Ptóza

Z WikiSkript

Ptóza
Ptosis
Ptóza pravého víčka
Ptóza pravého víčka
Patogeneze více typů, viď článek
Klinický obraz pokles očního víčka
Klasifikace a odkazy
MKN H02.4, vrozená ptóza:Q10.0
MeSH ID D001763
OMIM 178300
MedlinePlus 001018
Medscape 754403

Ptóza je pokles, bez bližšího určení zpravidla pokles očního víčka (blefaroptóza). Ptózou víček rozumíme stav, kdy oční víčka dosahují k zornici / ji částečně překrývají + vadí při vidění.

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Porucha inervace n. III (n. oculomotorius) nebo poruchy levator palpebrae sup.

Vrozená ptóza[upravit | editovat zdroj]

  • častěji je oboustranná s vymizelou orbitopalpebrální rýhou; způsobená hypoplázií, dystrofií či aplázii levator palpebrae sup. nebo vrozenou poruchou n. III.

Získaná ptóza[upravit | editovat zdroj]

  • nejčastěji neurogenní původ (po ruptuře aneurysmatu, traumatech hlavy, polyneuropatie u DM); ptóza je úplná s uzavřenou oční štěrbinou, vázne hybnost.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

  1. myogenní – nejvíce jako vrozená vada, jinak při dystrofiích, myasthenia gravis (obvykle první příznak, změny během dne), porucha sympatiku (odstranitelná adrenalinem);
  2. neurogenní – např. léze nervus oculomotorius ;
  3. mechanická – poškozená motilita víčka jeho nadměrnou hmotností nebo jizvením spojivky;
  4. pooperační – někdy po aplikaci retrobulbární injekce;
  5. traumatická.

Pseudoptóza: asymetrie obličeje, epikantus, enoftalmus, blefarochelatáza.

Pozn. Hornerův syndrom = ptóza víčka + mióza + enoftalmus (způsobeno parézou krčního sympatiku)

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Důležité je celkové vyšetření (habitus), postavení hlavy (oboustranná ptóza – záklon hlavy), zvětšení vrásek na čele (namáhání m. frontalis), pozorujeme, zda se ptóza nemění v závislosti na žvýkacích pohybech; k přesnému posouzení měříme výšku očních štěrbin, vzdálenost okraje víčka od zornice a změny při pohledu vzhůru a dolů. Hodnotíme stupeň ptózy víčka (pokles 2 mm = mírná, 3 mm = střední, 4 mm = těžká) + exkurzi levator palpebrae sup..

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Spočívá v chirurgickém zákroku – záleží na funkčnosti svalu (když není – napojení víčka na m. frontalis pomocí fascia lata).

  • zkrácení víčka (např. operace podle Fasanelly-Servata)
  • resekce zdvihače víčka z konjunktiválního přístupu
  • resekce zdvihače víčka z kožního přístupu
  • závěs víčka na zdvihače obočí (např. operace podle Reese-Buriana)

Častým problémem je dosažení symetrie.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MĚŠŤÁK, Jan, et al. Úvod do plastické chirurgie. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Nakladatelství Karolinum, 2005. 125 s. ISBN 80-246-1150-3.