Neocerebelární syndrom

Je charakterizovaný poruchou koordinace složitých a jemných pohybů způsobených narušením funkce neocerebela, které obsahuje programy pro volnou motoriku.

Symptomy

Poškození funkce neocerebela se projeví hypermetrií. Pohyby jsou opožděně zahájeny a pozdě zastavovány. Je narušená koordinace mezi svalovými skupinami agonistů a antagonistů – dysmetrie. Tzv. malá neocerebelární asynergie postihuje přesné koordinované pohyby a adiadochokineze znemožňuje správně provázat rychle alternující pohyby. Při cílených pohybech pozorujeme intenční třes (3–5 Hz), který se s přibližováním k cíli zvětšuje. Objevuje se hlavně při destrukci nucleus dentatus. Mezi další patří titubace – kolísání trupu ve stoji či v sedě (2–3Hz). Člověk s tímto syndromem není schopen snížit svalovou sílu, proti které působí po náhlém snížení odporu. To se nazývá rebound fenomén. Pohyby těchto pacientů jsou trhavé a rozpadlé do jednotlivých komponent – pohybová dekompozice, která ovlivňuje řeč i písmo. Pacienti trpí poruchou artikulace s nepřirozeným oddělováním slabik a pomalou řečí – sakadovaná řeč a makrografií, která se projevuje změnou písma nebo i přestřelováním při spojování dvou bodů na nakreslené předloze. Při odhadu váhy se předměty na straně léze zdají lehčí. Častý je nystagmus ve směru poškození či poruchy vidění způsobené dysmetrií okohybných svaloů. Podobné symptomy nacházíme také u paleocerebelárního syndromu.

Vyšetření

• Adiadochokineze – pacient bez kontroly zraku předpaží ruce a střídavě provádí pronaci a supinaci. Ruka na straně mozečkové léze vypadává z rytmu. Alternativou je flexe a extenze končetin;
• Malá neocerebelární asynergie – pacient se nedokáže při pokynu ke změně polohy z lehu do sedu bez pomoci rukou posadit a zdvihá dolní končetinu na straně mozečkové léze;
• Intenční třes – pacienta vyzveme, aby se ukazovákem dotkl nosu, přičemž pozorujeme viditelný třes;
• Stewart-Holmes test – testuje tzv. rebound fenomén. Pacient flektuje horní končetiny proti pasivnímu odporu. Po náhlém vymizení odporu končetina na straně mozečkové léze vystřelí nahoru.

Etiopatogeneze

Nejčastějším důvodem poruchy funkce je intoxikace etanolem způsobující poruchy rovnováhy, titubace a ataxie chůze. Porucha může nastat při infarktu či hemoragii s nástupem rychlých nespecifických příznaků jako jsou bolest hlavy, závratě, poruchy rovnováhy či ataxie na trombem či embolií postižené straně. Nádory zadní jámy lební mohou destruovat tkáň mozečku nebo ho růstem utlačit a narušit cirkulaci mozkomíšního moku, což může vést až k hydrocefalu. Ataxii končetin a poruchu rovnováhy může způsobit také sclerosa multiplex či difuzní mozečková demyelinizace po infekci virem Varicella Zoster. U farmakologické anamnézy je potřeba si všimnout léčby hydantoiny – antikonvulziva např. při léčbě epilepsie, jelikož mohou způsobovat cerebelární poruchy.

Odkazy

Související články

• Paleocerebelární syndrom

Použitá literatúra

• NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů. Čast 2. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 760 s. ISBN 978-80-246-1712-1.

• SILBERNAGL, Stefan a Florian LANG. Atlas patofyziologie člověka. 1. české vydání. Praha : Grada, 2001. 390 s. ISBN 80-7169-968-3.

• BOJAR, Martin, Rudolf ČERNÝ a Jan VEJVALKA. Atlas neurologie [online]. [cit. 2011-12-05]. <http://camelot.lf2.cuni.cz/vejvalka/neursy/>.

• WABERŽINEK, Gerhard a Dagmar KRAJÍČKOVÁ, et al. Základy obecné neurologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0803-0.