Kraniofaryngeom

Kraniofaryngeom je druhý nejčastější tumor selární krajiny (první je adenom hypofýzy). Představuje asi 4 % intrakraniálních tumorů, 50 % jich je u dětí – nejčastěji mezi 10–15. rokem. Vyrůstá ze zbytků Rathkeho výchlipky, často zasahuje vysoko do III. komory. Nádor je to biologicky benigní, ale může být maligní vzhledem ke své lokalizace a vztahu k životně důležitým strukturám, jako je hypotalamus, cévy, chiasma opticum.

Histologický preparát

Téměř vždy má dvě složky – solidní a cystickou.

Klinický obraz

• Útlak zrakové dráhy, výpadek zorného pole z tlaku na chiasma opticum.
• Obstrukční hydrocefalus při propagaci do komor.
• Hormonální poruchy z útlaku hypotalamu a hypofýzy.
• U větších nádorů může být zvýšen nitrolební tlak.

Diagnóza

• MRI.
• CT – ohraničený útvar s kalcifikacemi.

Diferenciační diagnóza

Je usnadněna tím, že jsou na rozdíl od adenomů obvykle cystické a kalcifikované.

Terapie

• Primárně chirurgická – obvykle subfrontálně, oproti adenomům se odstraňuje o dost hůře, protože srůstá s útvary kolem. Proto operace často nebývá radikální a tumor recidivuje (dá se ozářit, ale u dětí je to komplikované).
• Radioterapie – inkompletně odstraněné nádory pooperačně ozařujeme malými poli, které jsou cíleny jen na oblast nádoru. Celková dávka je okolo 50–55 Gy za 5–6 týdnů.

• Endoskopická operace baze lební − Intrasellární Kraniofaryngeom

• 

  MRI sagitální řez

• 

  MRI axiální řez

Odkazy

Související články

• Adenom hypofýzy

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.

• SAMEŠ, Martin, et al. Neurochirurgie : Učebnice pro lékařské fakulty a postgraduální studium příbuzných oborů. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2005. 127 s. s. 79. ISBN 80-7345-072-0.

• PETRUŽELKA, Luboš a Bohuslav KONOPÁSEK. Klinická onkologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 274 s. ISBN 80-246-0395-0.