Pyrrolyzin
Ke klasicky kódovaným dvaceti aminokyselinám přibyla na přelomu 70. a 80. let jedenadvacátá – selenocystein (Sec) – a nedávno i dvaadvacátá, pyrrolyzin (Pyl). Na rozdíl od všech předchozích aminokyselin jsou kódovány triplety, které normálně slouží jako signály pro ukončení translace (viz genetický kód). Konkrétně triplet UGA slouží pro inkorporaci selenocysteinu a UAG pro inkorporaci pyrrolyzinu.
Výskyt pyrrolyzinu (Pyl) se dosud omezuje jen na členy rodiny archaebakterií Methanosarcinaceae a na bakterii Desulfitobacterium hafniense. Zapojení pyrrolyzinu do metabolismu těchto organismů souvisí s jejich výjimečnou schopností využívat metylaminy jako zdroj energie. Činí to prostřednictvím enzymů metylaminometyltransferáz a pro jejich zdárnou syntézu je nutné, aby se jeden triplet UAG umístěný ve čtecím rámci jejich mRNA přečetl ne jako terminační signál, ale jako signál pro inkorporaci pyrrolyzinu. D. hafniense kóduje navíc i systém, kterým se do bílkovin zabudovává selenocystein, a tak tato bakterie představuje zatím jediný známý organismus, který používá při translaci všech 22 aminokyselin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
Na přání autora a se souhlasem nakladatelství upraveno podle Jonák J: RNA v proteosyntéze. Kódování selenocysteinu a pyrrolyzinu. Živa 5/2007, 195-198.
- JONÁK, J. RNA v proteosyntéze. Genetický kód a příprava aminoacyl–tRNA. Živa [online]. 2007, roč. 2007, vol. 5/2007, s. 195-198, dostupné také z <http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/rna-v-proteosynteze-geneticky-kod-a-priprava-amino.pdf>. ISSN 0044-4812.
