Poruchy spánku

Z WikiSkript

(přesměrováno z Dyssomnie)

Poruchy spánku lze dělit na kvalitativní (somnambulie) a kvantitativní (insomnie, hypersomnie). Jsou v populaci velmi časté. V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní či somatické. Zda se jedná o poruchu spánku samostatnou či o doprovodný příznak je třeba rozhodnout na základě celkového klinického obrazu. Podle současné Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of Sleep Disorders – ICDS-2) se poruchy spánku dělí na:

  1. insomnie (nespavost),
  2. poruchy dýchání vázané na spánek,
  3. hypersomnie (nadměrná spavost),
  4. poruchy cirkadiánního rytmu,
  5. parasomnie,
  6. abnormální pohyby vázané na spánek,
  7. isolované symptomy a varianty normy,
  8. další poruchy spánku[1].

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • Anamnéza.
  • Fyzikální, event. neurologické vyšetření.
  • Hypnogram – je to grafické znázornění průběhu spánkových stádií.
  • Polysomnografie – provádí se záznam EEG, elektrookulogram a EMG svalů brady pro rozlišení non-REM spánku, REM spánku a bdělosti; obvykle se provádí po celou noc.
  • Test mnohočetné latence usnutí – slouží k objektivní kvantifikaci denní spavosti.
  • Hodnocení nadměrné denní spavosti se používá dotazník, tzv. Epworthská škála spavosti.

Insomnie[upravit | editovat zdroj]

Efekty spánkové deprivace
  • pocit nekvalitního a neosvěžujícího spánku;
  • zahrnuje obtížné usínání, mělký spánek, časté noční probouzení a předčasné ranní probouzení.
    • Přechodná (transitorní) insomnie a krátkodobá insomnie:
      • několik nocí až 4 týdny
      • obvykle doprovází stresové situace.
      • Léčba: krátkodobě nebenzodiazepinová hypnotika (zolpidem, zopiclon), ev. benzodiazepiny (alprazolam, bromazepam, midazolam aj.)
      • Krátkodobě!!! pro riziko závislosti.
    • Chronická insomnie:
      • stížnost na nedostatečnou délku či odpočinek při spánku alespoň po dobu jednoho měsíce[2],
      • může souviset se stresem, špatnou spánkovou hygienou, nebo provázet anxiózní stavy, deprese a kognitivní poruchy,
      • její příčinou mohou být také chronické choroby, jako např. osteoartróza, CHOPN, nykturie, noční bolesti hlavy, Parkinsonova choroba apod.,
      • špatná spánková hygiena zahrnuje nevhodné podmínky pro spaní, pozdní večeření, nedostatek fyzické aktivity, nadměrnou konzumaci alkoholu a kofeinu,
      • insomnii může způsobit také užívání některých léků (betablokátory, steroidy, bronchodilatancia, methylxantiny, některá antihypertenziva, chronický abúzus hypnotik).
      • Léčba: režimová opatření, hypnotika.

Poruchy dýchání vázané na spánek[upravit | editovat zdroj]

  • Syndrom spánkové apnoe (chrápání ve spánku s apnoickými pauzami):
    • inspirační chrápání ve spánku s periodickými apnoickými pauzami,
    • apnoické pauzy trvají nejméně 10 sekund, za hodinu spánku se opakují alespoň pětkrát a způsobují přechodně sníženou saturaci kyslíkem [3],
    • nemocní bývají během dne unavení, mívají bolesti hlavy a poruchy soustředění[2]
    • prevalence obstrukční spánkové apnoe se odhaduje na 10 %[4].

Hypersomnie (nadměrná spavost)[upravit | editovat zdroj]

Široká skupina poruch charakterizovaná zvýšenou denní spavostí "Excessive daytime sleepiness" (EDS)

  • neschopnost udržet bdělost a pozornost během obvyklé doby bdělosti s nechtěnými

epizodami ospalosti a/nebo spánku.

