Ossicula auditus
(přesměrováno z Incus)
Ve středoušní dutině lze nalézt nejmenší párové kostičky těla, a to kůstky sluchové. Vytvářejí převodní komplex vibrací od bubínku do fenestra vestibuli ossis temporalis, do perilymfatického prostoru. Vyskytují se tři kůstky:
- malleus – kladívko, kůstka naléhající na bubínek
- incus – kovadlinka, prostřední kůstka
- stapes – třmínek, nejmediálnější kůstka přiléhající bazí k fenestra vestibuli
Anatomické struktury[upravit | editovat zdroj]
Malleus[upravit | editovat zdroj]
Kůstka kyjovitého tvaru, kaudálně se zužující. Poznáváme na ní několik útvarů:
- caput mallei – zaoblená část pro spojení s kovadlinkou, vyčnívá vysoko nad horní okraj bubínku;
- collum mallei – krček naléhající mediálně od pars flaccida membranae tympani;
- manubrium mallei – rukojeť srostlá s bubínkem ve stria mallearis;
- proc. lateralis a proc. anterior jsou výběžky, plnící drobné funkce.
Incus[upravit | editovat zdroj]
Nachází se mezi kladívkem a třmínkem. Obsahuje:
- corpus incudis – tělo, které na jedné straně je skloubeno s collum mallei a na druhé, zužující se straně s caput stapedis;
- crus breve – krátké raménko vystupující ke stěně aditus ad antrum, slouží k fixaci;
- crus longum – dlouhé raménko v mediokaudálním směru, přechází v proc. lenticularis, chrupavčitý výběžek spojený s hlavicí třmínku.
Stapes[upravit | editovat zdroj]
Poslední z kůstek zasazená do fenestra vestibuli:
- caput stapedis – kulovitá hlavice třmínku připojená k chrupavčitému výběžku kovadlinky;
- crus anterius et posterius – kostěná raménka směřující k bazi;
- basis stapedis – podlouhlá ploténka upevněná pomocí lig. anulare stapedis k fenestra vestibuli.
Spojení sluchových kůstek[upravit | editovat zdroj]
Sluchové kůstky jsou spojeny vazivově, občas s charakterem kloubního spojení. K okolí je poutají četná ligamenta.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Díky spojení těchto tří kůstek se vytváří převodní řetězec vnímající vibrace bubínku, které se přenášejí do perilymfy labyrintu vnitřního ucha. Kmity se přitom mění z velké amplitudy a malé intenzity začínající na bubínku na malou amplitudu o velké intenzitě. Tak se zajistí přenos do perilymfy, z ní poté na endolymfu, až do vlastního receptoru sluchu v hlemýždi.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. s. 177. ISBN 978-80-7169-970-5.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie III. 2.. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 673 s. sv. 3. s. 628-629. ISBN 80-247-1132-X.