Farmakoterapie komplikací diabetu

Diabetická ketoacidóza a hyperosmolární kóma

• inzulin i. v. infuzí
• úhrada deficitu tekutin a minerálů
  • nejdříve fyziologický roztok
  • po poklesu glykémie pod 15 mmol/l 5% roztok glukózy
  • náhrada draslíku roztokem KCl

Hypoglykémie

• lehčí forma: glukóza p. o.
• těžší forma: glukóza p. o. nebo glukagon s. c. nebo i. m.

Chronické komplikace diabetu

Základem je předcházet komplikacím udržováním normoglykémie.

Diabetická nefropatie

Podrobněji v článku Komplikace diabetu mellitu

V období, kdy je přítomna pouze mikroalbuminurie či proteinurie bez známek snížené funkce ledvin, je třeba účinně léčit hypertenzi (především inhibitory ACE), snažit se o dobrou kompenzaci diabetu a léčit i asymptomatické infekce močových cest.

Ve stadiu chronické nedostatečnosti ledvin je nutno snižovat příjem bílkovin ve stravě, podle potřeby upravovat příjem sodíku, draslíku a tekutin. Podávat je třeba soli vápníku a aktivní metabolity vitaminu D. V případě potřeby je nutno korigovat poruchy krvetvorby a metabolickou acidózu. Při vysokých hladinách kyseliny močové je vhodné podávat allopurinol a podle potřeby hypolipidemika. Nemocní v terminálních stadiích nedostatečnosti ledvin jsou zařazováni do hemodialyzačně transplantačního programu.

Diabetická retinopatie

Podrobněji v článku Komplikace diabetu mellitu

Anti-VEGF terapie intravitreálně (ranibizumab, aflibercept) brání proliferaci cév.

Diabetická polyneuropatie

Podrobněji v článku Komplikace diabetu mellitu

Terapie je převážně symptomatická.

Na parestézie a bolesti senzomotorické neuropatie se používají analgetika (aspirin, paracetamol), tricyklická antidepresiva, karbamazepin nebo kyselina thioktová. Kyselina thioktová je substance podobná vitamínům s funkcí koenzymu. Zlepšuje endoneurální perfuzi, zvyšuje hladinu fyziologického antioxidantu glutathionu a sama jako antioxidant snižuje množství volných kyslíkových radikálů v nervu postiženém diabetickou polyneuropatií. Klinické zkušenosti prokázaly příznivé účinky na příznaky jako je pálení, parestézie, necitlivost a bolest.

U autonomní neuropatie postihující trávicí ústrojí bývá největším problémem průjem, u něhož je vhodné podání antidiaroik. Zvracení a další projevy diabetické gastroparézy mohou příznivě ovlivnit prokinetika. U neuropatické ortostatické hypotenze je nutno revidovat dosavadní antihypertenzní terapii a vyloučit léčiva, která se mohou na potížích podílet svými nežádoucími účinky. Nemocní s neurogenním močovým měchýřem si při mikci mohou pomáhat opakovaným tlakem na sponu stydkou, v úporných případech se sami cévkují. Farmakologicky lze zkusit podávat cholinergika či α-1-sympatolytika.

Diabetická noha

Antibakteriální terapie vedená na základě výsledků kultivačních vyšetření a lokální terapie, zaměřená na systematické čištění rány, podporu granulací a epitelizace (viz Terapie vředů a ran).

V terapii angiopatických diabetických nohou je principem zlepšení cévního zásobení (PTA), které je indikováno na základě angiografického vyšetření. U nemocných s periferním difuzním postižením, u kterých nelze provést revaskularizaci, je možné podávat léčiva k profylaxi vzniku trombotických uzávěrů a ke zlepšení tokových vlastností krve - hemoreologika (pentoxifyllin), vazoaktivní látky, prostanoidy (alprostadil, iloprost), dále antiagregancia či perorální antikoagulancia, ačkoli efekt farmakoterapie je sporný.