Vývoj lebky
Lebka se vyvíjí z paraaxiálního mesodermu a neurální lišty. Můžeme ji rozdělit na dvě části:
- neurocranium – obklopuje mozek a smyslové orgány;
- splanchnocranium (viscerocranium) – obličejová část.
Neurocranium[upravit | editovat zdroj]
Neurocranium lebky rozlišujeme podle typu osifikace na dvě části:
- desmocranium – ploché kosti lebeční klenby osifikující dezmogenně na podkladě vaziva;
- chondrocranium – kosti lebeční spodiny osifikující chondrogenně na chrupavčitém podkladě.
Desmocranium[upravit | editovat zdroj]
Desmocranium vzniká z mesenchymu (který pochází z neurální lišty a paraaxiální mesodermu). Mezenchym obklopí mozek a vytvoří trámcovité ostrůvky kostní tkáně – spikuly. Spikuly jsou primární osifikační centra, která dále rostou radiálně. Zvětšování kostí probíhá apozicí vrstev na vnější straně a osteoklastickou resorpcí na straně vnitřní.
Kosti desmocrania:
- os parietale;
- os occipitale (kromě basis ossis occipitalis - osifikuje chondrogenně);
- os frontale;
- os lacrimale;
- os nasale;
- vomer;
- squama ossis temporalis.
Z vyjmenovaných kostí jsou os parietale, os occipitale z mezenchymu paraaxiálního mezodermu, přičemž ostatní jsou tvořeny mezenchymem neurální lišty.
Chondrocranium[upravit | editovat zdroj]
Před samotným vytvořením kostí chondrocrania vznikají jejich chrupavčité základy, které později splývají a začínají osifikovat. Chrupavčité spoje kostí slouží jako růstová centra, v dospělosti osifikují (kromě synchondrosis petrooccipitalis a sphenopetrosa).
Materiál pro kosti před rostrálním koncem chordy dorsalis (oblast sella turcica) pochází z neurální lišty – tuto část nazýváme prechordální chondrocranium. Zbytek se vyvíjí z occipitálních somitů paraaxiálního mezodermu a nazývá se chordální chondrocranium.
Kosti chondrocrania:
- prechordální chondrocranium:
- os ethmoidale;
- alae minor et major ossis sphenoidalis;
- chordální chondrocranium:
- corpus ossis sphenoidalis;
- bassis ossis occipitalis;
- pars petrosa ossis temporalis.
Splanchnocranium (viscerocranium)[upravit | editovat zdroj]
Kosti splanchnocrania vznikají na podkladě prvních tří párů žaberních oblouků z ektomezenchymu neurální lišty. Osifikují dezmogenně (kromě jazylky, sluchových kostí a processus styloideus ossis temporalis - ty osifikují chondrogenně).
První žaberní oblouk se dělí na maxilární a mandibulární val. Z maxilárního valu vzniká premaxilla, maxilla, os zygomaticum, os palatinum a incus. Z mandibulárního valu, jehož součástí je Meckelova chrupavka, vzniká mandibula a malleus.
Ze druhého žaberního oblouku, jehož základem je Reichertova chrupavka, vzniká stapes, processus styloideus ossis temporalis a corpus et cornua minora ossis hyoidei.
Ze třetího žaberního oblouku nakonec vzniká corpus a cornua majora ossis hyoidei.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Lebka (rozcestník)
- Lebka novorozence
- První týden vývoje zárodku•Druhý týden vývoje zárodku•Třetí týden vývoje zárodku•Čtvrtý až osmý týden vývoje zárodku
- Vývoj axiálního skeletu
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SADLER, Thomas W.. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024726403.