutí s vývojem cholecystolitiázy, | |||
* hypercholesterolemie, | |||
* těžké popáleniny a poranění, | |||
* masivní systémová infekce, | |||
* závažná těžká onemocnění, | |||
* diabetes mellitus, | |||
* obstrukce vývodných cest žlučových při tumorech. | |||
Rizikové faktory akutní cholecystitidy můžeme shrnuje '''pravidlo 5 F''' {{en|The 5-F rule}}: | |||
* fair: vyšší prevalence u kavkazské populace, | |||
* fat: BMI >30, | |||
* female: častěji postihuje ženy, | |||
* fertile: alespoň jedno či více dětí, | |||
* forty: věk ≥40.<ref>{{Citace | |||
| typ = web | |||
| příjmení1 = Bell | |||
| jméno1 = Dan | |||
| příjmení2 = Knipe | |||
| jméno2 = Henry | |||
| url = https://radiopaedia.org/articles/5-f-risk-factors-for-cholelithiasis-mnemonic | |||
| název = 5-F risk factors for cholelithiasis (mnemonic) | |||
| citováno = 2017-10-22 | |||
}}</ref><ref>{{Citace | |||
| typ = článek | |||
| příjmení1 = Pavel | |||
| jméno1 = S | |||
| příjmení2 = Thijs | |||
| jméno2 = C T | |||
| příjmení3 = Potocky | |||
| jméno3 = V | |||
| kolektiv = ano | |||
| článek = Fair, and still a sun lover: risk of gallstone formation | |||
| časopis = J Epidemiol Community Health | |||
| rok = 1992 | |||
| číslo = 4 | |||
| svazek = 46 | |||
| strany = 425-7 | |||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1059613/?tool=pubmed | |||
| issn = 0143-005X | |||
}}</ref> | |||
* (family - rodinná anamnéza cholecystitidy a litiázy) | |||
=== Klinický obraz === | === Klinický obraz === | ||
* | * Bolest pod pravým obloukem žeberním, začátek se často podobá žlučníkové kolice, propaguje se pod pravou lopatku a do ramene. | ||
* Kolísavé bolesti přecházejí do bolestí trvalého rázu – zhoršují se pohybem, otřesy a při hlubokém nádechu. | |||
* [[Horečka]], která stoupá s progresí zánětu; třesavka. | |||
* | * [[Nausea]], [[zvracení]]. | ||
* | * Povrchní dýchání. | ||
* | * [[Tachykardie]]. | ||
* | * [[Ikterus]] při přítomné obstrukci žlučových cest. | ||
* Pacient hledá polohu v klidu s uvolněním břišní stěny. | |||
* [[ | |||
=== Diagnóza === | === Diagnóza === | ||
* [[ | [[Soubor:Gallstones.PNG|thumb|Cholelithiáza v USG obraze]] | ||
* | ==== [[Anamnéza]] ==== | ||
* Cholelitiáza v anamnéze, | |||
* | * vznik bolesti po alimentární chybě, nejčastěji po požití tučného jídla. | ||
* | ==== [[Fyzikální vyšetření]] ==== | ||
* Palpační bolestivost, | |||
* palpace zvětšeného žlučníku, | |||
* [[Murphyho znamení]], | |||
* | * [[tachykardie]], | ||
* [[tachypnoe]], | |||
* [[horečka]], | |||
* při větším zánětlivém postižení [[défense musculaire]], | |||
* [[Vyšetření per rectum|per rectum]] vyšetření bývá negativní. | |||
==== Pomocná vyšetření ==== | |||
* KO – [[leukocytóza]], elevace FW a CRP, v moči pozitivní [[Ehrlichova reakce]], event. prokážeme [[bilirubin]], | |||
* RTG – mohou být vidět kontrastní konkrementy v oblasti žlučníku, plyn ve žlučníku při [[Clostridium|klostridiovém]] zánětu, plyn v cestách při biliodigestivní píštěli, | |||
* [[USG]] – ztluštění stěny žlučníku, konkrementy, | |||
* CT. | |||
=== | === Komplikace === | ||
* | * Obstrukce žlučovodu se vznikem [[Ikterus|ikteru]], | ||
* | * [[empyém]], | ||
** | * gangréna, | ||
* | * perforace s možným vznikem generalizované [[Peritonitida|peritonitidy]], | ||