  • primární - definovaná neurologická onemocnění spánku
  • sekundární - doprovázející jiná onemocnění, nežádoucí účinky léků apod.
  • Narkolepsie:
      • krátce trvající záchvaty imperativního spánku,
      • nemocný usne náhle, bez předchozí ospalosti, a to nejen v klidu ale i při činnosti → po několik minutách se probudí a je zcela svěží,
      • často vede i k poruchám nočního spánku → probouzení,
      • pravděpodobně se jedná o vzácné dědičné onemocnění způsobené nejspíše deficitem neuropeptidu hypokretinu (orexinu)[2]
    • Idiopatická hypersomnie:
      • jedná se o nadměrnou potřebu spánku a velmi obtížné probouzení.
    • Kleineho-Levinův syndrom:
      • je to rekurentní, periodická hypersomnie.
      • Projevy: dlouhý nekvalitní spánek, bulimie, polydipsie a poruchy chování ve smyslu iritability, agresivity a hypersexuality.
  • Kataplexie:
    • projevuje se náhlou poruchou svalového tonu,
    • typicky se vyskytuje po afektu (intenzívní smích, vztek, radost).
    • Generalizovaná kataplexie:
      • pád na zem s nemožností pohybu při zcela zachovaném vědomí.
    • Lokalizovaná kataplexie:
      • např. podklesnutí v kolenou, pokles zvednuté horní končetiny atd.
  • Poruchy rytmu spánku a bdění:
    • nejčastěji u lidí, kteří pracují na směny.
  • Jet lag syndrom:
    • poruchy spánku v důsledku cestování do jiných časových pásem.

Parasomnie[upravit | editovat zdroj]

  • heterogenní skupina stavů vázaných na spánek
  • projevy motorické, afektivní, kognitivní, vegetativní
  • rozdělují podle toho, v jaké části spánku jsou přítomny

Poruchy vázané na usínání, event. na probouzení

  • Hypnagogické halucinace:
    • spíše u dětí, mohou se vyskytnout i u dospělých, kde většinou provokované (spánková deprivace, stres apod.)
    • zrakové pseudohalucinace, které se objevují při usínání.
  • Hypnagogické záškuby – jsou náhlé, spontánní, rychlé záškuby svalstva končetin, případně i trupu a hlavy, které se objevují během usínání. Asi 60–70 % populace má zkušenost s tímto typem mimovolných pohybů, které jsou neškodné. Frekvence i četnost hypnagogických záškubů může vzrůstat v obdobích s vyšší emocionální zátěží, zvýšeného stresu, při nadměrné tělesné námaze či vyšších dávkách kofeinu.
  • Spánková obrna:
    • přechodná nemožnost pohnout některou částí těla
    • velmi nepříjemný stav, pocit silné úzkosti[5]
    • zachované dýchání a okulomotorika, zvýšená aktivita mozku
    • časné NREM
  • Somnambulismus (náměsíčnictví):
    • jedinec se v noci probudí a vstane z lůžka,
    • jde o disociované probuzení z hlubokého non-REM spánku,
    • ráno si většinou nic nepamatuje,
    • častěji se objevuje u dětí,
    • doporučuje se technické zabezpečení proti úrazu a eventuálně benzodiazepiny na noc.
  • Pavor nocturnus (noční děs):
    • jedná se o poruchu spánku, kdy se dítě v prvních hodinách spánku probudí, náhle se posadí, pláče a je vyděšené,
    • po utišení opět usíná,
    • ráno si na nic nepamatuje.
  • Noční můra:
    • neboli hrůzostrašný sen bývá spíše ve druhé polovině spánku (může jedince probudit),
    • ráno na něj zůstává vzpomínka.
  • Enuresis nocturna (noční pomočování):
    • nejčastěji u dětí v první třetině spánku,
    • je pravděpodobně způsobeno nezralostí CNS,
    • bývá potencováno stresovou situací,
    • jako preventivní opatření se doporučuje omezený příjem tekutin večer před spaním a preventivní probuzení a vymočení během noci,
    • je možné podat anticholinergika (oxybutinin). [4].
  • Bruxismus (skřípání zuby).

