Mechanismy rozvoje nádorových onemocnění

Z WikiSkript

Charakteristika vzniku a růstu nádoru[upravit | editovat zdroj]

Pro růst nádoru, stejně jako pro zdravou tkáň, platí, že je dán vztahem (rovnováhou) buněčného dělení a buněčné smrti.

  • růst nádoru není lineární, závisí na přísunu kyslíku a živin – zprostředkovaně tedy na genetických a epigenetických změnách, které vedou ke stimulaci nádorové angiogeneze a uniknutí apoptóze, a na interakci s nádorovým stromatem, která vede také ke stimulaci nádorové angiogeneze a k invazi nádoru.
  • nádorová kmenová buňka – prvotní nádorová populace vzniká nejspíše z tkáňově specifické buňky kmenové nebo jí blízké buňky progenitorové

Vlastosti, které potřebuje nádorová buňka získat pro metastazování:

  1. schopnost uvolnění od stromatu
  2. angiogeneze – proniknutí cév do nádoru a proniknutí nádoru do cév (odlišnost nádorových cév)
  3. schopnost adheze
  4. tolerance hypoxie

Regulace angiogeneze, metastazování[upravit | editovat zdroj]

Angiogeneze[upravit | editovat zdroj]

  • angiogeneze = použití/stimulace endoteliálních buněk z existujících cév
  • vaskuloneogeneza = aktivace prekurzorů endoteliálních buněk
  • může být nadměrná i nedostatečná, což vede k řadě patologií (revmatoidní artritida, slepota, psoriáza, zhoubné nádory, sklerodermie, vředová choroba, sterilita)
  • v regulaci angiogeneze a vaskuloneogeneze se uplatňují aktivátory (růstové faktory – VEGF, PlGF, FGF, EGF a další) a jejich receptory a inhibitory (především statiny) a jejich receptory
  • exprese především proangiogenních faktorů může být regulována řadou onkogenů, exprese především antiangiogenních faktorů může být regulována tumor supresorovými geny
  • tvorba nové cévy sestává z několika kroků (narušení bazální membrány, proliferace, migrace, zrání) a uplatňuje se v ní jak stimulace, tak inhibice angiogenezi
  • nádorové cévy nemají typickou struktury – podstatnou část stěny mohou tvořit přímo nádorové buňky – možnost metastazování
  • v nádorové angiogenezi se významně uplatňuje interakce buněk nádorového stromatu a sousedící tkáně (nádorové mikroprostředí)
  • inhibice angiogenezy (a obecně i dalších drah v buňce) může probíhat na několika úrovních: inhibice růstového faktoru (protilátka), inhibice akceptorového místa receptoru (protilátka), inhibice funkční domény receptoru (tyrozinkinázové inhibitory), inhibice down-stream drah, inhibice faktorů vytvářejících iniciální podmínky pro zahájení angiogeneze (inhibice matrixmetaloproteináz)

Metastazování[upravit | editovat zdroj]

Nádorová populace je monoklonální, ale heterogenní.

Tvorba metastáz probíhá v několika krocích, pro jejich naplnění musí nádor získat požadované vlastnosti:

  1. angiogeneze,
  2. schopnost motility,
  3. intravazace,
  4. adheze,
  5. extravazace,
  6. angiogeneze ve vzdáleném orgánu.

Selekce rezistentních nádorových klonů[upravit | editovat zdroj]

  • apoptóza – jak může nádor uniknout apoptóze (jaké mutace jakých genů)? – jak může nádor uniknout hypoxii?
  • „multidrug resistence“ – jsou nějaké specifické mutace resp. geny vedoucí k rezistenci nádoru na léčiva?
  • terapie – jak můžeme rezistenci ovlivnit? – souvisí s mechanismem vzniku rezistence (cílená terapie, ovlivnění epigenetického pozadí, cílené molekulární vyšetření nádoru)


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • LEWIN, B. Genes VIII. 1. vydání. Upper Saddle River, NJ : Pearson Prentice Hall, 2004. 1027 s. ISBN 978-0131239241.
  • CIBULA, D a L PETRUŽELKA. Onkogynekologie – Kleibl, Z. Buněčný cyklus a apoptóza.. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 25–47. ISBN 978-80-247-2665-6.
  • CIBULA, D a L PETRUŽELKA. Onkogynekologie – Zikán M. Molekulární biologie v klinické praxi.. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 49-68. ISBN 978-80-247-2665-6.