Edém plic/Repetitorium: Porovnání verzí
m (Nahrazení textu „http://pf.lf2.cuni.cz/vyuka/repetitorium.html“ textem „https://web.archive.org/web/20130512032641/http://pf.lf2.cuni.cz/vyuka/repetitorium.html“) |
m (pravopis) |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Edém plic == | == Edém plic == | ||
[[Edém plic]] je abnormální akumulace tekutiny v plicním mezibuněčném prostoru (intersticiu) | [[Edém plic]] je abnormální akumulace tekutiny v plicním mezibuněčném prostoru (intersticiu), popřípadě i uvnitř alveolů. | ||
[[Soubor:Edema pulmonar.0287.jpg|náhled|edém plic]] | |||
=== Příčiny plicního edému === | === Příčiny plicního edému === | ||
Řádek 31: | Řádek 33: | ||
=== Plicní surfaktant a následky jeho nedostatku === | === Plicní surfaktant a následky jeho nedostatku === | ||
[[Surfaktant]] (surface acting agent) je látka fosfolipidové povahy, která tvoří vnitřní výstelku alveolů. Alveoly mají díky podílu elastických a kolagenních vláken vnitřní tendenci se kontrahovat. Alveolární tekutina svým [[povrchové napětí|povrchovým napětím]] k této tendenci přispívá také. Negativní tlak v pleurální dutině při nádechu překonává elastické síly plicní tkáně a surfaktant, rozptýlen uvnitř alveolu, snižuje povrchové napětí, čím se snižuje celková dechová práce inspiračních svalů. | [[Surfaktant]] (surface acting agent) je látka fosfolipidové povahy, která tvoří vnitřní výstelku alveolů. Alveoly mají díky podílu elastických a kolagenních vláken vnitřní tendenci se kontrahovat. Alveolární tekutina svým [[povrchové napětí|povrchovým napětím]] k této tendenci přispívá také. Negativní tlak v pleurální dutině při nádechu překonává elastické síly plicní tkáně a surfaktant, rozptýlen uvnitř alveolu, snižuje povrchové napětí, čím se snižuje celková dechová práce inspiračních svalů. Exspirace je za fyziologických okolností pasivní proces díky elasticitě plicní tkáně. Pokud se do alveolu dostane tekutina, dojde k zředění surfaktantu a tím k vzestupu povrchového napětí a dechové práce. V situaci, kdy dechová práce nedostačuje k plnému rozvinutí alveolů, klesá také funkční reziduální kapacita (FRC = RV + ERV). | ||
==== RDS ==== | ==== RDS ==== | ||
Řádek 45: | Řádek 47: | ||
{{Podrobnosti|Plicní edém}} | {{Podrobnosti|Plicní edém}} | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*{{Akutně|189|Plicní edém — interaktivní algoritmus + test}} | |||
=== Zdroj === | === Zdroj === | ||
* {{Citace | * {{Citace | ||
Řádek 71: | Řádek 74: | ||
| edice = 11 | | edice = 11 | ||
}} | }} | ||
</noinclude> | </noinclude> | ||
[[Kategorie:Patofyziologie]] | [[Kategorie:Patofyziologie]] |
Aktuální verze z 5. 8. 2020, 11:47
Edém plic[upravit | editovat zdroj]
Edém plic je abnormální akumulace tekutiny v plicním mezibuněčném prostoru (intersticiu), popřípadě i uvnitř alveolů.
Příčiny plicního edému[upravit | editovat zdroj]
Porucha permeability
- zánět
- vdechnutí dráždivých plynů
- ozáření
- aspirační pneumonie
- diseminovaná intravaskulární koagulace
- alergická reakce
- ledvinné selhání
Zvýšení hydrostatického tlaku plicních kapilár
- chlopenní vady levého srdce
- levostranné srdeční selhání
- vysoký průtok krve plícemi
- obstrukce plicních žil
Snížení onkotického tlaku krevní plazmy
- hypoalbuminémie
Komplexní příčiny
- chronická hypoxie
- neurogenní plicní edém
- předávkování narkotik (heroin)
- plicní embolie
- eklampsie
Plicní surfaktant a následky jeho nedostatku[upravit | editovat zdroj]
Surfaktant (surface acting agent) je látka fosfolipidové povahy, která tvoří vnitřní výstelku alveolů. Alveoly mají díky podílu elastických a kolagenních vláken vnitřní tendenci se kontrahovat. Alveolární tekutina svým povrchovým napětím k této tendenci přispívá také. Negativní tlak v pleurální dutině při nádechu překonává elastické síly plicní tkáně a surfaktant, rozptýlen uvnitř alveolu, snižuje povrchové napětí, čím se snižuje celková dechová práce inspiračních svalů. Exspirace je za fyziologických okolností pasivní proces díky elasticitě plicní tkáně. Pokud se do alveolu dostane tekutina, dojde k zředění surfaktantu a tím k vzestupu povrchového napětí a dechové práce. V situaci, kdy dechová práce nedostačuje k plnému rozvinutí alveolů, klesá také funkční reziduální kapacita (FRC = RV + ERV).
RDS[upravit | editovat zdroj]
RDS (respiratory distress syndrome) je stav u novorozenců (většinou předčasně narozených), kdy nedostačuje (nebo úplně chybí) syntéza potřebného množství surfaktantu. Každý nádech tedy vyžaduje velkou dechovou práci a při výdechu alveoly kolabují. Tuto situaci se pacienti snaží řešit udržováním pozitivního tlaku v dýchacích cestách v exspiriu, což se klinicky projeví jako tzv. grunting (vzlykavé dýchání).
ARDS[upravit | editovat zdroj]
ARDS (acute respiratory distress syndrome) představuje podobnou situaci u dospělých, která je ale způsobena závažným poškozením surfaktantu např. aspirací dráždivé látky. Projevuje se akutní respirační insuficiencí a většinou vede k trvalým fibrotickým změnám v plicní tkáni.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- VÍZEK, Martin. Repetitorium [online]. [cit. 2012-01-08]. <https://web.archive.org/web/20130512032641/http://pf.lf2.cuni.cz/vyuka/repetitorium.html>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 0 s. 11; ISBN 978-0-7216-0240-0.