Recidivující respirační infekce

Z WikiSkript

Termín „recidivující respirační infekce“ (RRI) označuje vyšší frekvenci různě se projevujících zánětů horních či dolních dýchacích cest a jim přidružených oblastí (farynx, dutina středoušní) jakékoliv etiologie. Nejčastějším etiologickým agens bývají viry (adenoviry, rhinoviry, Coxsackie). Z bakterií se uplatňují streptokoky, Haemophilus influenzae, Branhamella catarrhalis a další. Onemocnění většinou probíhá mírně, s dobrou odpovědí na symptomatickou terapii a rychlou úpravou zdravotního stavu. Nápadná je sezónnost výskytu s maximem od října do dubna. Nejčastěji postihují kojence mezi 6. a 12. měsícem věku, kdy již klesla hladina imunitních látek přenesených přes placentu z matky na plod, ale jeho vlastní tvorba ještě není dostatečná. A další rizikovou skupinou jsou děti v období po nástupu do kolektivního zařazení (mateřské školky).[1]

Definice (není jednoznačná shoda):

  • více než 6–8 RRI za období podzim–zima;
  • jedna a více RRI každý měsíc v období od října do března;
  • 3 nebo více epizod infekcí dolních dýchacích cest (DDC) za rok;
  • nejsou ovlivněny zásadními imunologickými změnami (primární popř. závažné sekundární imunodeficience)
  • nejsou ovlivněny přítomností primárního onemocnění (cystická fibróza, primární dyskineze ciliárního aparátu, anatomické změny dýchacích cest včetně hypertrofie adenoidní vegetace, gastroesofageální reflux, respirační alergóza);
  • mají relativně lehký průběh charakteru respiračních viróz (80 až 90 %), zřídkakdy s bakteriální superinfekcí; pokud přeci jen ano, pak by mělo jít o běžný respirační patogen, s dobrou odezvou na běžná antibiotika;
  • nevedenou k chronicitě (pansinusitida, tonsilitida…);
  • nejsou syndromem periodických horeček (např.: PFAPA syndrom – periodická horečka, aftózní stomatitida, faryngitida, krční adenitida).[2]

Fyziologická nemocnost je charakterizována mírným průběhem infektů lokalizovaných převážně v horních cestách dýchacích, dobrou odpovědí na symptomatickou terapii a sezónním průběhem.[1]

Infekce[upravit | editovat zdroj]

  • rýma (rinitida);
  • rinosinusitida nebo sinusitida;
  • rinofaryngitida (nasofaryngitida, včetně postižení nosohltanu, tonsil a hypofaryngu) – až v 90 % virová etiologie;
  • otitida – komplikace až 5 % RRI
  • laryngitida, laryngotracheitida;
  • tracheitida (resp. subglottická oblast sliznice dýchacích cest);
  • bronchitida – u dětí až v 90 % virového původu
  • epiglotitida (zcela výjimečně, resp. jde o postižení supraglotické oblasti);
  • pneumonie – komplikace RRI.[2]

Vyšetřovací algoritmus[upravit | editovat zdroj]

  • krevní obraz a diferenciál
  • ORL („postnasal drip“, hypertrofie adenoidní vegetace)
  • vyšetření vedlejších nosních dutin (RTG)
  • RTG srdce a plic
  • kožní prick testy (SPT) s vybranými alergeny
  • celkové IgE a popřípadě koncentrace některých specifických IgE cíleně dle anamnézy
  • sérové koncentrace imunoglobulinů: IgG, IgA a IgM (popřípadě cíleně podtřídy IgG)
  • mikrobiologická vyšetření – výtěry, stěry
  • popř. produkce postvakcinačních protilátek (pneumokok, hemofil typ B, tetanus a difterický toxoid)
  • popř. koncentrace C3 a C4 složek komplementu a jejich funkce (CH50, CH100)
  • popř. koncentrace manózu vázajícího lektinu
  • popř. sérologické testy (viry herpetické, viry respirační, enteroviry aj.)
  • popř. chloridy v potu, zvláště u dětí narozených před rokem 2009, tj. před zvedením plošného novorozeneckého screeningu cystické fibrózy.[2]

Indikace imunologického vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • 8 a více infekcí dýchacího systému v průběhu 12 měsíců;
  • 2 a více pneumonií v průběhu 12 měsíců;
  • 2 a více těžkých infekcí (např. meningitida, sepse);
  • rozsáhlá kvasinková infekce kůže a sliznic u dítěte staršího než 1 rok;
  • opakované hluboké kožní abscesy a infekce měkkých tkání;
  • neobvykle těžký průběh infekcí;
  • infekce v neobvyklé lokalitě;
  • neprospívání, chronický průjem;
  • výskyt vrozené poruchy imunity v rodině.[3][1]

Problémy spojené s RRI[upravit | editovat zdroj]

  • časté návštěvy u praktického lékaře;
  • nejčastější důvod nároku na ošetřovné („paragraf “ na dítě);
  • nejčastější komerční terč prevence i léčby samotné nemoci;
  • častý důvod zbytečného přeléčování a nadužívání antibiotik;
  • relativně častý důvod misdiagnózy;
  • relativně častý důvod podléčení, obvykle pro přehlédnutí komorbidity, komplikace a v horším případě přehlédnutí primárního onemocnění.[2]

Odkazy

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c DOLEŽALOVÁ, K. Rýma, kašel, rýma, kašel aneb první rok ve školce. Pediatrie pro praxi [online]. 2015, roč. 16, vol. 6, s. 411-4141, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/06/13.pdf>. 
  2. a b c d FUCHS, Martin. Recidivující respirační infekce v dětském věku. Medical Tribune [online]. 2012, roč. -, vol. -, s. -, dostupné také z <https://www.tribune.cz/clanek/26997-recidivujici-respiracni-infekce-v-detskem-veku>. 
  3. Jeseňák M, Rennerová Z. Imunita detí v predškolskom veku InDesign, s.r.o., Nové Zámky, 2010.