Vrozená katarakta
| Vrozený zákal | |
_PHIL_4284_lores.jpg) Katarakta dětského věku | |
| Popis | jednostranný nebo oboustranný vrozený zákal oční čočky |
|---|---|
| Příčina | během gravidity záření, léky, infekce (rubeola), metabolické nemoci |
| Incidence ve světě | 1 : 2000[1] |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | Q12.0 |
| Medscape | 1210837 |
| MedlinePlus | 001615 |
Katarakta u dětí se může vyskytovat jako vrozená (kongenitální katarkta), nebo postnatálně vznikající infatilní katarakta (vznikající během 1. roku života).
Jedná se o onemocnění oční čočky. Tento defekt narušuje průhlednost čočky v kritickém období vývoje binokulárního vidění. Vyskytuje se s incidencí 4–8:20 000 živě narozených dětí, kdy přibližně jedna třetina případů může mít familiární původ.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Příčiny vzniku katarakty mohou být různorodé.
Ve třetině případů jsou příčinou zevní vlivy působící v průběhu těhotenství jako je ozáření, léková terapie (kortikosteroidy, sulfonamidy), kožní (atopie) a metabolické choroby (např. diabetes mellitus) matky či předčasný porod. Mezi další příčiny patří poruchy vývoje čočky a sklivce, zejména patologicky se vyvíjející cévní zásobení čočky. Častou příčinou je také infekce matky během prvního trimestru těhotenství. Katarakta se vyskytuje například u vrozené rubeoly u 15 % dětí, dále při infekci cytomegalovirem, toxoplasmou nebo při syfilis, obzvláště v prvním trimestru těhotenství. Další příčinou může být Downův syndrom.
Hereditární příčina je zjistitelná u třetiny případů, nejčastěji se jedná o autozomálně dominantní dědičnost. Poslední třetina případů je idiopatická.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Diagnóza katarakty by se měla u dítěte prokázat co nejdříve, aby se mohlo začít včas s léčbou, která umožní fyziologický vývoj očního aparátu. V České republice byl od roku 2005 zaveden celoplošný screening. U zdravého dítěte by měl lékař oftalmoskopem ze vzdálenosti 30 cm vidět červený odraz sítnice při sníženém osvětlení, potom je test považován za negativní. V případě pozitivního testu následují další specializovaná vyšetření.
Jednostranný zákal větší než 2 mm vyžaduje odstranění čočky do 2 měsíců věku kvůli vysokému riziku amblyopie.
U oboustranných zákalů je riziko amblyopie nižší a operace se tak dělá až ve 2. až 3. měsíci.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčba vrozené katarakty zahrnuje dlouhodobý proces, ve kterém hraje významnou roli chirurgie i poučení a spolupráce rodičů.
Základním výkonem je lensektomie (odstranění čočky). U dětí do 1 roku pak necháváme oko bez čočky kvůli nízkému věku (čočka se implantuje později), u starších 1 roku se implantuje nitrooční čočka.
U afakického oka je důležité zkorigovat refrakční vadu kontaktními čočkami nebo brýlemi a dále je nezbytné léčit amblyopii, která ve většině případů po mikrochirurgickém zákroku nastává.
Cílem léčby je dokonalá zraková ostrost a vyvinuté binokulární vidění dítěte. Nejčastějšími pooperačními komplikacemi jsou zákal zadního pouzdra čočky a glaukom.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- HLOŽÁNEK, Martin. Komplexní péče o děti s šedým zákalem [online]. [cit. 2016-04-22]. <https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/komplexni-pece-o-deti-s-sedym-zakalem-449187>.
- ODEHNAL, Milan. Vrozená katarakta a glaukom [online]. [cit. 2016-04-22]. <http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art3291>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUCHYŇKA, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 768 s. ISBN 9788024711638.
- HYCL, Josef. Oftalmologie : minimum pro praxi. 2. vydání. Praha : Triton, 2006. ISBN 80-7254-827-1.
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. s. 232. ISBN 80-7262-404-0.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Medicibaze.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. <http://www.medicabaze.cz/?&sec=term_detail&termId=124&tname=Katarakta>
