Venofarmaka
Jako venofarmaka označujeme heterogenní skupinu léčiv užívaných k terapii žilních nemocí, zejména chronické žilní nedostatečnosti. Podstatou účinku je zvyšování tonu žilní stěny, což vede ke zmenšení průsvitu postižených žil a urychlení odtoku krve (zpomalení krevního toku je jedním z hlavních mechanizmů trombózy). Dále působí příznivě na mikrocirkulaci, kde snižují permeabilitu a fragilitu kapilár a zlepšují lymfatickou drenáž. Brání tak vzniku otoku a zlepšují trofiku tkáně. Některá z nich mají i mírný protizánětlivý účinek (tribenosid, kalcium dobesilát). V kombinačních přípravcích se k některým přidávají dihydrované námelové alkaloidy (DH-ergokristin) pro svůj arteriolodilatační, venotonický a kapilarotonický účinek. Do skupiny venofarmak řadíme i sklerotizační látky.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi hlavní indikace řadíme:
- primární a sekundární žilní nedostatečnost;
- místní otoky dolních končetin postraumatického a lymfatického původu;
- mikroangiopatie (např. diabetická);
- stavy se zvýšenou fragilitou kapilár;
- hemoroidy.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Venofarmaka jsou kontraindikována v graviditě a při laktaci. Možné je použít pouze kombinaci diosminolu a hesperidinu.
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Z nežádoucích účinků se mohou vyskytnout:
- alergické kožní reakce;
- mírné zažívací obtíže;
- bolesti hlavy.
Zástupci[upravit | editovat zdroj]
Výtažky ze semen[upravit | editovat zdroj]
Escin[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o směs látek izolovaných ze semen jírovce maďalu. Kromě venoprotektivních má zejména výrazné antiedematózní a protizánětlivé účinky. Proto se často používá mimo jiné i v léčbě traumatických a pooperačních otoků a v léčbě vertebrogenních algických syndromů.
Rutin[upravit | editovat zdroj]
Pro svůj podpůrný vliv na pevnost a propustnost kapilár se používá jako adjuvantní léčivo v terapii otoků a zvýšené fragility kapilár.
Semisyntetická venofarmaka[upravit | editovat zdroj]
Tribenosid[upravit | editovat zdroj]
Podává se perorálně u onemocnění žil dolních končetin i rektálně (ve formě čípku) při hemoroidech.
Troxerutin[upravit | editovat zdroj]
Lze podat perorálně i parenterálně, pro příznivý vliv na mikrocirkulaci se podává u mikroangiopatií (např. diabetických), adjuvantně u bércových vředů.
Syntetická venofarmaka[upravit | editovat zdroj]
Kalcium dobesilát[upravit | editovat zdroj]
Významně působí na mikrocirkulaci, má protizánětlivý účinek. Proto kromě onemocnění žil je indikován rovněž u patologických změn v mikrocirkulaci (diabetická retinopatie).
Sklerotizující látky[upravit | editovat zdroj]
Po injekční aplikaci do varikózně rozšířené žíly vedou k proliferaci vaziva a následně k obliteraci varixu. Používá se polidokanol v 0,5–3% koncentraci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Kardiovaskulární systém [online]. ©2000. [cit. 2010-07-19]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/prednasky/kardio-bak.ppt/>.