Chronický subdurální hematom: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (zkrácení, odkazy)
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Podstatou '''chronického subdurálního hematomu''' je [[krvácení]] z přemosťujících žil u pacientů s různě vyjádřenou korovou '''[[atrofie|atrofií]]''' (starší pacienti, alkoholici), dále u [[kojenec|dětí v kojeneckém věku]].
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* vlastní krvácení se v akutní fázi klinicky neprojeví
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
* '''úraz''' většinou lehkého charakteru a anamnesticky se projeví za 3 a více týdnů až několik měsíců, pacient si ho často není vědom
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
* [[hematom]] se '''opouzdří''' a postupně se zvětšuje (opakovaným krvácením z novotvořených cév pouzdra), až se neurologicky '''manifestuje''' [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[zmatenost]]í nebo v pokročilejším stadiu [[hemiparéza|hemiparézou]]
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
* často zaměňován se senilní nebo [[alkohol]]ickou [[demence|demencí]]
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
* '''[[CT]]:''' hypodenzní extracerebrální hematom
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* '''terapie:''' postačuje [[Operační přístupy k mozku a míše|trepanační návrt]], evakuace kolikvované krve a zavedení dočasné subdurální [[drenáž]]e z trepanačního návrtu v [[lokální anestezie|lokální anestezii]]
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“.
** jen zřídka se přistupuje ke [[Operační přístupy k mozku a míše|kraniotomii]]
*
** důležitá je rehydratace pacienta a péče o průchodnost drenáže za přísně sterilních podmínek
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
** po 3 dnech se provádí kontrolní CT a při uspokojivém nálezu se drén odstraní
*
* '''prognóza''' je velmi dobrá
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->
__TOC__[[Soubor:SDH.jpg|Subdurální hematom|thumb|right|350px]]
Podstatou '''chronického subdurálního hematomu''' (z angl. CSDH – ''chronic subdural hematoma'') je [[krvácení]] z přemosťujících žil u pacientů s různě vyjádřenou korovou '''[[atrofie|atrofií]]''' (starší pacienti, alkoholici), dále u [[kojenec|dětí v kojeneckém věku]]. Poprvé byl CSDH popsán Rudolfem Virchowem v roce 1857 jako "''pachymeningitis haemorrhagica interna''" <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Adhiyaman
| jméno1 = V
| článek = Chronic subdural haematoma in the elderly
| časopis = Postgraduate Medical Journal
| rok = 2002
| ročník = 916
| svazek = 78
| strany = 71-75
| issn = 0032-5473
| doi = 10.1136/pmj.78.916.71}}</ref>, načež Wilfred Totter popsal základy patofyziologie CSDH a tedy i definoval, že hemoragie z přemosťujících žil je jeho základní příčinou a pojmenoval jej jako "''subdurální hemoragická cysta''" <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = FURLOW
| jméno1 = LEONARD T.
| článek = CHRONIC SUBDURAL HEMATOMA
| časopis = Archives of Surgery
| rok = 1936
| ročník = 4
| svazek = 32
| strany = 688
| issn = 0004-0010
| doi = 10.1001/archsurg.1936.01180220114007}}</ref>.


Je důležité CSDH adekvátně odlišovat od [[akutní subdurální hematom|akutního subdurálního hematomu]]. Akutní SDH se v porovnání s CSDH typicky vyskytuje u mladších osob primárně následkem vážnějších kraniotraumat a je asociován se symptomatickou kompresí mozkového parenchymu, která se charakteristicky projeví do 72 hodin. Naopak tomu v případě CSDH je krvácení '''klinicky asymptomatické po delší časový interval''', řádově po několik týdnů či měsíců, nejčastěji vzniká po '''nepříliš významných úrazech'''. Incidence CSDH v populaci se pohybuje kolem 1,72/100 000 obyvatel ročně, v populaci 70–79 let se tato hodnota zvyšuje na 7,35/100 000 ročně, dále tedy potvrzuje fakt vyššího rizika vzniku CSDH u starších osob.


