Zhoubné nádory v gynekologii: Porovnání verzí

Verze z 16. 2. 2014, 18:47

Zhoubné gynekologické nádory^[1]^[2]^[3] lze anatomicky rozdělit na zhoubné nádory vulvy, pochvy, děložního hrdla, děložního těla (nejčastěji endometria), vejcovodů a vaječníků. Někdy se mezi gynekologické nádory řadí i zhoubné nádory prsu a v některých klasifikacích sem patří i zhoubné nádory konečníku (v rámci neoplastického syndromu dolního genitálního traktu).

Epidemiologie

Zhoubné gynekologické nádory jsou v ČR seřazené dle incidence takto^[1]:

karcinom prsu – nejčastější zhoubný nádor u žen;
karcinom endometria – typické pro rozvinuté země (rizkové faktory obezita, DM, hypertenze), 4. nejčastější u žen vůbec (po karcinomu prsu, kolorektálním karcinomu a karcinomu plic), incidence cca 35/100000 žen za rok;
karcinom ovaria, incidence cca 21/100000 žen za rok;
karcinom děložního hrdla – stále vysoká incidence, informuje o nedostatcích a možnostech zlepšení screeningu prekanceróz děložního hrdla;

Rizikové faktory

Rizikové faktory zhoubných nádorům odpovídají rizikovým faktorům prekanceróz (jsou-li pro daný typ definovány), z nichž se vyvíjejí^[4].

Pro nádory dolního genitálního traktu (vulva, pochva, děložní hrdlo, anus) se jedná zejména o infekce onkogenními typy HPV (zejména HPV-16 a HPV-18), které jsou většinou vlastní příčinou nádoru. S tím souvisí rizikové faktory, které poukazují na rizikový způsob sexuálního života: pohlavně přenosné choroby (zejména chlamydie a HSV-2), promiskuita (více než 6 partnerů za život), časná koitarché. Hormonální antikoncepce statisticky vychází také jako rizikový faktor, ale pouze proto, že ženy používají hormonální antikoncepci mají statisticky vyšší tendenci střídat sexuální partnery. K samotnému uplatnění HPV infekce při vzniku nádoru musí být i postižen imunitní systém, proto mezi rizikové faktory patří také kouření, imunosuprese, imunoinkompetence.

U karcinomu endometria se jedná o shodné rizikové faktory metabolickým syndromem: obezita, diabetes mellitus, hypertenze^[1]. To je i důvodem, proč se jedná typicky o karcinom rozvinutých zemí.

U karcinomu vaječníků příčina úzce souvisí s hyperestrinismem. Ten může být jak absolutní (normální hladina gestagenů, zvýšená estrogenů) či relativní (normální hladina estrogenů, zvýšená gestagenů). Uvádí se hypotéza nepřetržitých ovulací. Mezi protektivní faktory patří hormonální antikoncepce, vysoký počet těhotenství, laktace, st. p. ligaci vejcovodů (není známo proč), st. p. bilaterální ooforoektomii (protektivní faktor, ale přes absenci tkáně vaječníků nevylučuje vznik karcinomu v podobě primárního peritoneálního karcinomu)^[1].

Zásadní rizikový faktor karcinomu prsu je příbuzný s karcinomem prsu v první linii (matka, sestra, dcera), který zvyšuje riziko 2–3×. Příbuzný v druhé linii pak 1,5×. Při současném výskytu matky a sestry až 14×. Mezi další rizikové faktory patří věk a dlouhé působení progesteronu na nezralou tkáň prsní žlázy. Prsní žláza dozrává teprve během těhotenství a laktace, proto mezi rizikové faktory dále patří pozdní první těhotenství, nuliparita, časná menarché (či přesněji časná první ovulace), pozdní menopauza (a mnohem méně substituční hormonální terapie). K odhadu rizika vzniku karcinomu prsu slouží v ČR Pecnův matematický model[1].^[3]

Hereditární syndromy

Hereditární syndromy zahrnují hereditární karcinom prsu (mutace genu BRCA1 a BRCA2) a Lynchův syndrom^[5].

Prevence

Probíhá prevence primární (zabránění vzniku nádorů) v podobě očkování proti infekcím HPV a prevence sekundární (časná diagnostika) v podobě pravidelného vyšetření u obvodního gynekologa s cytologickým a kolposkopickým vyšetřením (a případně ultrazvukovým vyšetřením) a v podobě pravidelné mamografie.

