Glykoproteiny
Glykoproteiny (starším výrazem mukoproteiny) jsou bílkoviny, které ve své molekule obsahují cukernou (sacharidovou) složku, která je v různých množstvích připojená, jako krátká nebo dlouhá větev nebo nevětvený řetězec (oligosacharidový řetězec). Váhový podíl sacharidů v molekule je 1% až 85%. Mají převážně neutrální charakter.
Proteinový nosič je syntetizován na drsném ER, v GA jsou na něj navazovány sacharidy dvojím způsobem:
- O-glykosidovou vazbou na OH skupinu Serinu nebo Threoninu proteinu pomocí N-acetylglukózaminu sacharidového řetězce
- N-glykosidovou vazbou na NH2 (N-amidovou) skupinu Asparaginu proteinu pomocí N-acetylglukózaminu, na který byl sacharidový řetězec přenesen z dolicholpyrofosfátového nosiče, skupina N-vázaných glykoproteinů zahrnuje glykoproteiny vázané na membránu i glykoproteiny cirkulující
- degradace v lyzosomech endoglykosidasami (fukosidasa, aspartylglukózaminidáza) a exoglykosidasami (galaktosidasa, neuraminidáza, hexózaminidáza, mannosidasa)
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
- tělesné tekutiny
- tkáně
- buněčné membrány
Úloha[upravit | editovat zdroj]
Glykoproteiny mají velmi široké spektrum úloh, ať už se jedná u strukturální, receptorové nebo enzymatické funkce.
Účastní se na buněčném rozpoznávání jako specifické receptory. Nachází se na povrchu všech eukaryotických buněk, přičemž jejich bílkovinná složka zakotvuje glykoprotein do membrány a sacharidová slouží jako receptor.
Skladební cukry glykoproteinů[upravit | editovat zdroj]
Sacharidové jednotky se narozdíl od glykosaminoglykanů nestřídají pravidelně.
- Hexosy
- Mannosa (Man)
- Galaktosa (Gal)
- Acetylhexózaminy
- N-Acetylglukózamin (GlcNAc)
- N-Acetylgalaktosamin (GalNac)
- Pentosy
- Arabinosa (Ara)
- Xylosa (Xyl)
- Methylpentózy
- L-Fukosa (Fuc)
- Sialové kyseliny
- N-Acylderiváty neuraminové kyseliny
Glukóza se ve zralých glykoproteinech nevyskytuje (kromě kolagenu). Sledování glykosylovaných proteinů v plazmě pomáhá v dlouhodobém sledování terapie diabetu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MURRAY, Robert K., Daryl K. GRANNER a Peter A. MAYES, et al. Harperova BIOCHEMIE. 4. vydání. Jinočany : H+H, 2002. ISBN 80-7319-013-3.