Operace katarakty a komplikace

Z WikiSkript

Katarakta
Operace katarakty
Operace katarakty

Katarakta je onemocnění, při kterém dochází k zakalení oční čočky.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Katarakta.

Indikace k operaci[upravit | editovat zdroj]

  • pokles zrakové ostrosti (6/9–6/12 a horší),
  • terapeutické – u pacientů s glaukomem s uzavřeným úhlem,
  • ojediněle kosmetické důvody.

Techniky operace katarakty[upravit | editovat zdroj]

Reklinace[upravit | editovat zdroj]

Tato operační metoda patřila mezi vůbec první operace katarakty. Nejspíše ji začali provádět v Indii kolem roku 600 př. n. l. Jednalo se o luxaci čočky do sklivcového prostoru pomocí ostré jehly. K operaci docházelo až v konečném stádiu oslepnutí pacienta v důsledku častých infekcí, ke kterým docházelo.

Intrakapsulární extrakce[upravit | editovat zdroj]

U této metody docházelo k odstranění celé čočky i s intaktním pouzdrem. Nevýhodou však zůstává velká operační rána (téměř 180° po obvodu oka). Pomocí kryosondy dochází k rozrušení zonul a vyjmutí čočky. Aby nedošlo k vzestupu nitroočního tlaku v důsledku pupilárního bloku, provádí se k tomuto výkonu bazální iridektomie. Oko zůstává afakické. Ke korekci se používají brýle +11 D.

Extrakapsulární extrakce[upravit | editovat zdroj]

Průkopníkem tohoto zákroku je francouzský oční lékař Daviel, který roku 1748 tuto operaci katarakty poprvé popsal. Při operaci dochází k odstranění zkaleného kortexu a jádra čočky. Zachovává se převážná část čočkového pouzdra, které následně slouží pro implantaci zadněkomorové nitrooční čočky (PC IOL) . V důsledku zachování zadního pouzdra čočky je nižší riziko vzniku odchlípení sítnice a cystoidního makulárního edému.

Fakoemulzifikace[upravit | editovat zdroj]

Nejnovější metoda extrakce, u níž dochází k rozmělnění čočkových hmot ultrazvukem a následnému odsátí. Mezi její výhody oproti ostatním operacím patří především malý řez o velikosti přibližně 2,2 mm, který snižuje riziko pooperačních komplikací a dobu rekonvalescence. Při operacích šedého zákalu se nejčastěji volí tato metoda.

Existují dva základní chirurgické přístupy:

  1. sklérokorneální tunelový řez,
  2. rohovkový řez.

Peroperační komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • ruptura zadního pouzdra čočky – nejčastější komplikace
  • expulsivní hemoragie

Pooperační komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • vzestup nitroočního tlaku
  • edém a striata rohovky
  • akutní bakteriální endoftalmitída
  • cystoidní makulární edém
  • odchlípení sítnice
  • sekundární katarakta

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.