Hornerův syndrom
Z WikiSkript
Hornerův syndrom (také znám jako Claude-Bernardův-Hornerův syndrom) je charakterizován triádou symptomů – mióza, ptóza víčka, zdánlivý enoftalmus (tzv. Hornerova triáda, Hornerova trias). Dochází k němu při porušení sympatického nervového systému, a to na úrovni centrální (poškození Budgeova ciliospinálního centra), pregangliové (utlačení krčního sympatiku) i postgangliové (utlačení v oblasti plexus caroticus).
Dalšími uváděnými příznaky jsou anhidróza na postižené straně[1] , ztráta ciliospinálního reflexu[2] a vzestup teploty kůže na obličeji. [3]
Odkazy
Související články
- Nervus oculomotorius
- Ptóza
- Poruchy vybraných hlavových nervů/PGS | Okohybné poruchy/PGS/diagnostika
- Pancoastův tumor
Použitá literatura
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník [online] . 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. Dostupné také z <http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/claude-bernarduv-horneruv-cbh-syndrom-4>. ISBN 978-80-7345-166-0.
Reference
- ↑ KUMAR, Vinay, Abul K ABBAS a Nelson FAUSTO. Robbins & Cotran Pathologic Basis of Disease. 7. vydání. Elsevier, 2004. ISBN 978-0-7216-0187-8.
- ↑ KACHLÍK, David. Autonomní nervy [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 5. 1. 2011. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/Autonomninervy.zip>.
- ↑ KLENER, Pavel. Propedeutika ve vnitřním lékařství : Třetí, přepracované vydání. 3. vydání. Galén, 2009. s. 59. ISBN 978-80-7262-643-4.