Slina

Žlázy dutiny ústní

Slina je čirá tekutina produkovaná slinnými žlázami dutiny ústní. Obsahuje vodu, enzymy, hlen, minerální látky. Po smíšení s dalšími tekutinami dutiny ústní a buněčnými elementy se z ní stává zakalená tekutina, tzv. smíšená slina.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

Slina pomáhá mechanicky odstraňovat zbytky potravy (orální clearance) a má významné antibakteriální vlastnosti vyplývající ze specifických a nespecifických imunitních faktorů. Obsahuje antimikrobiální proteiny jako lysozym, laktoferin, peroxidázové enzymy, aglutininy (mucin, fibronektin, sekretorické IgA atd.) aj.
Dále je rezervoárem kalcia a fosfátových minerálů pro remineralizační procesy ve sklovině, zprostředkuje selektivní adhezi a kolonizaci bakterií a obsahuje nárazníkové systémy (bikarbonátový, fosfátový a proteinový) stabilizující výkyvy pH v ústech - tento pufrační sytém ochraňuje zubní tkáň před kyselými metabolity orálních bakterií. Významná je skutečnost, že ve stimulované slině stoupá obsah bikarbonátového nárazníkového systému, to znamená, že slina stimulovaná např. žvýkačkou, je v neutralizaci kyselin účinnější než klidová slina.
Ve vztahu k potravě má slina velmi duležitou roli. Zahajuje trávení, díky enzymům (amylasy, liasy, proteasy) a tvorbu sousta, celkově zvlhčuje potravu a lubrikuje dutinu ústní.

Nedostatečná sekrece slin[upravit | editovat zdroj]

Fyziologické snížení slinné sekrece souvisí s věkem a je spojeno s involucí slinných žláz. Patologické snížení slinné sekrece provází některá onemocnění, stres, psychické problémy a užívání některých léků (spasmolytika, diuretika, antidepresiva, antihypertenziva aj.), následek radioterapie v hlavové a krční oblasti. Důsledky nedostatku sliny je mnoho:

zvýšený výskyt zubního kazu,
atrofie sliznic,
zvýšená náchylnost k infekcím v dutině ústní,
obtižné polykání,
narušené vnímání chuti.

Prevence snížené sekrece sliny spočívá v první řadě v zajištění dostatečného příjmu tekutin. V současné době jsou na trhu k dispozici prostředky (ve formě ústních vod, zubních past, gelů, spreje a žvýkacích pastilek), které substituují základní funkce sliny.

Složení[upravit | editovat zdroj]

Samotná slina, která je produkována slinnými žlázami se hned po vypuzení slinnými papilami mísí s dalšími látkami obsažené v dutině ústní. Slina je z 99% tvořena vodou, mezi další součásti smíšené sliny patří:

Samotný produkt slinných žláz (elektrolyty, slinné proteiny, aj.),
Součásti krve, které se mohou objevit jako důsledek krvácení do dutiny ústní, dále pak jakožto transudátu krevní plazmy - gingivální sulkární tekutiny,
další tekutiny, jako například nasofaryngeální sekrety a sulkulární tekutina,
mikroorganismy (viry, orální bakterie, plísně) a jejich produkty,
epitélie,
exogenní látky, jako například zbytky potravy či zubní pasty.

Pokud jde o složení sliny, významná je zejména koncentrace Ca²⁺ a fosfátů, tzv. remineralizační potenciál sliny. Možnosti ovlivnění tohoto přirozeného remineralizačního potenciálu jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Dalšími elektrolyty obsažené ve slině jsou Na⁺, K⁺, F^- ionty a ostatní molekuly, které mají mimo jiné i pufrační účinek. Fluoridové ionty jsou velmi důležité pro zabránění vzniku zubního kazu. Přítomnost fluoridu ve slině katalyzuje transformaci Ca₃(PO₄)₂ na hydroxyapatit, Ca₁₀(OH)₂(PO₄)₆, během remineralizace a způsobuje zvýšené ukládání fluorapatitu, Ca₅(PO₄)₃F, který je méně rozpustný než hydroxyapatit, tím pádem zub více odolává demineralizaci.

Obsah iontů ve slině:

	IOZOTONICKÁ SLINA	HYPOTONICKÁ SLINA
Na⁺	145 mmol/l	2 mmol/l
K⁺	4 mmol/l	25 mmol/l
Cl^-	100 mmol/l	15 mmol/l

Sekrece slin[upravit | editovat zdroj]

Sekrece slin je z 90% zajištěna třemi velkými slinnými žlázami, zbytek pak tvoří množství malých slinných žláz, rozptýlených ve sliznici dutiny ústní. Pokud se stimuluje sekrece slinných žláz, tak se objem vytvořené sliny pohybuje kolem 4 ml/min, při nestimulované sekreci se množství vytvořené sliny pohybuje mezi 0,3 až 1,0 ml/min. Denně se tak vyprodukuje 0,5 - 1,5 litrů sliny, což odpovídá 20% celkového objemu plazmy.

Tvorba slin ve slinných žlázách[upravit | editovat zdroj]

V první řadě vzniká primární slina, izotonická tekutina produkována acinárními bunňkami. V druhém kroku dochází již k vytvoření hypotonické sliny. Tato modifikace probíhá ve vývodech slinných žláz. Za normálních podmíněk tedy vzniká hypotonická slina, ale při zvýšené sekreci, kdy nedochází k dostatečné úpravě sliny ve vývodech, je slina izotonická.

Změny iontů ve vývodu slinné žlázy.

Draselné ionty přestuoují do itersticia, do acinárního lumenu přestupují chloridové anionty, čímž v lumen vznikne negativní potenciál. Paracelulárně se do lumen přesunou ještě sodné kationty, díky tomu je nastolena elektroneutralita, zároveň i zvýšená osmolarita v lumen. Do lumen začne pronikat voda.
Primární izotonická slina podléhá úpravě ve vývodech. Dochází k reabsorbci sodných a chloridových iontů do intersticia. Draselné ionty a bikarbonáty jsou aktivně transportovány do lumen. Tím, že jsou buňky vývodů omezeně prostupné pro vodu, tak nedochází k její reabsorbci, tudiž poklesne osmolarita v lumen. Vzniká tak hypotonická slina.