Šestá nemoc: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(infobox) |
m (Aktualizace šablony MKN) |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN | | MKN = {{MKN|B08.2}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D005077}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D005077}} | ||
| OMIM = | | OMIM = | ||
| MedlinePlus = {{MedlinePlus| | | MedlinePlus = {{MedlinePlus|000968}} | ||
| Medscape = {{Medscape|1133023}} | | Medscape = {{Medscape|1133023}} | ||
}} | }} | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Šestá nemoc''' či '''šestá dětská nemoc''' ( | '''Šestá nemoc''' či '''šestá dětská nemoc''' (''exanthema subitum'', ''roseola infantum'') je virové [[infekce|infekční onemocnění]] způsobené ''[[Herpesviridae|lidským herpesvirem 6]] (HHV 6)'', méně často ''HHV 7''.<ref name="ppp">{{Citace | ||
|typ = článek | |typ = článek | ||
|korporace = | |korporace = | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
|strany = 176-179 | |strany = 176-179 | ||
|issn = 1803-5264 | |issn = 1803-5264 | ||
|url = | |url = https://www.pediatriepropraxi.cz/ | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Šestá nemoc patří mezi častá exantémová onemocnění '''dětského věku'''. Postiženy jsou nejčastěji děti '''do tří let'''. Infekce se přenáší nejčastěji '''slinami''' od dalších členů rodiny.<ref name="Ped">{{Citace | |||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
|příjmení1 = Lissauer | |příjmení1 = Lissauer | ||
| Řádek 61: | Řádek 58: | ||
|strany = 226 | |strany = 226 | ||
|isbn = 978-07234-3398-9 | |isbn = 978-07234-3398-9 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Avšak virus byl také zjištěn i v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen. Předpokládá se tedy i intrauterinní přenos. <ref name="Inf">{{Citace | |||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | | isbn = 978-80-7262-644-1 | ||
| Řádek 74: | Řádek 72: | ||
| rozsah = 651 | | rozsah = 651 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Po nákaze virus '''přetrvává v organismu trvale''', stejně jako ostatní [[herpesviry]].<ref name="ppp"/> | |||
== Klinický obraz == | |||
Onemocnění začíná '''náhle''' vysokou '''[[Horečka (pediatrie)|horečkou]]''' (39–40 °C), která '''trvá několik dní'''. Během horečky se může objevit zvětšení retroaurikulárních a šíjových uzlin. <ref name="Inf"/> Po odeznění horečky nastupuje '''generalizovaný makulózní''' či '''makulopapulózní exantém''' na trupu a proximálních částech končetin. Vyrážka ustoupí během několika hodin až 2 dnů<ref name="ppp"/>. Typicky se '''nevyskytuje''' na obličeji. | |||
{{Cave|}} Nemoc může probíhat i jako horečnaté onemocnění '''bez vyrážky''', s respiračními symptomy, průjmem a zvýšenou dráždivostí <ref name="Inf"/> | |||
Může být provázena '''[[febrilní křeče|febrilními křečemi]]'''.<ref name="Ped"/> | |||
== Diagnóza == | == Diagnóza == | ||
Diagnózu stanovujeme na základě klinických příznaků, prokázání specifických protilátek (pomocí metody [[ELISA]]) nebo přímou izolací viru. | |||
{{Cave|Chybná diagnóza}} | |||
* Toto onemocnění bývá často '''zaměňováno''' se [[spalničky|spalničkami]] či [[zarděnky|zarděnkami]], které jsou daleko závažnější a lze je potvrdit sérologicky. | |||
* Pokud lékař nepomyslí na šestou nemoc a předepíše na léčbu horečky '''antibiotika''', může být výsev vyrážky zaměněn s '''alergií na antibiotika'''<ref name="Ped"/> | |||
{{Poznámka| U polékových exantémů vzniká vyrážka většinou až 5.–10. den po začátku podávání léku.}} | |||
== Léčba == | == Léčba == | ||
Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je pouze '''symptomatická'''. Pacientům doporučíme klidový režim, dostatek tekutin, případně '''[[antipyretika]]'''. | |||
== Komplikace == | == Komplikace == | ||
