Zvláštnosti farmakoterapie ve stáří
Pacienti starší 65 let představují přibližně 14 % populace[1]. Stárnutí s sebou nese nemálo změn, některé z nich mají vliv na léčbu.
- Polymorbidita – větší množství nemocí, vyžadující i větší množství léků;
- polypragmázie – užívání většího množství léků (4 a více), chybné kombinace léčiv nebo předepsání neindikovaných léčiv[1];
- underpreskripce – nepředepsání léků, které mají prokazatelný vliv na vývoj nemocí a délku přežití (typicky statiny, β-blokátory po AIM, inhibitory cholinesteráz u Alzheimerovy demence, dostatečná analgoterapie u onkologických nemocných, antidepresiva)[2];
- pokles compliance – vlivem demence nebo právě vlivem nadměrného množství léků.
Změny ve farmakokinetice[upravit | editovat zdroj]
Pokles absorpce[upravit | editovat zdroj]
V gastrointestinálním traktu dochází v žaludku k vzestupu pH, ve střevech dochází k atrofii sliznice a klků (snížení resorpční plochy), pokles prokrvení a motility v GIT. Celkově to vede ke zpomalení nástupu účinku léků podávaných per os. Svalová atrofie a snížení prokrvení periferie se podílí na opoždění nástupu účinku léků podaných intramuskulárně.
Distribuce[upravit | editovat zdroj]
Ve stáří dochází fyziologicky k poklesu celkové tělesné vody, ale umocňován může být dehydratací (pro seniory typickou). Dehydratace má vliv na léky, které jsou hydrosolubilní. Jejich koncentrace v plasmě je zvýšená, až toxická.
Naopak koncentrace liposolubilních léčiv vlivem zvýšení celkového množství tělesného tuku má prolongovaný účinek (léky se v tukové tkáni ukládají) → benzodiazepiny.
Malnutrice se podílí na poklesu sérového albuminu – tím se zvýší volná plasmatická frakce léčiv, které se na albumin váží → PAD, antidepresiva, beta blokátory.
Pokles metabolizace a vylučování[upravit | editovat zdroj]
Vlivem poklesu celkové hmotnosti a perfuse jater a sníženou funkcí některých enzymů (CYP, glukuronyltransferáza → benzodiazepiny). Ve stáří klesá glomerulární filtrace, clearance ledvin, tubulární sekrece, hypoperfuze ledvin → aminoglykosidy, lithium, digoxin, cimetidin, allopurinol, kontrastní látky.
Změny ve farmakodynamice[upravit | editovat zdroj]
- Zvýšené množství nebo citlivost receptorů na léčiva (warfarin, heparin)[1].
- Zvýšená citlivost k nežádoucím účinkům digoxinu[1].
- Zvýšená citlivost CNS na benzodiazepiny, morfin, které vyvolávají sedaci, útlum nebo delirium již při terapeutických dávkách[1].
- Snížená citlivost receptorů beta – snížená účinnost β-blokátorů.[1]
Nežádoucí interakce a účinky léků[upravit | editovat zdroj]
Až 20 % úmrtí seniorů nastává v důsledku nežádoucích účinků léků.
- warfarin + sulfonamidy – vytěsnění léčiva z vazby na vazebný protein → vyšší volná frakce warfarinu a riziko krvácení.[2]
Nejčastější NÚL[1]:
Pro seniory nevhodná/méně vhodná léčiva[upravit | editovat zdroj]
- Tricyklická antidepresiva – anticholinergní účinek,[2]
- spasmolytika – riziko retence moči, deliria,[2]
- barbituráty, benzodiazepiny – riziko sedace, návykovost,[2]
- metyldopa – deprese, sedace, bradykardie,[2]
- digoxin – vysoké riziko nežádoucích účinků.[2]
Léčiva, kde stačí menší dávky – evidence based[1]:
- atorvastatin (norma 10 mg/den, u seniorů 5 mg/den),
- ibuprofen (norma 400–800 mg/3–4× den, u seniorů 200 mg/3–4× den),
- metoprolol (norma 100 mg/den, u seniorů 50 mg/den),
- omeprazol (norma 20 mg/den, u seniorů 10 mg/den),
- a další, …
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h TOPINKOVÁ, Eva, Rudolf ČERVENÝ a Ivana DOLEŽELOVÁ, et al. Geriatrie : Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online] . 1. vydání. 2007. Dostupné také z <https://www.svl.cz/Files/nastenka/page_4766/Version1/Geriatrie.pdf>. ISBN 80-86998-XX-X.
- ↑ a b c d e f g TOPINKOVÁ, Eva. Zvláštnosti farmakoterapie ve stáří [online]. ©2005. [cit. 2012-02-13]. <http://www.edukafarm.cz/c548>.