Fyziologie dětského věku
Vývoj dítěte můžeme rozdělit do jednotlivých věkových období:
- do 1 měsíce - novorozenecké období
- do 1 roku - kojenecké období
- 2. - 3. rok - batolecí období
- 4. - 5. rok - předškolní období
- 6. - 11. rok - mladší školní věk
- 12. - 15. rok - starší školní věk
- 15. - 19. rok - dorostové období
- víc jak 20 let - dospělé období
Novorozenecké období[upravit | editovat zdroj]
Novorozenecké období začíná porodem dítěte a trvá přibližně 1 měsíc. Po narození se stanovuje tzv. Apgar skóre, které sleduje srdeční frekvenci, pravidelnost dýchání, barvu kůže, svalový tonus a reakce dítěte na podráždění. Kůže by měla být po narození sytě červená a fyziologická hmotnost je v rozmezí 2600 až 3900 g. Po několika dnech po porodu se objevuje fyziologické snížení hmotnosti přibližně o 10 %, což je dáno nižším příjmem potravy.
Podle délky těhotenství můžeme rozdělit narozené děti na:
- nedonošené - narozené před 37. týdnem těhotenství,
- donošené - narozené mezi 38. až 41. týdnem těhotenství,
- přenošené - narozené po 42. týdnu těhotenství.
Kardiorespirační přestavba[upravit | editovat zdroj]
Těsně po porodu dochází k tzv. kardiorespirační přestavbě.
Plíce[upravit | editovat zdroj]
Plíce se provzdušňují. Během vývoje plodu v děloze je bronchoalveolární prostor vyplněn tekutinou a v plicním řečišti je permanentní vazokonstrikce, aby plíce nemohly být využívány. Při průchodu porodním kanálem je hrudník dítěte stlačován a tekutina se dostává pomalu ven z dýchacích cest. Po přerušení pupeční šňůry dochází ke snížení parciálního tlaku kyslíku v krvi plodu a zároveň k nárůstu parciálního tlaku oxidu uhličitého, což aktivuje dýchací centrum v mozkovém kmeni, které následně stimuluje dýchací svaly k prvnímu nádechu. Po prvním nádechu se snižuje interpleurální tlak až na - 75 mmHg a díky tomu dochází k nasátí asi 40 ml vzduchu do plic. Následuje aktivní výdech, který je většinou doprovázen křikem. Tím se zvyšuje tlak v hrudníku a kontrahují se hlasivky, což podporuje resorpci tekutiny. Do 90 sekund by měl novorozenec pravidelně dýchat. Dechový objem novorozence je přibližně 20 ml a dechová frekvence 40 až 60 dechů za minutu. Přibližně od 20. týdne vývoje plodu se produkuje surfaktant, který je nezbytný pro správné dýchání, jelikož snižuje povrchové napětí v alveolech.
Krevní oběh a srdce[upravit | editovat zdroj]
Fetální oběh obsahuje 3 zkraty: foramen ovale, ductus arteriosus Botalli, ductus venosus. V plicním řečišti je trvalá vazokonstrikce a tedy vysoký odpor. Po přerušení pupečníku zůstane asi třetina krve v placentě a to vede k výraznému snížení velikosti žilního návratu do srdce. Tím se sníží náplň srdce a začne klesat odpor v plicním řečišti. Klesající tlak v pravé síni napomáhá uzavření foramen ovale, které sloužilo k propojení pravé a levé síně. Do 15 hodin po porodu se také uzavírá ductus arteriosus, který sloužil k obcházení nefunkčních plic během těhotenství. Ductus arteriosus se uzavře pomocí vazokonstrikce svaloviny stěny cévy, která je způsobená zvýšenou saturací hemoglobinu kyslíkem z cca 58 % na 99 %. Ductus venosus, který obchází játra, se uzavířá též kontrakcí svaloviny. Tepová frekvence novorozence je přibližně 150 tepů za minutu (s věkem postupně klesá díky zvyšující se aktivitě parasympatiku). Tlak krve po narození je extrémní díky poporodnímu stresu. Po prvním dni se tlak ustálí přibližně na 70/50.
Krevní řečiště v placentě je nízkoodporové a odkysličená krev je přiváděna do placenty pomocí dvou umbilikálních arterií a následně je okysličená krev odváděna jednou umbilikální vénou zpět do plodu (žíla, protože jde do srdce). Placenta má nutriční, respirační, sekreční, ochrannou, hormonální a zásobní funkci. Přes placentu prochází pouze protilátky IgG.
