Původci infekcí kostí a kloubů
Z WikiSkript
Infekce kostí a kloubů nejsou časté, rozvíjí se u osob s lokální indispozicí (trauma, degenerativní změny, operační výkon,…). Léčba těchto infekcí je obtížná, vyžaduje spolupráci odborníků z více oborů.
Akutní osteomyelitida[upravit | editovat zdroj]
- Obvykle bakteriální, vzácně mykotická infekce;
- S. aureus, Streptococcus pyogenes, streptokoky, koaguláza-negativní stafylokoky, enterokoky, pseudomonády, E.coli, enterobakterie, anaerobní bakterie, vzácně mykobakteria, houby, aktinomycety, brucely,…
Hematogenní osteomyelitida[upravit | editovat zdroj]
- Napadení kosti infekcí jako důsledek embolizace mikrobů nebo infikovaných mikrotrombů do intaktní kosti (při sepsi, infekční endokarditidě způsobené S. aureus) → předem porušená kost.
Šíření mikrobů z okolí per continuitatem[upravit | editovat zdroj]
- Trauma s perforací kůže a podkožních tkání, ložisko infekce v okolí kosti.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- RTG, pro zjištění původce hemokultura.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Konzervativní, dlouhodobé podávání ATB ve vysokých dávkách;
- pokud není známá jiná etiologie, podáváme protistafylokoková ATB.
Chronická osteomyelitida[upravit | editovat zdroj]
- Následek traumatu, ložiska v blízkosti infekce;
- nejsou celkové obtíže, ale lokální bolesti a sekrece z chronické píštěle.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- RTG, CT, MRI.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Do nekrotické kosti ani do jizevnatě změněné tkáně neproniknou ATB, proto je nutný chirurgický výkon;
- před zákrokem zjistit etiologii pro podávání ATB: opakované mikroskopické a kultivační vyšetření hnisu z píštěle případně materiálu z biopsie.
Hnisavá artritida[upravit | editovat zdroj]
- Hematogenní rozsev nebo přímá inokulace bakterie do kloubu při traumatu či invazivním zákroku v kloubu;
- hnisavý zánět → uvolnění hydrolytických enzymů, kt. způsobí destrukci chrupavky;
- etilogické agens: S. aureus, koaguláza-negativní stafylokoky, streptokoky, Neisseriae, enterobakterie, hemofily, Pseudomonas aeruginosa, Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium marinum;
- gonokoková artritida – u sexuálně aktivních žen, enterobakterie – starší osoby, anaeroby – po pokousání zvířetem, diabetická noha, narkomani – P. aeruginosa.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
pro zjištění etiologie vyšetření synoviální tekutiny (punkce kloubu) → mikroskopie (Gramovo barvení), kultivace, hemokultivace, PCR.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
drenáž, podávání ATB, případně i chirurgický zákrok.
Infekce kloubních náhrad[upravit | editovat zdroj]
- Adheze bakterií k umělému materiálu, tvorba biofilmů;
- S. aureus, beta-hemolytické streptokoky, enterobakterie, koaguláza-negativní stafylokoky, kožní komenzálové.
Aseptická artritida[upravit | editovat zdroj]
- Viry: HBV, HCV, parvovirus B 19, virus rubeoly, HIV,…;
- bakteriální agens: Chlamydia trahomatis, Ureaplasma urealyticum, Treponema pallidum, Borrelia burgdorferi;
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- punkce kloubu, kultivace synoviální tekutiny – nutný sterilní odběr, určení agens sérologicky, PCR;
- nutné rozlišit od zánětů neinfekčních nebo vzniklých na základě imunpatologického děje.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
virová odezní sama, bakteriální nutné podávání ATB;
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
- VOTAVA, Miroslav, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. 0 s. sv. 1. ISBN 80-86850-00-5.