Lithium (farmakologie)
Lithium (Li2CO3) je léčivo používané k léčbě mánie, bipolární poruchy a sklonů k sebevraždám.
Mechanismus účinku[upravit | editovat zdroj]
Lithné kationty jsou schopné z buněk vytlačovat draselné kationty, a tím dochází k depolarizaci, jenž vyvolává zklidnění. Lithium nemůže být odstraněno sodno-draselnou pumpou,tudíž je dobře udržováno v buňkách. Lithium taktéž ovlivňuje systém druhých poslů, čímž se jeho účinky zvyšují.
Terapeutická léčba[upravit | editovat zdroj]
Velké riziko při užívaní lithia je v jeho malém terapeutickém indexu. Terapeutická dávka je v rozmezí 0,8–1,2 mmol/l a letalita se objevuje již při 3–5 mmol/l. Účinek nastupuje po 10 dnech, v kombinaci s antipsychotikem dříve. Je nutné dlouhodobé podávání v obvyklé délce 6–12 měsíců a udržování hladiny na hodnotách 0,4–0,8 mmol/l.
Metabolismus[upravit | editovat zdroj]
Perorálně podávané lithium není vázáno na bílkoviny, ale jeho poločas eliminace ledvinami je dlouhý. Tuto dobu mohou prodlužovat onemocnění ledvin, současné podávaná nesteroidní antiflogistika nebo thiazidová diuretika. Ty navodí reabsorbci lithia, která se může blížit k toxickým hodnotám.[1] Jinak lithium způsobuje polyurii.
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Pro pochopení nežádoucích účinků je nutné si uvědomit, že lithium nenahrazuje draslík jen v CNS, ale v celém těle. Z toho také vyplývají jeho nežádoucí účinky.
- gastrointestinální problémy;
- diabetes insipidus;
- změny na EKG;
- eufunkční nebo hypofunkční struma;
- polydipsie;
- polyurie;
- hlavně v kombinaci s SSRI - serotoninový syndrom.
Při toxických hodnotách nad 2 mmol/l nastávají i jiné problémy v CNS.
- poruchy kortikálních funkcí;
- porucha motorické koordinace;
- křeče, kóma až smrt.[2]
Při zvyšovaní plazmatické koncentrace lithia dochází k nežádoucím interakcím s NSAID, ACE inhibotory a diuretiky (thiazidovými).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
- ↑ LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 601 s. ISBN 80-7262-168-8.