Bazální lamina

Z WikiSkript

Bazální lamina v elektronovém mikroskopu

Basální lamina je vrstvička extracelulárního materiálu oddělující epitelovou tkáň od pojivové. Tloušťka bazální laminy je 30–100 nm.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • Jedná se o selektivní bariéru mezi tkání epitelovou a pojivovou, která je důležitá pro interakci, uložení a orientaci epitelových buněk.
  • Pokud dojde k jejímu narušení, dochází k invazi epitelových buněk do tkáně vazivové (u karcinomů) či naopak (př. při rozrůstání cév).
  • Bazální lamina může obsahovat póry tam, kde je potřebná funkční komunikace mezi oběma tkáněmi (př. střevní klky, Peyerovy plaky).

Stavba[upravit | editovat zdroj]

Obsahuje dvě vrstvy:

  1. Lamina lucida
    • Světlá vrstva, která naléhá na bazi epitelových buněk.
    • Je připojena k buňkám hemidesmosomy a kotvícími filamenty (molekuly integrálních membránových proteinů integrinů).
    • Skládá se převážně z lamininu.
      spojení bazalní buňky s bazální laminou
  2. Lamina densa – elektronově densní vrstva silná 20–90 nm.
    • Má plsťovitý charakter.
    • Systémem kotvících fibril je k lamině dense připojena lamina reticularis.
    • Lamina densa se skládá hlavně z kolagenu typu IV.

Lamina reticularis – tenká vrstva retikulárních vláken a mikrofibrily vláken elastických.

  • Lamina reticularis je produktem buněk vazivové tkáně.
  • Tvoří ji:
    • kolagen III (retikulární vlákna),
    • kolagen VII (kotvící fibrily),
    • fibrilin (mikrofibrily elastických vláken).

Pojem bazální lamina je často mylně zaměňován s pojmem bazální membrána. Bazální membrána = lamina basalis + lamina reticularis.

  • Ve světelném mikroskopu nevidíme bazální laminu, ale bazální membránu.



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • VAJNER, Luděk, Jiří UHLÍK a Václava KONRÁDOVÁ. Lékařská histologie. 1, Cytologie a obecná histologie. 1. vydání vydání. Praha : Karolinum, 2010. 112 s. ISBN 978-80-246-1860-9.