| Řádek 101: | Řádek 97: | ||
* [[Hepatitidy|hepatitida]], | * [[Hepatitidy|hepatitida]], | ||
* hematologické malignity, | * hematologické malignity, | ||
* infekční | * [[syndrom infekční mononukleózy]].<ref name="Ped"/> | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== | === Externí odkazy === | ||
* [[Infekční exantémová onemocnění v dětském věku | * [https://www.pediatriepropraxi.cz//pdfs/ped/2008/06/03.pdf Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku] | ||
* [https://www.pediatriepropraxi.cz//pdfs/ped/2009/03/09.pdf Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku] | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
| Řádek 148: | Řádek 136: | ||
| rozsah = 651 | | rozsah = 651 | ||
}} | }} | ||
{{Navbox - exantémová onemocnění}} | |||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Pediatrie]] | [[Kategorie:Pediatrie]] | ||
[[Kategorie:Infekční | [[Kategorie:Infekční nemoci]] | ||
[[Kategorie:Dermatologie]] | [[Kategorie:Dermatologie]] | ||
Aktuální verze z 25. 3. 2023, 22:08
| Šestá nemoc | |
| Sixth disease | |
| Exanthema subitum | |
 Exanthema subitum | |
| Původce | HHV 6 |
|---|---|
| Přenos | slinami |
| Inkubační doba | 5 až 12 dní |
| Klinický obraz | vysoká horečka, generalizovaná makulopapulózní vyrážka na trupu a proximálních částech končetin, febrilní křeče |
| Diagnostika | klinicky, izolace viru, ELISA |
| Léčba | symptomatická |
| Komplikace | aseptická meningitida, encefalitida, hepatitida |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B08.2 |
| MeSH ID | D005077 |
| MedlinePlus | 000968 |
| Medscape | 1133023 |
Šestá nemoc či šestá dětská nemoc (exanthema subitum, roseola infantum) je virové infekční onemocnění způsobené lidským herpesvirem 6 (HHV 6), méně často HHV 7.[1]
Šestá nemoc patří mezi častá exantémová onemocnění dětského věku. Postiženy jsou nejčastěji děti do tří let. Infekce se přenáší nejčastěji slinami od dalších členů rodiny.[2] Avšak virus byl také zjištěn i v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen. Předpokládá se tedy i intrauterinní přenos. [3] Po nákaze virus přetrvává v organismu trvale, stejně jako ostatní herpesviry.[1]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Onemocnění začíná náhle vysokou horečkou (39–40 °C), která trvá několik dní. Během horečky se může objevit zvětšení retroaurikulárních a šíjových uzlin. [3] Po odeznění horečky nastupuje generalizovaný makulózní či makulopapulózní exantém na trupu a proximálních částech končetin. Vyrážka ustoupí během několika hodin až 2 dnů[1]. Typicky se nevyskytuje na obličeji.
Nemoc může probíhat i jako horečnaté onemocnění bez vyrážky, s respiračními symptomy, průjmem a zvýšenou dráždivostí [3]
Může být provázena febrilními křečemi.[2]
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Diagnózu stanovujeme na základě klinických příznaků, prokázání specifických protilátek (pomocí metody ELISA) nebo přímou izolací viru.
Chybná diagnóza
- Toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou daleko závažnější a lze je potvrdit sérologicky.
- Pokud lékař nepomyslí na šestou nemoc a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na antibiotika[2]
U polékových exantémů vzniká vyrážka většinou až 5.–10. den po začátku podávání léku.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Jelikož se jedná o virové onemocnění, léčba je pouze symptomatická. Pacientům doporučíme klidový režim, dostatek tekutin, případně antipyretika.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Jako pozdní komplikace se mohou vzácně objevit:
- aseptická meningitida,
- encefalitida,
- hepatitida,
- hematologické malignity,
- syndrom infekční mononukleózy.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/>. ISSN 1803-5264.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