* píštěle, | |||
* emfyzém žlučníku, | |||
* [[Ileus|obstrukce]] tenkého střeva objemným kamenem, | |||
* [[Pankreatitida akutní|biliární pankreatitida]]. | |||
=== Diferenciální diagnóza === | |||
* Prostá kolika žlučová, [[akutní pankreatitida]], laterocékální či subhepatická [[Akutní appendicitida|apendicitida]], [[apendicitida v těhotenství]], [[Infarkt myokardu|AIM]], bazální [[pneumonie]], [[akutní hepatitida]], [[porfyrie]], perforace žaludečního vředu. | |||
=== Terapie === | |||
* Většinou vystačíme s '''konzervativní''' léčbou – klid, studené obklady, per os pouze tekutiny, kontrolování stavu, [[spazmolytika]], parenterální výživa, ATB (diskutabilní – můžou zastřít příznaky šíření do okolí). | |||
* Při progresi nebo při komplikacích indikujeme operační řešení. | |||
* '''Chirurgická terapie:''' rozlišujeme 4 typy indikací – urgentní, akutní, odloženou a plánovanou [[cholecystektomie|cholecystektomii]]. | |||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
*[[Chronická cholecystitida]] | * [[Chronická cholecystitida]] | ||
*[[Infekční cholangitida]] | * [[Infekční cholangitida]] | ||
===Externí odkazy=== | |||
* [https://www.youtube.com/watch?v=5d9uR1e9VMQ Akutní cholecystitida – video na youtube.com] | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
* {{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = | * {{Citace | ||
|typ = web | |||
|příjmení1 = Beneš | |||
|jméno1 = Jiří | |||
|název = Studijní materiály | |||
|rok = | |||
|citováno = 5.5.2010 | |citováno = 5.5.2010 | ||
|url = http://jirben.wz.cz}} | |url = http://jirben.wz.cz}} | ||
=== Použitá literatura === | |||
* {{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7387-423-0 | |||
| příjmení1 = Češka | |||
| jméno1 = Richard | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Interna | |||
| vydání = 1 | |||
| místo = Praha | |||
| vydavatel = Triton | |||
| rok = 2010 | |||
| rozsah = 855 | |||
| strany = 442-444 | |||
}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Chirurgie ]] | [[Kategorie:Vložené články]] | ||
[[Kategorie:Chirurgie]] | |||
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | [[Kategorie:Vnitřní lékařství]] | ||
[[Kategorie:Gastroenterologie]] | [[Kategorie:Gastroenterologie]] |
Aktuální verze z 18. 5. 2023, 13:55
Akutní cholecystitida, neboli akutní zánět žlučníku, spadá do skupiny zánětlivých NPB. Může se vyskytnout jako primární zánět, ale častěji jde o akutní vzplanutí chronické cholecystitidy. U 95 % případů je v anamnéze cholecystolitiáza. V tomto případě kámen působí jako rezervoár infekce a jako překážka odtoku žluči.
Patologický nález[upravit | editovat zdroj]
V průběhu zánětu stěny dochází k zánětlivé exsudaci do podjaterní krajiny – vzniká výpotek. Během hodin se ke stěně žlučníku přilepí okolní orgány (omentum, duodenum, transverzum) a vzniká pericholecystický infiltrát. Tímto dojde k ohraničení zánětu. Ten se dále může zhojit za vzniku srůstů, anebo zánět pokračuje a může dojít k perforaci stěny, kdy se vytváří pericholestatický absces nebo píštěl do GIT.
- Perforace do volné dutiny břišní → těžká difúzní biliární peritonitida nebo podbrániční absces.
- Perforace do jater → jaterní absces.