== Rizikové faktory ==
Mezi základní rizikové faktory řadíme '''cerebrální atrofii''', asociovanou s vyšším věkem. Přímo úměrně se stárnutím se prostor mezi kalvou a samotným parenchymem zvyšuje z původních 6 % až na 11 %. To umožňuje mozku pohyb do stran, v případě traumatu tedy může snadněji dojít k poškození přemosťujících žil a tak vzniku CSDH <ref>{{Citace
  | typ = článek
  | příjmení1 = Ellis
  | jméno1 = G L
  | článek = Subdural hematoma in the elderly
  | časopis = Emerg Med Clin North Am
  | rok = 1990
  | číslo = 2
  | svazek = 8
  | strany = 281-94
  | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2187683
  | issn = 0733-8627
}}</ref>. Samotné trauma ale není jedinou příčinou vzniku CSDH, ohoroženi jsou i pacienti s '''antikoagulační medikací''', '''alkoholismem''' či '''[[epilepsie|epilepsií]]''' (až 10 % pacientů s CSDH jsou alkoholici nebo osoby s historií epileptických záchvatů) <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Jones
| jméno1 = S
| článek = A prospective study of chronic subdural haematomas in elderly patients
| časopis = Age and Ageing
| rok = 1999
| ročník = 6
| svazek = 28
| strany = 519-521
| issn = 1468-2834
| doi = 10.1093/ageing/28.6.519}}</ref>.


==== Použitá literatura ====
== Patofyziologie a symptomatologie ==
{{Citace  
Poškození přemosťujících žil (např. v případě traumatu) vyústí ke krvácení do subdurálního prostoru, přičemž přibližně den po vzniku [[hematom]]u se začne vytvářet tenká vrstva [[fibrin]]u a [[fibroblast]]ů, jež samotný hematom obklopí. Fibrin a fibroblasty dále proliferují a migrují, přičemž vytváří jakousi membránu (cca 4 dny po incidentu), která se následně progresivně zvětšuje. Část CSDH se '''spontánně resorbuje''', většina ale roste do objemu a vyúsťuje v '''klinicky symptomatický CSDH''' <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = MUNRO
| jméno1 = DONALD
| článek = SURGICAL PATHOLOGY OF SUBDURAL HEMATOMA
| časopis = Archives of Neurology & Psychiatry
| rok = 1936
| ročník = 1
| svazek = 35
| strany = 64
| issn = 0096-6754
| doi = 10.1001/archneurpsyc.1936.02260010074005}}</ref>, neurologicky se '''manifestuje''' [[bolesti hlavy|bolestmi hlavy]], [[zmatenost]]í nebo v pokročilejším stadiu i kontralaterální [[hemiparézou]].
 
== Diagnóza ==
[[Soubor:ChronicSubduralPostBurrHoles.jpg|thumb|right|350px|Chronický subdurální hematom u staršího pacienta s evidentní korovou atrofií. Modrá šipka směřuje k místě hematomu, červená poukazuje na trenapační návrt.]]
K zobrazení hematomu je využíváno '''[[CT]]''', zřetelně zobrazí vzniklý hematom. Typicky se jedná o hypodenzní extracerebrální ložiško, viz obrázek.
 
