Krvácení během těhotenství, při porodu a v šestinedělí

Z WikiSkript

Krvácení během těhotenství a při porodu patří k nejčastějším příčinám mateřského úmrtí, na rozdíl od dob minulých je v dnešní době incidence již mnohem nižší, ale i tak je vždy potřeba na krvácení pomýšlet.

Charakteristika krevní ztráty[upravit | editovat zdroj]

  • náhlá, povětšinou prudká a velká;
  • možnost špatného odhadu (pomůcky, které mohou krevní ztrátu přesněji určit);
  • resuscitace v těhotenství - komplikace aortokavální komprese a břišního kompartmentového syndromu;
  • vyšší riziko hemoragického šoku;
  • únik krve do malé pánve ⇒ vznik hemoretroperitonea.


Život ohrožující krvácení[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o vysokou krevní ztrátu, která představuje ztrátu 50 % krevního objemu do 3 hodin. Za život ohrožující krvácení považujeme krevní ztrátu vyšší než 1500 ml.

Příčiny v těhotenství[upravit | editovat zdroj]

Placenta praevia[upravit | editovat zdroj]

Možné příčiny vzniku:

  • vyšší počet císařských řezů,
  • vrozené vývojové vady dělohy,
  • výskyt placenta praevia v minulosti.

Hlavním příznakem je počínající krvácení z důvodu odlučování placenty. Diagnostikujeme ji pomocí ultrazvuku. Typ placenta praevia nám pomáhá určit magnetická rezonance.

Vasa praevia[upravit | editovat zdroj]

Hlavním příznakem je okamžité krvácení po odtoku plodové vody. Dochází k němu z důvodu porušení cév, které se nacházejí v plodových blanách. Tato komplikace je spojena s patologickým kardiotokografickým záznamem a možnou následnou fetální mortalitou.

Abrupce placenty[upravit | editovat zdroj]

Abrupce placenty neboli předčasné odloučení placenty je závažný stav, který může ohrozit život rodičky i dítěte. Při abrupci placenty je jedinou volbou vedení porodu akutní císařský řez.
Rozdělení abrupce placenty:

  • marginální abrupce placenty - porušení marginálních placentárních vén, odloučení většinou plodových obalů než placenty samotné;
  • retroplacentární abrupce placenty - porušení spinálních arterií ⇒ formace retroplacentrárního hematomu.
Ruptura jater[upravit | editovat zdroj]

Ruptura jater hrozí nejčastěji u žen s preeklampsií. Dochází ke vzniku náhlé epigastrické bolesti (bolesti nacházející se v horní části břicha). Může být doprovázena nauzeou a zvracením. Při poruše Glissonova pouzdra dochází ke krvácení do břišní dutiny a rozvíjí se hemoragický šok.

Příčiny během porodu[upravit | editovat zdroj]

Ruptura dělohy[upravit | editovat zdroj]

Ačkoliv se s rupturou dělohy nesetkáme tak často, jedná se o velice nebezpečnou situaci s letálními peripartálními komplikacemi a perinatální mortalitou. Hrozící rupturu dělohy můžeme odhalit s prohlubující se Brandlovou rýhou. Projevuje se náhlým vymizením kontrakcí.
Rizika vzniku:

  • porody po císařském řezu;
  • porody po předchozím zásahu na děložní stěně - např. myomektomie.
Císařský řez[upravit | editovat zdroj]

V dnešní době může císařský řez zachránit mnoho životů žen i novorozenců, stále se ale jedná o velkou břišní operaci a jsou s ní spojené komplikace. Po vyjmutí plodu je nutné bez čekání uzavřít děložní dutinu. Komplikace císařské řezu viz. Císařský řez.

Příčiny po porodu[upravit | editovat zdroj]

Retence placenty[upravit | editovat zdroj]

Retence placenty vzniká při spazmu děložního hrdla. Nedochází k přirozenému odloučení placenty. Žena je tak ohrožena větší krevní ztrátou. Řešením retence placenty je její manuální vybavení vedené v celkové anestezii - tj. manuální lýza placenty.

Porodní poranění[upravit | editovat zdroj]

U porodního poranění může dojít i k porušení objemnějších cév. Mohou tak vzniknout supralevátorové nebo infralevátorové hematomy či další závažnější komplikace. Po porodu je nutné vyšetření v zrcadlech. Musíme myslet i na možný výskyt více než jednoho zdroje krvácení.

Hypotonie a atonie dělohy[upravit | editovat zdroj]

Hypotonie a atonie dělohy patří k nejčastějším příčinám vyšších krevních ztrát po porodu.
Rizikové faktory:

  • vícečetné těhotenství,
  • multiparita,
  • placenta praevia,
  • překotný nebo naopak protrahovaný porod,
  • vrozené vývojové vady dělohy, apod.
Inverze dělohy[upravit | editovat zdroj]

U inverze dělohy dochází k vchlípení děložního fundu do děložní dutiny a může dojít až k vystoupení před zevní branku.

Poruchy placentace - placenta accreta, increta, percreta (placenta accreta spectrum)[upravit | editovat zdroj]

Kromě poruchy placenta praevia, neboli patologicky uložených placent rozlišujeme ještě tři druhy placent, které se vyznačují svou prorostlostí do jednotlivých vrstev dělohy. Placenta accreta se povrchově ukotvuje do myometria. Placenta increta prorůstá myometriem. Placenta percreta se šíří přes myometrium i do okolních struktur. V prvním případě je možné dělohu zachovat, u zbývající dvou druhů je porod veden císařským řezem s následnou hysterektomií.

Těhotenská hydremie[upravit | editovat zdroj]

V těhotenství dochází k nárůstu objemu cirkulující krve až o 1,5 litru. Zvýšený přírůstek objemu však nepokryje přírůstek objemu erytrocytů, který se dostává do nepoměru - vzniká těhotenská hydremie.
Díky vyššímu objemu krve proto těhotné ženy tolerují vyšší krevní ztrátu lépe než ostatní. Často tak i při vyšších krevních ztrátách nedochází ke změně krevního tlaku nebo ke změně srdeční frekvence.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PAŘÍZEK, Antonín, a kolektiv. Kritické stavy v porodnictví. 1. vydání vydání. Praha. 2012. 285 s. ISBN 978-80-7262-949-7.

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Krvácení_během_těhotenství,_při_porodu_a_v_šestinedělí&oldid=476241“