Po resorpci zánětu zůstává žlučník naplněný odbarvenou tekutinou, vzniká tzv. hydrops.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
- Ženské pohlaví, věk nad 40 let,
- genetické faktory,
- vícečetná těhotenství,
- užívání antikonceptiv,
- hormonální substituční terapie,
- obezita, metabolický syndrom,
- rychlé hubnutí s vývojem cholecystolitiázy,
- hypercholesterolemie,
- těžké popáleniny a poranění,
- masivní systémová infekce,
- závažná těžká onemocnění,
- diabetes mellitus,
- obstrukce vývodných cest žlučových při tumorech.
Rizikové faktory akutní cholecystitidy můžeme shrnuje pravidlo 5 F The 5-F rule:
- fair: vyšší prevalence u kavkazské populace,
- fat: BMI >30,
- female: častěji postihuje ženy,
- fertile: alespoň jedno či více dětí,
- forty: věk ≥40.[1][2]
- (family - rodinná anamnéza cholecystitidy a litiázy)
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Bolest pod pravým obloukem žeberním, začátek se často podobá žlučníkové kolice, propaguje se pod pravou lopatku a do ramene.
- Kolísavé bolesti přecházejí do bolestí trvalého rázu – zhoršují se pohybem, otřesy a při hlubokém nádechu.
- Horečka, která stoupá s progresí zánětu; třesavka.
- Nausea, zvracení.
- Povrchní dýchání.
- Tachykardie.
- Ikterus při přítomné obstrukci žlučových cest.
- Pacient hledá polohu v klidu s uvolněním břišní stěny.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Anamnéza[upravit | editovat zdroj]
- Cholelitiáza v anamnéze,
- vznik bolesti po alimentární chybě, nejčastěji po požití tučného jídla.
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Palpační bolestivost,
- palpace zvětšeného žlučníku,
- Murphyho znamení,
- tachykardie,
- tachypnoe,
- horečka,
- při větším zánětlivém postižení défense musculaire,
- per rectum vyšetření bývá negativní.
Pomocná vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- KO – leukocytóza, elevace FW a CRP, v moči pozitivní Ehrlichova reakce, event. prokážeme bilirubin,
- RTG – mohou být vidět kontrastní konkrementy v oblasti žlučníku, plyn ve žlučníku při klostridiovém zánětu, plyn v cestách při biliodigestivní píštěli,
- USG – ztluštění stěny žlučníku, konkrementy,
- CT.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Obstrukce žlučovodu se vznikem ikteru,
- empyém,
- gangréna,
- perforace s možným vznikem generalizované peritonitidy,
- píštěle,
- emfyzém žlučníku,
- obstrukce tenkého střeva objemným kamenem,
- biliární pankreatitida.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
- Prostá kolika žlučová, akutní pankreatitida, laterocékální či subhepatická apendicitida, apendicitida v těhotenství, AIM, bazální pneumonie, akutní hepatitida, porfyrie, perforace žaludečního vředu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Většinou vystačíme s konzervativní léčbou – klid, studené obklady, per os pouze tekutiny, kontrolování stavu, spazmolytika, parenterální výživa, ATB (diskutabilní – můžou zastřít příznaky šíření do okolí).
- Při progresi nebo při komplikacích indikujeme operační řešení.
- Chirurgická terapie: rozlišujeme 4 typy indikací – urgentní, akutní, odloženou a plánovanou cholecystektomii.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 442-444. ISBN 978-80-7387-423-0.
- ↑ BELL, Dan a Henry KNIPE. 5-F risk factors for cholelithiasis (mnemonic) [online]. [cit. 2017-10-22]. <https://radiopaedia.org/articles/5-f-risk-factors-for-cholelithiasis-mnemonic>.
- ↑ PAVEL, S, C T THIJS a V POTOCKY, et al. Fair, and still a sun lover: risk of gallstone formation. J Epidemiol Community Health [online]. 1992, vol. 46, no. 4, s. 425-7, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1059613/?tool=pubmed>. ISSN 0143-005X.