Základní příznaky při onemocnění periferních tepen a žil
Onemocnění tepen[upravit | editovat zdroj]
Akutní tepenné uzávěry[upravit | editovat zdroj]
Vnikají náhlým uzávěrem tepny embolií, méně často trombózou, jsou doprovázené jejím spasmem (křeče). U 50 % postižených vzniká akutní ischemický syndrom, neléčený může vést až ke gangréně.
Akutní ischemický syndrom[upravit | editovat zdroj]
Příznaky:
- Prudká bolest;
- chlad (hodnotíme srovnáním teploty obou končetin);
- bledost kůže, která později přechází v mramorování až cyanózu;
- poruchy hybnosti, citlivosti a reflexů;
- chybí pulzace (vyšetřujeme od periferie);
- kolaps povrchových žil.
Syndromy horní hrudní apertury[upravit | editovat zdroj]
Je to skupina syndromů, při nichž dochází ke kompresi nervově-cévního svazku horní končetiny.
- Syndrom kostoklavikulární – vzniká tlak mezi 1. žebrem a klíční kostí.
- Skalenový syndrom – tlak mezi m.scalenus anterior et medius a 1. žebrem.
Příznaky:
- oslabení až vymizení pulzace na a. radialis;
- šelest v oblasti klíční kosti;
- změny barvy, parastezie.
Onemocnění žil[upravit | editovat zdroj]
Tromboflebitida[upravit | editovat zdroj]
Tromboflebitida je zánět povrchový žil spojený se vznikem trombů, které jsou pevně fixovány k žilní stěně a většinou neembolizují. U pacientů nacházíme pouze lokální otok (nikoliv otok celé končetiny), zarudlé uzly či podélné kožní infiltráty s vyšší teplotou sledující průběh žil. Vzniká v důsledku dlouhodobé kanylace, jako následek mechanické iritace nebo infúze látek dráždících endotel. Často vzniká v patologicky změněné žíle (varix) nebo při systémových chorobách.
Žilní trombóza[upravit | editovat zdroj]
Žilní trombóza postihuje hluboký žilní systém, dochází k tvorbě trombů, které nejsou pevně fixovány k žilní stěně. Hrozí jejich uvolnění a embolizace do plic. Klinicky němé nebo nevýrazný obraz. Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza) je vznik krevní sraženiny (trombu) v hlubokém žilním systému vedoucí k obstrukci (omezení toku krve žilou). Hluboká žilní trombóza postihuje primárně hluboký žilní systém (žíly bérce, popliteální žíla, femorální žíla až vysoká trombóza iliaky). Jedná se o nejčastější příčinu plicní embolie.
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
- Michaelisův příznak – zvýšení tělesné teploty.
- Mahlerův příznak – zvýšení tepová frekvence.
Pohled[upravit | editovat zdroj]
- asymetrický otok dolních končetin – barva kůže nemusí být jednotná;
- Prattovy strážné žíly – rozšíření povrchových žil na přední straně bérce.
Pohmat[upravit | editovat zdroj]
- Otok – dá se do něj udělat důlek;
- plantární znamení – bolestivost při palpaci plosky;
- Homansovo znamení – bolestivost lýtka při dorzální flexi nohy.
Chronická žilní insuficience[upravit | editovat zdroj]
Následek žilní trombózy či opakovaných tromboflebitid (vede to k destrukci chlopňového aparátu), může vést až ke vzniku bércového vředu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.