Otok

Definice

Otok (lat. oedēma, -tis, n., počeštěně často edém) je hromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru (z nějž se může dostat i do jiných prostorů – např. do tělních dutin nebo plicních sklípků), jde o místní poruchu krevního oběhu, která však může mít příčinu i mimo kardiovaskulární systém.

Makroskopie

• otoky postihují orgány s množstvím řídkého pojiva, málo parenchymatózní orgány
• edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina
• kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se zřasí

Mikroskopie

• buňky jsou oddálené a zvětšené (otok buněk i intersticia), mezi snopečky vaziva jsou štěrbiny vyplněné edémovou tekutinou

Funkční dopad otoku

• vázne výměna vody a živin mezi krví a buňkami, v důsledku toho se mění podmínky metabolismu

Příčiny otoků

• patologické stavy, při kterých převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve:

1. změna hydrostatického gradientu
2. změna osmotického gradientu (vč. blokády lymfatické drenáže)
3. změna permeability kapilární stěny

Typy otoků

venostatický

hypalbuminotický

lymfostatický

zánětlivý

angioneurotický

Venostatický edém

• příčinou je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry (vzroste filtrace vody z kapiláry a klesne zpětná resorpce)
• tekutina uniká do intersticia tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají
• snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody

Příčiny

Pravostranné srdeční selhávání (kardiální edémy)

základním projevem je vznik perimaleolárních (symetrických) otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru

Venostáza při blokádě žilního průtoku

(trombóza, útlak žil nádorem nebo těhotnou dělohou) – asymetrické, lokální

Levostranné srdeční selhávání

edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární)

Hypalbuminotický edém

• příčinou je nedostatek plasmatických bílkovin (zejména albuminů), jehož důsledkem je pokles onkotického tlaku krve
• klesá zpětné vstřebávání vody z intersticia do kapilár, tekutina pronikající do intersticia zvětšuje jeho hydrostatický protitlak a po ustavení rovnováhy se tvorba otoku zastaví
• úbytek intravaskulární tekutiny aktivuje systém R-A-A, který ovlivněním renálních funkcí způsobí zadržování vody
• vzniká zejména tam, kde je málo elastického pojiva (oční víčka)

Příčiny

(nefrogenní, hepatogenní, dietní, enterální)

Ztráty krevních bílkovin

(nefrotický syndrom – proteinurie, exsudativní enteropatie)

Nedostatečná tvorba krevních bílkovin

(jaterní selhání)

Podvýživa, nádory, malabsorpce

(kachektický edém)

Lymfostatický edém

• při poruše lymfatické drenáže intersticia se v něm hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia
• lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy)
• příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév

1. nádorem (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách)
2. zánětem
3. parazitem (vlasovci – Filaria)
4. trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce)

Zánětlivý edém

• vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace)

Angioneurotický edém

• zvýšení permeability kapilár účinkem různých toxinů (bodnutí hmyzem…), při sepsi, šoku, inhalaci dráždivých látek v plicích apod.

Flebedém

• otoky při žilní nedostatečnosti
• zhoršuje se při dlouhodobém stání
• mohou být přítomny flebektázie (corona flebectatica), varixy, hemosiderinové pigmentace, stasis dermatitis, bílá atrofie, lipodermatoskleróza či bércový vřed

Edémová tekutina

1. chudá na bílkoviny (transsudát) – měkké otoky – venostatický a hypalbuminotický edém
2. bohatá na bílkoviny (exsudát) – tuhé otoky – lymfostatický a zánětlivý edém

Lokalizace edému

• lokalizovaný – zánět, lymfedém, trombóza a tromboflebitida (asymetrické)
• generalizovaný – srdeční selhávání, nefrotický syndrom, jaterní cirhóza

Zvláštní případy a pojmy

Edém plic

• nastává při levostranném srdečním selhávání (městnání krve v plicích) – tekutina prostupuje do alveolů
• klinicky – vykašlávání růžového zpěněného sputa, později je sputum rezavé
• při dlouhodobější stáze se rozpadají erythrocyty a hemoglobin je přeměňován na hemosiderin a ten je fagocytován alveolárními makrofágy (siderofágy), které se dostávají i do edémové tekutiny (odtud rezavá barva sputa), vazivo intersticia se zmnožuje
• makroskopicky: plíce je zvětšená, tuhá, prosáklá, na řezu z ní vytéká zpěněná čirá tekutina, u dlouhodobějších stavů je plíce rezavě zbarvená a tuhá (rezavá indurace plic)

Edém mozku

• makroskopicky: mozek je zvětšený, těžší, zúžené sulci, oploštělé gyri tlakem na kalvu, zúžené komory (na rozdíl od atrofie mozku, kdy jsou naopak komory a sulci rozšířené a gyri zúžené, atrofický mozek má menší hmotnost)
• vznikají tlakové kužele (conus occipitalis, temporalis, interhaemisphericus, frontalis)
• způsobuje smrt

Hydrops

• povšechný edém s přítomnosti edémové tekutiny (transsudátu) v preformovaných dutinách (serosní dutiny, klouby)

1. hydrothorax (v pleurálních dutinách)
2. hydroperikard (v perikardovém vaku)
3. hydroperitonaeum = ascites (v peritoneální dutině)
4. hydrokéla (v cavum serosum scroti)

Hydrops fetus universalis

• např. při Rh inkompatibilitě (matka Rh-, otec Rh+, dítě Rh+)

Anasarka

• edém pojiva („povšechné prosáknutí tkání“)

Macerace

• změknutí tkáně působením vody (hlavně postmortálně u plodů odumřelých in utero)

Odkazy

Související odkazy

• Otok mozku
• Diferenciální diagnostika otoků dolních končetin

Externí odkazy

• Otok (česká wikipedie)
• Edema (anglická wikipedie)

• Otoky při žilní nedostatečnosti

Zdroj

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <http://langenbeck.webs.com>.