== Terapie ==
V případě nerozsáhlých CSDH bez expanzivních tendencí a klinicky dobrému statusu pacienta není nutné hematom evakuovat, '''konzervativní léčba''' spočívá v důkladném monitoringu nemocného <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Naganuma
| jméno1 = Hirofumi
| příjmení2 = Fukamachi
| jméno2 = Akira
| příjmení3 = Kawakami
| jméno3 = Motomasa
| článek = Spontaneous Resolution of Chronic Subdural Hematomas
| časopis = Neurosurgery
| rok = 1986
| ročník = 5
| svazek = 19
| strany = 794-798
| issn = 0148-396X
| doi = 10.1227/00006123-198611000-00013}}</ref>. V případě progresivního symptomatického ložiska indikujeme k '''[[Operační přístupy k mozku a míše|trepanačnímu návrtu]]''', tedy evakuaci kolikvované krve a zavedení dočasné subdurální [[drenáž]]e z místa návrtu v [[lokální anestezie|lokální anestezii]]. V některých případech se přistupuje ke '''[[Operační přístupy k mozku a míše|kraniotomii]]''', zejména u pacientů s rekurentními hematomy, resp. u osob vykazujících reakumulaci krve po trenapačním návrtu, případně přítomnost solidního hematomu. Důležitá je rehydratace pacienta a péče o průchodnost drenáže za přísně sterilních podmínek, přičemž se po 3 dnech provádí kontrolní CT a při uspokojivém nálezu se drén odstraňuje. <ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Smely
| jméno1 = C.
| příjmení2 = Madlinger
| jméno2 = A.
| příjmení3 = Scheremet
| jméno3 = R.
| článek = Chronic subdural haematoma ? a comparison of two different treatment modalities
| časopis = Acta Neurochirurgica
| rok = 1997
| ročník = 9
| svazek = 139
| strany = 818-826
| issn = 0001-6268
| doi = 10.1007/bf01411399}}</ref><ref>{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bender
| jméno1 = M. B.
| příjmení2 = Christoff
| jméno2 = N.
| článek = Nonsurgical Treatment of Subdural Hematomas
| časopis = Archives of Neurology
| rok = 1974
| ročník = 2
| svazek = 31
| strany = 73-79
| issn = 0003-9942
| doi = 10.1001/archneur.1974.00490380021001}}</ref>
 
<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Kraniocerebrální traumata]]
* [[Akutní subdurální hematom]]
* [[Subdurální hematom]]
* [[Epidurální hematom]]
* [[Subarachnoidální krvácení]]
 
=== Použitá literatura ===
* {{Citace  
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 27: Řádek 151:
|isbn = 80-7345-072-0
|isbn = 80-7345-072-0
}}
}}
=== Reference ===
<references />
</noinclude>


==== Související články ====
[[Kategorie:Vložené články]]
* [[Akutní subdurální hematom]]
 
[[Kategorie:Neurochirurgie]]
[[Kategorie:Neurochirurgie]]
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]
[[Kategorie:Pediatrie]]

Aktuální verze z 13. 9. 2022, 13:09

Subdurální hematom

Podstatou chronického subdurálního hematomu (z angl. CSDH – chronic subdural hematoma) je krvácení z přemosťujících žil u pacientů s různě vyjádřenou korovou atrofií (starší pacienti, alkoholici), dále u dětí v kojeneckém věku. Poprvé byl CSDH popsán Rudolfem Virchowem v roce 1857 jako "pachymeningitis haemorrhagica interna" [1], načež Wilfred Totter popsal základy patofyziologie CSDH a tedy i definoval, že hemoragie z přemosťujících žil je jeho základní příčinou a pojmenoval jej jako "subdurální hemoragická cysta" [2].

Je důležité CSDH adekvátně odlišovat od akutního subdurálního hematomu. Akutní SDH se v porovnání s CSDH typicky vyskytuje u mladších osob primárně následkem vážnějších kraniotraumat a je asociován se symptomatickou kompresí mozkového parenchymu, která se charakteristicky projeví do 72 hodin. Naopak tomu v případě CSDH je krvácení klinicky asymptomatické po delší časový interval, řádově po několik týdnů či měsíců, nejčastěji vzniká po nepříliš významných úrazech. Incidence CSDH v populaci se pohybuje kolem 1,72/100 000 obyvatel ročně, v populaci 70–79 let se tato hodnota zvyšuje na 7,35/100 000 ročně, dále tedy potvrzuje fakt vyššího rizika vzniku CSDH u starších osob.

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Mezi základní rizikové faktory řadíme cerebrální atrofii, asociovanou s vyšším věkem. Přímo úměrně se stárnutím se prostor mezi kalvou a samotným parenchymem zvyšuje z původních 6 % až na 11 %. To umožňuje mozku pohyb do stran, v případě traumatu tedy může snadněji dojít k poškození přemosťujících žil a tak vzniku CSDH [3]. Samotné trauma ale není jedinou příčinou vzniku CSDH, ohoroženi jsou i pacienti s antikoagulační medikací, alkoholismem či epilepsií (až 10 % pacientů s CSDH jsou alkoholici nebo osoby s historií epileptických záchvatů) [4].

