Morfin
Morfin | |
morfin | |
N02AA01 | |
Eliminace | přibližně 90 % močí (10 % v nezměněné formě)[1] |
---|---|
Indikace | krutá bolest[2] |
Kontraindikace | hypersenzitivita, těžké astma, paralytický ileus[1] |
Nežádoucí účinky | útlum dechového centra a centra pro kašel, ospalost, změny nálady, snížení motility GIT, nauzea, zvracení, mióza, neplodnost u žen a vznik závislosti s abstinenčními příznaky při vysazení[1] |
Interakce | lokální anestetika (lidokain, epinephrin), léky tlumící CNS (sedativa, hypnotika aj.), inhibitory MAO[1] |
Chemická struktura | opiát |
Systematický název | (5α,6α)-7,8-didehydro-4,5-epoxy-17-methylmorphinan-3,6-diol |
Morfin, zejména v lékařství označován také jako morfium, je přírodní opiát, získávaný z opia, tedy pryskyřice máku setého (Papaver somniferum), ve kterém je společně s kodeinem zastoupen v 3−13% množství. Používá se jako celkové anestetikum, ale také je zneužíván jako droga. Jeho potenciál návyku je vysoký.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Zejména jako celkové anestetikum.
Farmakokinetika a farmakodynamika[upravit | editovat zdroj]
Obvyklá aplikace − intravenózně, v mozku (především v limbické oblasti) působí na opiátové receptory. Doba účinku je okolo 4−5 hodin, u chronických uživatelů méně. V orientačních testech na drogy bývá průkazný i několik dní po užití (z krve, slin, moči i vlasů).
Účinky[upravit | editovat zdroj]
- sedace, pocit pohody a euforie, při velkých dávkách spánek až kóma;
- snížení kašlacího reflexu;
- zmírnění bolesti;
- deprese dechového centra − pokles dechové frekvence, vzestup objemu;
- redukce střevní motility − užívání opiátů obecně mívá za následek spastickou obstipaci;
- nauzea až zvracení.
Známky otravy[upravit | editovat zdroj]
- mióza, dechová deprese, poruchy krevního oběhu, apatie, kóma;
- při předávkování se jako specifické antidotum používá naloxon, nebo částeční agonisté-antagonisté (nalbufin);
- při podání naloxonu může dojít k akutnímu projevu abstinenčních příznaků.
Zneužívání[upravit | editovat zdroj]
Závislost může vznikat velice rychle, v řádech týdnů. Ve většině případů přechází uživatel brzy k intravenóznímu užívání. Uživatelé bývají apatičtí, většinu času tráví obstaráváním drogy, prostředků k její koupi či zotavování se z následků. Při sdílení injekčního náčiní riziko infekce, HIV a virových onemocnění.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- RAHN, Ewald a Mahnkopf ANGELA. Psychiatrie : Učebnice pro studium a praxi. 1. vydání. Praha : Grada - Publishing, 2000. s. 283-284. ISBN 80-7169-964-0.
- NĚMEC, Karel, et al. Wikiskripta : Poruchy vyvolané užíváním opioidů [online]. MEFANET, ©2010. Poslední revize 2012, [cit. 2014-03-12]. <https://www.wikiskripta.eu/w/Poruchy_vyvolan%C3%A9_u%C5%BE%C3%ADv%C3%A1n%C3%ADm_opioid%C5%AF>.
- HESS, Ladislav. Opiáty [přednáška k předmětu Anesteziologie a neodkladná medicína, obor Všeobecné lékařství, 2. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2014.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Drugs.com. Morphine [online]. Poslední revize 2008-01, [cit. 2015-11-03]. <https://www.drugs.com/morphine.html>.
- ↑ LÜLLMANN, Heinz, et al. Farmakologie a toxikologie. 2. české vydání. Praha : Grada, 2004. 725 s. ISBN 80-247-0836-1.