Buněčné inkluze
Inkluze jsou součásti cytoplazmy, které může nebo nemusí ohraničovat membrána.
Funkce[upravit | editovat zdroj]
Inkluze akumulují některé metabolity nebo depozita různých látek (např. pigmentů). Mohou obsahovat i některé enzymy, které ale nezasahují zásadním způsobem do metabolických pochodů v buňce a jsou aktivovány až mimo ni. Obvykle nejsou trvalou součástí cytoplazmy buňky.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Lipidové inkluze[upravit | editovat zdroj]
Většinou se vyskytují v buňkách jako lipidové kapénky. Jsou homogenní, mají středně elektronově denzní obsah a mohou být ohraničeny membránou, která se ale většinou rozpadá. Svůj tvar udržují díky vimentinovým intermediálním filamentům. Nacházíme je především v buňkách tukové tkáně, kůry nadledvin či v jaterních buňkách.
Sacharidové inkluze[upravit | editovat zdroj]
Vyskytují se ve viditelné formě v buňkách ve formě glykogenu. Glykogen se vyskytuje jako elektronově denzní partikule nepravidelných tvarů o průměru asi 20 nm. Partikule se označují jako β granula, která se shlukují a vytváří rozety, které nazýváme α granula.
Proteinové inkluze[upravit | editovat zdroj]
Většinou se vyskytují v buňkách ve formě sekrečních granul, která mají průměr 0,2–2 µm, jsou ohraničena membránou a jsou periodicky uvolňována nebo vyprazdňována do extracelulárního prostoru. K proteinům, které tvoří základ sekrečního materiálu, se váží i molekuly sacharidů. V sekrečních granulech mohou být přítomny také látky (např. trávicí enzymy a proenzymy), které mohou poškodit cytoplazmu buňky, tato granula nazýváme jako zymogenní.
Depozita různých barevných substancí (pigmentů)[upravit | editovat zdroj]
Exogenní pigmenty[upravit | editovat zdroj]
Do buněk mohou pronikat ze zevního prostředí různé partikule prachu, které se dostávají inhalační cestou k orgánům dýchacího systému, např. uhelný prach a partikule obsahující kovy (zejména železo). Potravou mohou do buněk také pronikat pigmenty. V prvé řadě karoteny, které díky své afinitě k tukům zbarvují tukové kapénky adipocytů do oranžova.
Endogenní pigmenty[upravit | editovat zdroj]
Produkty vlastního organismu a dělíme je na autogenní a hematogenní.
Autogenní pigmenty[upravit | editovat zdroj]
Melanin – produktem melanocytů, vyskytuje se ve formě elektronově denzních granul, je černý nebo hnědočerný a najdeme ho v buňkách kůže a v sítnici oka.
Lipofuscin – žlutohnědý pigment, který tvoří nahromadění reziduálních tělísek v buňkách. Jeho množství přibývá v buňkách s věkem („pigment z opotřebování“).
Hematogenní pigmenty[upravit | editovat zdroj]
Produkty rozpadu hemoglobinu.
V buňkách z těchto látek nacházíme hemosiderin, který je rezavě hnědý a vyskytuje se v membránou ohraničených granulech, která se označují siderozómy. Obsah siderozómů tvoří nestejnorodá směs feritinu, lysozomálních enzymů, sacharidů a lipidů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VAJNER, Luděk, Jiří UHLÍK a Václava KONRÁDOVÁ. Lékařská histologie. 1, Cytologie a obecná histologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2010. 110 s. ISBN 978-80-246-1860-9.