Diferenciální diagnostika otoků dolních končetin/PGS (VPL)
Z WikiSkript
Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství | ||||
Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek, | ||||
jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství. | ||||
- Oboustranné otoky DK – důsl. systémových onemocnění.
- Jednostranné otoky DK – nejč. hluboké žilní trombózy nebo nádorového onemocnění.
Anamnéza[upravit | editovat zdroj]
- Vznik otoků – náhle (HŽT), pomalu (srdeční insuficience);
- bolestivost (HŽT, Bakerova cysta);
- po dlouhodobé imobilizaci (HŽT);
- po traumatu (ruptura svalu, fraktura, kompartment syndrom);
- průvodní onem. (srdeční / ledvinná nedostatečnost, jaterní cirhosa), nádorová onemocnění (zvl. malé pánve), vliv léků (BKK, kortikoidy, NSA).
Vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Začervenalá horká kůže – erysipel, HŽT;
- stlačitelný otok – srdeční, renální, hepatální otoky;
- nestlačitelné otoky (lymfatické, lipidedém).
USG vyšetření – 3D Doppler[upravit | editovat zdroj]
- Průchodnost žil.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Vaskulární etiologie;
- HŽT (jednostranný, akutně vzniklý, elastický, bolestivý otok – ev. s horkou napjatou kůží);
- tromboflebitida (zanícená podkožní žíla – zarudlý, na pohmat bolestivý pruh);
- varixy (jedno/oboustranný stlačitelný otok, zvětšující se během dne, zmenšující se polohováním);
- chronická žilní insuficience /=CVI (jedno/oboustranný otok, většinou se změnami na kůži ev. bércovým vředem);
- neurologická etiologie (parézy pro stázu krevního toku pro stejnostrannou angioparézu, nebývají postiženy šlachy);
- kardiální etiologie (pravostranná insuf. – oboustranné stlačitelné na nártu a bérci, zvětšují se charakteristicky po námaze, nejmenší jsou po ránu);
- hypoproteinemické otoky (u hepatopatií – cirhosa, renální – nefrotický sy, akutní glomerulonefritidy, ztrátách bílkovin při exsudativní enteropatii);
- lipedém (chronický oboustranný nebolestivý nestlačitelný otok – nejč. obézních žen, s kožními změnami kůže typu pomeranče, charakteristicky nárty a šlachy ušetřeny);
- lymfedém (chronický jedno/oboustranný otok, charakteristicky postiženy i nárty a šlachy, noha má tvar sloupku v extrémním případě vznik elefantiázy);
- farmakologicky podmíněné (nifedipin, glukokortikoidy, vazodilatátory, NSA, hydralazin, minoxidil,...);
- endokrinní etiologie (typicky oboustranné);
- Basedowova nemoc (nestlačitelný, pretibiální myxedém, těstovitá kůže, modročervená, hrubé póry);
- hypothyreosa (generalizovaný myxedém, zvl. v obličeji a na všech končetinách);
- traumatické etiologie (většinou jednostranný otok, anamnéza fraktury, netrženého menisku, atd.);
- pooperační (reperfuzní otok po cévních výkonech (bypass, odstranění obliterace cévy), velká bolestivost, oblast horká, často po odstranění v.saphena magna /=VSM);
- kompartment syndrom;
- neoplasie (typicky jednostranný u nádorů – př.: tumory v malé pánvi, lokální otok u osteosarkomu, Ewingova sarkomu);
- zánětlivá etiologie (erysipel – zarudlý bolestivý otok, hledáme vstupní bránu infekce + kontrolujeme očkování proti tetanu a ev. přeočkujeme);
- Bakerova cysta (jednostranný měkký otok v popliteální jamce, palpovatelná resistence, diagnostické je USG vyšetření).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-444-X.