Abnormální pohyby vázané na spánek[upravit | editovat zdroj]

  • Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome):
    • nepříjemné pocity dolních končetin, které se objevují zejména v klidu v teple večer před usnutím,
    • ustupují při pohybu končetinou,
    • tyto pocity brání normálnímu spánku,
    • časté, poddiagnostikované, řada nemocných o svých pohybech neví
    • objevují se nejčastěji u starších lidí, v těhotenství a někdy také u neuropatií a nefropatií.
  • Periodické pohyby dolními končetinami ve spánku:
    • rytmické, stereotypní flexní pohyby dolních končetin, které se opakují nejčastěji po 20–40 s,
    • probouzí nemocného a tím způsobují pocit nevyspání a ospalost během následujícího dne,

Poruchy spánku spojené se somatickou či duševní poruchou[upravit | editovat zdroj]

MKN–10 klasifikace[upravit | editovat zdroj]

  • Neorganické poruchy spánku (F51)
    • F51.0 Neorganická nespavost:
      • stav nedostatečné kvality a kvantity spánku‚ který přetrvává po určitý časový úsek,
      • obtížné usínání‚ přerušovaný spánek nebo časné ranní probouzení.
Nepatří sem: nespavost (organická) (G47.0).
    • F51.1 Neorganická hypersomnie:
      • stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku),
      • prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení.
Nepatří sem: hypersomnie (organická) (G47.1), narkolepsie (G47.4).
    • F51.2 Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
      • nedostatek synchronizace mezi cyklem spánek–bdění jedince a cyklem preferovaným okolím‚ což má za následek stížnosti buď na nespavost nebo nadměrnou spavost,
      • psychogenní inverze cirkadiánního rytmu, nyktohemerálního rytmu a spánkového rytmu.
Nepatří sem: poruchy cyklu spánku a bdění (organické) (G47.2).
    • F51.3 Náměsíčnictví (somnambulismus):
      • stav porušeného vědomí‚ v němž jsou spojeny fenomeny spánku i bdělého stavu,
      • při náměsičnické epizodě jedinec povstává z lůžka obvykle v první třetině nočního spánku a prochází se‚ a to při snížené úrovni vědomí‚ reaktivity a motoriky,
      • po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
    • F51.4 Spánkové děsy (noční děsy – pavor nocturnus):
      • noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky,
      • pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem, velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv většinou místnost neopouští,
      • po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
    • F51.5 Noční můry
      • snový prožitek‚ nabitý úzkostí nebo strachem‚ s velmi detailní vzpomínkou na snový obsah,
      • snový prožitek je velmi živý a obvykle zahrnuje témata týkající se ohrožení života‚ bezpečnosti nebo sebeúcty,
      • časté je opakování týchž nebo podobných hrozivých témat,
      • při typické epizodě je v určitém stupni přítomen vegetativní doprovod‚ nikoli však zřetelné hlasové projevy ani pohyby těla,
      • při probuzení je jedinec rychle plně orientován a bdělý.
      • Úzkostné snění
    • F51.8 Jiné neorganické poruchy spánku;
    • F51.9 Neorganická porucha spánku NS;
      • Emoční porucha spánku NS.


  • Poruchy spánku (organické) (G47)
    • G47.0 Poruchy usínání a trvání spánku (insomnie)
    • G47.1 Poruchy nadměrné spavosti (hypersomnie)
    • G47.2 Poruchy spánkového cyklu
      • Syndrom zpožděné fáze spánek–bdění
      • Nepravidelnost rytmu spánek–bdění
    • G47.3 Zástava dýchání ve spánku (apnoe) (apnoe ve spánku: centrální či obstruktivní)
Nepatří sem: Pickwickův syndrom (E66.2)
Zástava dýchání ve spánku u novorozenců (P28.3)
    • G47.4 Narkolepsie a katalepsie
    • G47.8 Jiné poruchy spánku
      • Kleineův–Levinův syndrom
    • G47.9 Porucha spánku NS


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. https://learn.aasm.org/Public/Catalog/Home.aspx?pid=101
  2. a b c AMBLER, Zdeněk, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 351 s. ISBN 80-7262-433-4.
  3. HOBZOVÁ, Milada. Zástavy dechu ve spánku - diagnostika a možnosti léčby [online]. [cit. 2017-10-17]. <http://www.denspanku.cz/wp-content/uploads/2015/milada_hobzova-OSA.pdf>.
  4. a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. ISBN 80-7262-160-2.
  5. Dreamlux.cz Spánková paralýza [online]. [cit. 2020-10-21]. https://www.dreamlux.cz/spankova-paralyza

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 203-205. ISBN 80-7262-433-4.
  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 227-234. ISBN 80-7262-160-2.