Neurální lišta

Neurální lišta je útvar vznikající v průběhu třetího týdne embryonálního vývoje během procesu neurulace tj. tvorby nervové trubice. Buňky neurální lišty migrují z místa svého vzniku a jsou základem mnoha různorodých tkání a typů buněk v celém embryu. Z tohoto důvodu je některými embryology neurální lišta považována za čtvrtý zárodečný list.

Vznik neurální lišty

Během třetího týdne je nejprve zvýšenou signalizací fibroblastovým růstovým faktorem (FGF) a inhibicí kostního morfogenetického proteinu 4 (BMP4) indukován vznik neurální ploténky. Ta záhy začne narůstat do délky a její laterální okraje zmohutňují v neurální valy, mezi nimiž zůstává vkleslá neurální brázda. Neurální lišta se nachází na samém okraji neurálních valů.

Vývoj neurální lišty

Další osud buněk neurální lišty

Buňky, které se nacházejí v místě neurální lišty, procházejí během uzavírání neurální trubice epithelo-mesenchymovou transformací, čímž z nervové trubice unikají a migrují do řady míst po těle embrya, kde budou později, po diferenciaci v buňky různých tkání, zastávat rozličné funkce. Doba úniku z neurální trubice i využití těchto buněk se mírně liší podle části těla, kde se nacházejí.

Neurální lišta v oblasti trupu

V oblasti trupu dojde nejprve ke spojení neurálních valů, čímž se uzavře neurální trubice, a teprve poté je buňky neurální lišty opustí. Následně je čeká dvojí osud. Jednak migrují dorsálně skrze budoucí dermis a pronikají otvory v basální lamině do ektodermu, kde diferencují v melanocyty kůže a vlasových folikulů, jednak ventrálně, aby se zde přeměnily v neurony a glie spinálních a autonomních ganglií a enterického nervového systému, ve Schwannovy buňky a v buňky dřeně nadledvin.

Migrace buněk neurální lišty v oblasti hlavy a krku

Neurální lišta v oblasti hlavy a krku

Buňky neurální lišty v této oblasti opouštějí neurální valy ještě před jejich spojením. Některé jejich budoucí osudy jsou obdobné těm z trupu, konkrétně přeměna v melanocyty a přeměna ve většinu neuronů a gliových buněk ganglií hlavových nervů (část buněk pochází ještě z epibranchiálních plakod). Další útvary jsou již typické pro oblast hlavy a krku. Především z buněk neurální lišty vznikají pojivové tkáně, jakožto i dermis v této oblasti. Dále některé z buněk vrůstají do ultimobranchiálních tělísek a po jeho migraci kaudálně se přeměňují v parafolikulární buňky (C-buňky) štítné žlázy. Dalším typickým a důležitým úkolem buněk neurální lišty z oblasti zadního mozku je jejich migrace do truncus arteriosus a jeho septace, tedy rozdělení na aortu a truncus pulmonalis.

Souhrn hlavních derivátů neurální lišty

• vazivo, chrupavky a kosti obličeje a lebky
• dermis obličeje a krku
• buňky hladké svaloviny ve stěně krevních cév obličeje a koncového mozku
• sensitivní a parasympatická ganglia hlavových nervů
• meningy koncového mozku
• parafolikulární buňky štítné žlázy
• septum v truncus arteriosus
• odontoblasty
• spinální ganglia
• ganglia autonomního nervového systému
• buňky enterického nervového systému
• dřeň nadledvin
• melanocyty

Odkazy

Použitá literatura

• SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.