Receptorem zprostředkovaná endocytóza
(přesměrováno z Receptorem zprostředkovaná endocytosa)
Předchozí kapitoly se zabývaly targetingem vnitrobuněčných proteinů. Princip usměrňování se však uplatňuje též při přijmu proteinů z mimobuněčného prostoru endocytózou, která je zprostředkována interakcí proteinu s membránovým receptorem na povrchu buňky.
Receptor[upravit | editovat zdroj]
Zmíněným receptorem je glykoprotein, nacházející se na specielních místech membrány, tzv. potažených jamách (coated pits). Na cytosolové straně těchto míst je plášť z klathrinu. Klathrin díky své trojramenné struktuře je schopen vytvářet síťovitý plášť kolem jamek membrány nebo kolem různých cytoplazmatických vezikulů, vakuol. Po dodání ATP může být klathrinová síť enzymově rozrušena a klathrin využit k dalším interakcím.
Po navázání pohlcovaného proteinu na receptor se jamka prohloubí, a klathrin nakonec vytvoří uzavřenou síť, takže se z membrány do cytoplazmy uvolní opláštěný měchýřek (coated vesicle). Ten pak rychle ztratí klathrinový plášť a mění se na endozom neboli receptozom. Obvykle se zvětšuje tím, že splývá s jinými endozomy. Funkce těchto organel spočívá v tom, že se v nich rozhodne, kam má být pohlcený protein dopraven. Důležitým mechanismem při tom je okyselení obsahu endozomu. Stane se tak činností ATP-závislé H+/K+ – pumpy v membráně endosomu.
Proteiny po pohlcení[upravit | editovat zdroj]
Jiné proteiny pohlcené receptorem řízenou endocytózou čeká v endozomech jiný osud. LDL-apoprotein, přenášející cholesterol, je po navázání na membránový receptor a po endocytóze předán do lysozomu. Zde je odbourán lyzozomálními proteázami, zatímco receptor je znovu použit na povrchu buňky. Imunokomplexy, inzulín nebo některé růstové faktory jsou v lysozomech odbourány i se svými receptory. To je příklad modulace účinku proteinových hormonů, neboť tímto způsobem se sníží jejich koncentrace v krvi i počet receptorů v cílových buňkách.
V praxi u člověka[upravit | editovat zdroj]
Receptorem zprostředkovanou endocytózou jsou transportovány IgG z mateřského mléka střevními enterocyty novorozence. Na opačné straně buňky, sousedící s kapilárou endozom přenášející komplex IgG-receptor splyne s cytoplazmatickou membránou a protilátka se uvolní do krevního oběhu dítěte i s fragmentem receptoru zvaným sekreční složka.
V praxi u virů[upravit | editovat zdroj]
Popsaná receptorem zprostředkovaná endocytóza se uplatňuje též při vstupu některých virů do hostitelské buňky. Po fúzi endozomu s lysosomem kyselé prostředí vede ke splynutí virionového obalu s lysozomální membránou, čímž se nukleokapsid s virovou nukleovou kyselinou uvolní do cytosolu.
V konečné fázi virové reprodukce se naopak nově syntezované virové nukleokapsidy uvolní z buňky tím, že z ní vypučí, při čemž se obalí plazmatickou membránou.
- Také bakteriální toxiny (difterický a cholerový toxin) vstupují do buňky receptorem zprostředkovanou endocytózou.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Praha : Medprint, 1998. ISBN 80-902036-2-0.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Praha : Medprint, 1998. ISBN 80-902036-2-0.