Mesoderm
Mesoderm vzniká ve třetím týdnu vývoje zárodku, který se označuje, jako gastrulace. Gastrulace začíná vývojem primitivního proužku, skrz který následně invaginují buňky pod epiblast. Buňky, které při invaginaci zůstanou ve střední časti, se nazývají mesoderm.
Rozdělení mesodermu[upravit | editovat zdroj]
Mesoderm se dělí na několik skupin (paraaxiální, intermediální a laterární). Z každé části mesodermu následně vznikají další struktury zárodku.
Paraaxiální mesoderm[upravit | editovat zdroj]
Na začátku 3. týdne se dělí na segmenty, které byly postupem času označeny, jako somitomery. U konce třetího období se paraaxiální mesoderm začíná členit na kulovité skupiny buněk, které nazýváme somity. V centru somitů se vyskytuje dutina, somitocoel, jenž obsahuje malou skupinu buněk. První páry somitů začínají vznikat v okcipiální oblasti embrya. Z této oblasti pak postupuje vývoj dalších somitů v kraniokaudálním pořadí. Jejich tvorba končí koncem 5. týdne, kdy je vytvořeno 42–44 párů somitů. Vzhledem k tomu, že se somity vytváří v pravidelném sledu, můžeme dle jejich počtu určit stáří embrya. Segmentaci paraaxiálního mesodermu ovlivňují určité geny - cyklické geny. Mezi tyto geny řadíme například Notch a WNT. Začátkem 4. týdne se buňky ventrálního a mediálního okraje somitů začínají osamostatňovat, měnit svůj tvar a shlukují se kolem chordy. Tyto buňky se nazývají sklerotom, ze kterého se diferencují pojivové buňky okolo míchy a chordy. Ze sklerotomu vznikají i kosti. Z buněk na ventrolaterární části vzniká myotom, z něhož jsou poté svaly. Zbývající buňky na dorsální části se změní na dermomyotom, který se diferencuje na dermatom a myotom. Z dermatomu vzniká dermis a hypodermis, z myotomu hypaxiální svalovina.
Intermediární mesoderm[upravit | editovat zdroj]
Z této části mesodermu se diferencují struktury urogenitálního systému. V cervikální horní oblasti vznikají budoucí nefrotomy. Kaudálněji vzniká nefrogenní blastém.
Mesoderm laterární ploténky[upravit | editovat zdroj]
Ten se během vývoje rozdělí na viscerální (splanchnopleura) a parietální list (somatopleura). Tyto listy následně vystýlají intraembryonální dutinu a pokrývají orgány. Ze somatopleury se vytvoří laterární a ventrální tělní stěna. Splanchnopleura dává vzniknout stěně střeva.
Coelom[upravit | editovat zdroj]
Dutina, která se nachází mezi somatopleurou a splanchnopleurou.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
• SADLER, Thomas. Langmanova lékařská embryologie. 10. vydání vydání. 2011. ISBN 978-80-247-2640-3.