Diferenciální diagnostika otoků dolních končetin/PGS (VPL)

Z WikiSkript


Anamnéza[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • Začervenalá horká kůže – erysipel, HŽT;
  • stlačitelný otok – srdeční, renální, hepatální otoky;
  • nestlačitelné otoky (lymfatické, lipidedém).

USG vyšetření – 3D Doppler[upravit | editovat zdroj]

  • Průchodnost žil.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Vaskulární etiologie;
    • HŽT (jednostranný, akutně vzniklý, elastický, bolestivý otok – ev. s horkou napjatou kůží);
    • tromboflebitida (zanícená podkožní žíla – zarudlý, na pohmat bolestivý pruh);
    • varixy (jedno/oboustranný stlačitelný otok, zvětšující se během dne, zmenšující se polohováním);
    • chronická žilní insuficience /=CVI (jedno/oboustranný otok, většinou se změnami na kůži ev. bércovým vředem);
  • neurologická etiologie (parézy pro stázu krevního toku pro stejnostrannou angioparézu, nebývají postiženy šlachy);
  • kardiální etiologie (pravostranná insuf. – oboustranné stlačitelné na nártu a bérci, zvětšují se charakteristicky po námaze, nejmenší jsou po ránu);
  • hypoproteinemické otoky (u hepatopatií – cirhosa, renální – nefrotický sy, akutní glomerulonefritidy, ztrátách bílkovin při exsudativní enteropatii);
  • lipedém (chronický oboustranný nebolestivý nestlačitelný otok – nejč. obézních žen, s kožními změnami kůže typu pomeranče, charakteristicky nárty a šlachy ušetřeny);
  • lymfedém (chronický jedno/oboustranný otok, charakteristicky postiženy i nárty a šlachy, noha má tvar sloupku v extrémním případě vznik elefantiázy);
  • farmakologicky podmíněné (nifedipin, glukokortikoidy, vazodilatátory, NSA, hydralazin, minoxidil,...);
  • endokrinní etiologie (typicky oboustranné);
    • Basedowova nemoc (nestlačitelný, pretibiální myxedém, těstovitá kůže, modročervená, hrubé póry);
    • hypothyreosa (generalizovaný myxedém, zvl. v obličeji a na všech končetinách);
  • traumatické etiologie (většinou jednostranný otok, anamnéza fraktury, netrženého menisku, atd.);
  • pooperační (reperfuzní otok po cévních výkonech (bypass, odstranění obliterace cévy), velká bolestivost, oblast horká, často po odstranění v.saphena magna /=VSM);
  • kompartment syndrom;
  • neoplasie (typicky jednostranný u nádorů – př.: tumory v malé pánvi, lokální otok u osteosarkomu, Ewingova sarkomu);
  • zánětlivá etiologie (erysipel – zarudlý bolestivý otok, hledáme vstupní bránu infekce + kontrolujeme očkování proti tetanu a ev. přeočkujeme);
  • Bakerova cysta (jednostranný měkký otok v popliteální jamce, palpovatelná resistence, diagnostické je USG vyšetření).


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-444-X.