Patofyziologie a symptomatologie[upravit | editovat zdroj]

Poškození přemosťujících žil (např. v případě traumatu) vyústí ke krvácení do subdurálního prostoru, přičemž přibližně den po vzniku hematomu se začne vytvářet tenká vrstva fibrinu a fibroblastů, jež samotný hematom obklopí. Fibrin a fibroblasty dále proliferují a migrují, přičemž vytváří jakousi membránu (cca 4 dny po incidentu), která se následně progresivně zvětšuje. Část CSDH se spontánně resorbuje, většina ale roste do objemu a vyúsťuje v klinicky symptomatický CSDH [5], neurologicky se manifestuje bolestmi hlavy, zmateností nebo v pokročilejším stadiu i kontralaterální hemiparézou.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Chronický subdurální hematom u staršího pacienta s evidentní korovou atrofií. Modrá šipka směřuje k místě hematomu, červená poukazuje na trenapační návrt.

K zobrazení hematomu je využíváno CT, zřetelně zobrazí vzniklý hematom. Typicky se jedná o hypodenzní extracerebrální ložiško, viz obrázek.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

V případě nerozsáhlých CSDH bez expanzivních tendencí a klinicky dobrému statusu pacienta není nutné hematom evakuovat, konzervativní léčba spočívá v důkladném monitoringu nemocného [6]. V případě progresivního symptomatického ložiska indikujeme k trepanačnímu návrtu, tedy evakuaci kolikvované krve a zavedení dočasné subdurální drenáže z místa návrtu v lokální anestezii. V některých případech se přistupuje ke kraniotomii, zejména u pacientů s rekurentními hematomy, resp. u osob vykazujících reakumulaci krve po trenapačním návrtu, případně přítomnost solidního hematomu. Důležitá je rehydratace pacienta a péče o průchodnost drenáže za přísně sterilních podmínek, přičemž se po 3 dnech provádí kontrolní CT a při uspokojivém nálezu se drén odstraňuje. [7][8]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ ADHIYAMAN, V. Chronic subdural haematoma in the elderly. Postgraduate Medical Journal. 2002, roč. 916, vol. 78, s. 71-75, ISSN 0032-5473. DOI: 10.1136/pmj.78.916.71.
  2. ↑ FURLOW, LEONARD T.. CHRONIC SUBDURAL HEMATOMA. Archives of Surgery. 1936, roč. 4, vol. 32, s. 688, ISSN 0004-0010. DOI: 10.1001/archsurg.1936.01180220114007.
  3. ↑ ELLIS, G L. Subdural hematoma in the elderly. Emerg Med Clin North Am [online]. 1990, vol. 8, no. 2, s. 281-94, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2187683>. ISSN 0733-8627. 
  4. ↑ JONES, S. A prospective study of chronic subdural haematomas in elderly patients. Age and Ageing. 1999, roč. 6, vol. 28, s. 519-521, ISSN 1468-2834. DOI: 10.1093/ageing/28.6.519.
  5. ↑ MUNRO, DONALD. SURGICAL PATHOLOGY OF SUBDURAL HEMATOMA. Archives of Neurology & Psychiatry. 1936, roč. 1, vol. 35, s. 64, ISSN 0096-6754. DOI: 10.1001/archneurpsyc.1936.02260010074005.
  6. ↑ NAGANUMA, Hirofumi, Akira FUKAMACHI a Motomasa KAWAKAMI. Spontaneous Resolution of Chronic Subdural Hematomas. Neurosurgery. 1986, roč. 5, vol. 19, s. 794-798, ISSN 0148-396X. DOI: 10.1227/00006123-198611000-00013.
  7. ↑ SMELY, C., A. MADLINGER a R. SCHEREMET. Chronic subdural haematoma ? a comparison of two different treatment modalities. Acta Neurochirurgica. 1997, roč. 9, vol. 139, s. 818-826, ISSN 0001-6268. DOI: 10.1007/bf01411399.
  8. ↑ BENDER, M. B. a N. CHRISTOFF. Nonsurgical Treatment of Subdural Hematomas. Archives of Neurology. 1974, roč. 2, vol. 31, s. 73-79, ISSN 0003-9942. DOI: 10.1001/archneur.1974.00490380021001.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Chronický_subdurální_hematom&oldid=457186“