Protistafylokoková antibiotika a chemoterapeutika
Z WikiSkript
V praxi jsou stafylokokovými infekcemi nejčastěji kožní hnisavé procesy, které se hojí samy nebo po chirurgické intervenci. Volba antibiotik se koncově řídí citlivostí daného stafylokoka. Základním přípravkem je oxacilin. V případě kontraindikace oxacilinu je doporučován vankomycin, linkomycin či cefalosporiny 1. generace.
Mezi protistafylokoková ATB řadíme:
- Glykopeptidová ATB – vankomycin;
- Linkosamidy – linkomycin, klindamycin;
- Peniciliny rezistentní vůči stafylokokové penicilináze – oxacilin, methicilin;
- Cefalosporiny 1. generace – cefalotin, cefazolin; 2. generace – cefuroxim, cefaclor
Linkomycin má bakteriostatické až baktericidní účinky; stejné účinky má i jeho derivát klindamycin.
Vankomycin má baktericidní účinky.
Existují kmeny Stafylococcus aureus, které jsou rezistentní na methicilin (MRSA a na vankomycin (VRSA). Takovéto bakterie pak působí těžké nozokomiální infekce a zvyšují morbiditu a mortalitu hospitalizovaných pacientů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. [[Special:BookSources/978-80-7262-644-1
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.|ISBN 978-80-7262-644-1
- LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.]].