Podrobnější informace naleznete na stránce Prevence gynekologických nádorů.

Terapie

Terapie se odvíjí od typu a stádia nádoru (grading, staging, typing), podle věku ženy a bere se v úvahu i její přání zachovat schopnost otěhotnět (fertilitu zachovávající výkony). Podle typu nádoru se kombinuje chirurgická léčba, radioterapie (brachyradioterapie i teleradioterapie), chemoterapie i hormonální terapie.

Podrobnější informace naleznete na stránkách Chirurgická léčba zhoubných gynekologických nádorů, Nechirurgická léčba zhoubných gynekologických nádorů.

Klasifikace

Zhoubné nádory vulvy a pochvy

Podrobnější informace naleznete na stránce Zhoubné nádory vulvy a pochvy.

Zhoubné nádory děložního hrdla

Zhoubné nádory děložního těla

Podrobnější informace naleznete na stránce Zhoubné nádory děložního těla.

Zhoubné nádory vejcovodů

Zhoubné nádory vaječníků

Podrobnější informace naleznete na stránkách Ovariální nádory, Neepitelové nádory ovária, Gestační trofoblastická nemoc.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

www.onkogyn.cz

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d FREITAG, Pavel. Management zhoubných gynekologických nádorů [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 14.2.2014.
↑ ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 179–213. ISBN 978-80-7262-501-7.
↑ ^a ^b ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 251–267. ISBN 978-80-7262-501-7.
↑ SLÁMA, Jiří. Prekancerózy rodidel [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014.
↑ ZIKÁN, Michal. Hereditární syndromy v gynekologii [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014.

[prednaska-Freitag-1] FREITAG, Pavel. Management zhoubných gynekologických nádorů [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 14.2.2014.

[Rob-Martan-2] ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 179–213. ISBN 978-80-7262-501-7.

[Rob-Martan-mamologie-3] ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. s. 251–267. ISBN 978-80-7262-501-7.

[prednaska-Slama-4] SLÁMA, Jiří. Prekancerózy rodidel [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014.

[prednaska-Zikan-5] ZIKÁN, Michal. Hereditární syndromy v gynekologii [přednáška k předmětu Gynekologie a porodnictví předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 13.2.2014.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 65: / Řádek 65: @@
 }}</ref>.
-Pro nádory dolního genitálního traktu ('''vulva''', '''pochva''', '''děložní hrdlo''', anus) se jedná zejména o infekce onkogenními typy [[HPV]] (zejména HPV-16 a HPV-18), které jsou většinou vlastní příčinou nádoru. S tím souvisí rizikové faktory, které poukazují na rizikový způsob sexuálního života: '''pohlavně přenosné choroby''' (zejména chlamydie a HSV-2), '''promiskuita''' (více než 6 partnerů za život), časná koitarché. Samotnému uplatnění HPV infekce při vzniku nádoru musí být i postižen imunitní systém, proto mezi rizikové faktory patří také '''kouření''', '''imunosuprese''', '''imunoinkompetence'''.
+Pro nádory dolního genitálního traktu ('''vulva''', '''pochva''', '''děložní hrdlo''', anus) se jedná zejména o infekce onkogenními typy [[HPV]] (zejména HPV-16 a HPV-18), které jsou většinou vlastní příčinou nádoru. S tím souvisí rizikové faktory, které poukazují na rizikový způsob sexuálního života: '''pohlavně přenosné choroby''' (zejména chlamydie a HSV-2), '''promiskuita''' (více než 6 partnerů za život), časná koitarché. Hormonální antikoncepce statisticky vychází také jako rizikový faktor, ale pouze proto, že ženy používají hormonální antikoncepci mají statisticky vyšší tendenci střídat sexuální partnery. K samotnému uplatnění HPV infekce při vzniku nádoru musí být i postižen imunitní systém, proto mezi rizikové faktory patří také '''kouření''', '''imunosuprese''', '''imunoinkompetence'''.
 U '''karcinomu endometria''' se jedná o shodné rizikové faktory metabolickým syndromem: '''obezita''', '''diabetes mellitus''', '''hypertenze'''<ref name='prednaska-Freitag' />. To je i důvodem, proč se jedná typicky o karcinom rozvinutých zemí.