Plod má vysoký počet erytrocytů, fungují jako náhrada za sníženou saturaci krve kyslíkem. Po narození dochází k velké hemolýze krvinek, a tím vzniká velké množství bilirubinu, vzniká tzv. fyziologická novorozenecká žloutenka - objevuje se 3. až 5. den po narození.
Centrální nervový systém novorozence[upravit | editovat zdroj]
CNS je velice nezralý a po narození pozorujeme hlavně nepodmíněné (vrozené) reflexy. Mezi klasické příklady patří například sací reflex, hledací reflex, polykací reflex nebo úchopový reflex.
Regulace tělesné teploty u novorozence[upravit | editovat zdroj]
Po narození dítěte teplota tělesného jádra i teplota povrchu těla klesá. Během vývoje plodu je teplota regulována pomocí placenty, plod má vyšší teplotu než matka - přibližně 38,5 °C. U novorozence pozorujeme velké tepelné ztráty, jelikož má přibližně třikrát větší povrch těla než hmotnost, má malou izolační vrstvu, malé energetické zásoby, není přítomna třesová termogeneze, má velký bazální metabolismus a kůže je po porodu vlhká. Pozorujeme typický hnědý tuk, který se účastní netřesové termogeneze (netvoří se moc ATP, ale hlavně je produkováno teplo). U novorozence je tedy nezbytné zajistit optimální teplotu prostředí a nedonošené děti se dávají na nějakou dobu do inkubátoru.
Kojenecké období[upravit | editovat zdroj]
Kojenecké období trvá do 1 roku a v průběhu tohoto období se 3x zvětší hmotnost a dítě vyroste cca o 25 cm. Obvod lebky se zvětší o 12 cm. Dítě je kojeno matkou, což podporuje jejich vzájemný vztah a zvyšuje například ochranu před infekcemi. Po půl roce se objevují první zuby mléčného chrupu a na konci kojeneckého období jich má dítě přibližně 8. Postupně dochází k psychomotorickému vývoji. Kojenec se nejdříve naučí udržet hlavičku, pak následuje poloha na bříšku a po nějaké době je dítě schopno překulit se na záda. Pomalu se dítě začíná stavět a nejdříve leze po čtyřech a pak se pokouší o první krůčky, kdy nejdříve chodí do stran s oporou nábytku a pak již chodí samostatně.
Batolecí období[upravit | editovat zdroj]
Batolecí období trvá 2 roky, dítě postupně roste až dosáhne přibližně 15 kg. Dítě má velkou hlavu, podsaditý trup a krátké končetiny. Do 18. měsíce se uzavírá velká fontanela na lebce a pozorujeme kompletní mléčný chrup o 20 zubech. Dochází k rozvoji řeči a rozšiřuje se slovní zásoba - schopnost opakovat krátké básničky. Okolo 2. roku se objevuje období vzdoru.
Předškolní věk[upravit | editovat zdroj]
Na konci 6. roku se mění tělesné proporce dítěte - zrychluje se růst končetin, kostra a svalstvo sílí a trup je štíhlejší. Tělesná vyspělost se posuzuje pomocí tzv. filipínské míry (délka horní končetiny k velikosti hlavy). Dochází k vývoji imunitního systému a dítě je často nemocné díky kontaktu ve školce. Zdokonaluje se motorika, dítě je schopno se samo obléknout, učí se jízdě na kole, rozvíjí se učení a paměť. Postupně se děti začleňují do kolektivu, navštěvují školky, kde je učí spolupráci, péči a samostatnosti.
Školní věk - mladší a starší[upravit | editovat zdroj]
Dítě se začleňuje do kolektivu ve škole, musí si zvykat na nový režim a autority. Osifikace lebky je dokončena a dochází k růstu fyzické síly. Pomalu se projevují sexuální odlišnosti mezi chlapci a dívkami. Myšlení, paměť a řeč se zlepšují a vyvíjí se abstraktní myšlení a fantazie. Počátkem puberty se začínají uvolňovat vyšší koncentrace gonadotropních hormonů z adenohypofýzy. U dívek se objevuje první menstruace menarche okolo 13. roku. U chlapců se zvyšuje produkce teststeronu ve varlatech a spermie začínají dozrávat. V 15 letech se objevuje poluce. Sexuální hormony stimulují vznik sekundárních pohlavních znaků - vývoj mléčné žlázy, ochlupení, typické ukládání tuku u dívek, rozvoj svalstva u chlapců. Pozorujeme i citový vývoj - uričtý neklid, přecitlivělost, výkyvy nálad a vzpurnost.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- přednášky z fyziologie na 1. lékařské fakultě
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.