Poruchy spánku
Z WikiSkript
(přesměrováno z Dyssomnie)
Poruchy spánku lze dělit na kvalitativní (somnambulie) a kvantitativní (insomnie, hypersomnie). Jsou v populaci velmi časté. V mnoha případech je porucha spánku pouze jedním z příznaků jiné poruchy‚ ať již duševní či somatické. Zda se jedná o poruchu spánku samostatnou či o doprovodný příznak je třeba rozhodnout na základě celkového klinického obrazu. Podle současné Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of Sleep Disorders – ICDS-2) se poruchy spánku dělí na:
- insomnie (nespavost),
- poruchy dýchání vázané na spánek,
- hypersomnie (nadměrná spavost),
- poruchy cirkadiánního rytmu,
- parasomnie,
- abnormální pohyby vázané na spánek,
- isolované symptomy a varianty normy,
- další poruchy spánku[1].
Vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Anamnéza.
- Fyzikální, event. neurologické vyšetření.
- Hypnogram – je to grafické znázornění průběhu spánkových stádií.
- Polysomnografie – provádí se záznam EEG, elektrookulogram a EMG svalů brady pro rozlišení non-REM spánku, REM spánku a bdělosti; obvykle se provádí po celou noc.
- Test mnohočetné latence usnutí – slouží k objektivní kvantifikaci denní spavosti.
- Hodnocení nadměrné denní spavosti se používá dotazník, tzv. Epworthská škála spavosti.
Insomnie[upravit | editovat zdroj]
- pocit nekvalitního a neosvěžujícího spánku;
- zahrnuje obtížné usínání, mělký spánek, časté noční probouzení a předčasné ranní probouzení.
- Přechodná (transitorní) insomnie a krátkodobá insomnie:
- několik nocí až 4 týdny
- obvykle doprovází stresové situace.
- Léčba: krátkodobě nebenzodiazepinová hypnotika (zolpidem, zopiclon), ev. benzodiazepiny (alprazolam, bromazepam, midazolam aj.)
- Krátkodobě!!! pro riziko závislosti.
- Chronická insomnie:
- stížnost na nedostatečnou délku či odpočinek při spánku alespoň po dobu jednoho měsíce[2],
- může souviset se stresem, špatnou spánkovou hygienou, nebo provázet anxiózní stavy, deprese a kognitivní poruchy,
- její příčinou mohou být také chronické choroby, jako např. osteoartróza, CHOPN, nykturie, noční bolesti hlavy, Parkinsonova choroba apod.,
- špatná spánková hygiena zahrnuje nevhodné podmínky pro spaní, pozdní večeření, nedostatek fyzické aktivity, nadměrnou konzumaci alkoholu a kofeinu,
- insomnii může způsobit také užívání některých léků (betablokátory, steroidy, bronchodilatancia, methylxantiny, některá antihypertenziva, chronický abúzus hypnotik).
- Léčba: režimová opatření, hypnotika.
- Přechodná (transitorní) insomnie a krátkodobá insomnie:
Poruchy dýchání vázané na spánek[upravit | editovat zdroj]
- Syndrom spánkové apnoe (chrápání ve spánku s apnoickými pauzami):
- inspirační chrápání ve spánku s periodickými apnoickými pauzami,
- apnoické pauzy trvají nejméně 10 sekund, za hodinu spánku se opakují alespoň pětkrát a způsobují přechodně sníženou saturaci kyslíkem [3],
- nemocní bývají během dne unavení, mívají bolesti hlavy a poruchy soustředění[2]
- prevalence obstrukční spánkové apnoe se odhaduje na 10 %[4].
Hypersomnie (nadměrná spavost)[upravit | editovat zdroj]
Široká skupina poruch charakterizovaná zvýšenou denní spavostí "Excessive daytime sleepiness" (EDS)
- neschopnost udržet bdělost a pozornost během obvyklé doby bdělosti s nechtěnými
epizodami ospalosti a/nebo spánku.
- primární - definovaná neurologická onemocnění spánku
- sekundární - doprovázející jiná onemocnění, nežádoucí účinky léků apod.
- Narkolepsie:
- krátce trvající záchvaty imperativního spánku,
- nemocný usne náhle, bez předchozí ospalosti, a to nejen v klidu ale i při činnosti → po několik minutách se probudí a je zcela svěží,
- často vede i k poruchám nočního spánku → probouzení,
- pravděpodobně se jedná o vzácné dědičné onemocnění způsobené nejspíše deficitem neuropeptidu hypokretinu (orexinu)[2]
- Idiopatická hypersomnie:
- jedná se o nadměrnou potřebu spánku a velmi obtížné probouzení.
- Kleineho-Levinův syndrom:
- je to rekurentní, periodická hypersomnie.
- Projevy: dlouhý nekvalitní spánek, bulimie, polydipsie a poruchy chování ve smyslu iritability, agresivity a hypersexuality.
- Kataplexie:
- projevuje se náhlou poruchou svalového tonu,
- typicky se vyskytuje po afektu (intenzívní smích, vztek, radost).
- Generalizovaná kataplexie:
- pád na zem s nemožností pohybu při zcela zachovaném vědomí.
- Lokalizovaná kataplexie:
- např. podklesnutí v kolenou, pokles zvednuté horní končetiny atd.
- Poruchy rytmu spánku a bdění:
- nejčastěji u lidí, kteří pracují na směny.
- Jet lag syndrom:
- poruchy spánku v důsledku cestování do jiných časových pásem.
Parasomnie[upravit | editovat zdroj]
- heterogenní skupina stavů vázaných na spánek
- projevy motorické, afektivní, kognitivní, vegetativní
- rozdělují podle toho, v jaké části spánku jsou přítomny
Poruchy vázané na usínání, event. na probouzení
- Hypnagogické halucinace:
- spíše u dětí, mohou se vyskytnout i u dospělých, kde většinou provokované (spánková deprivace, stres apod.)
- zrakové pseudohalucinace, které se objevují při usínání.
- Hypnagogické záškuby – jsou náhlé, spontánní, rychlé záškuby svalstva končetin, případně i trupu a hlavy, které se objevují během usínání. Asi 60–70 % populace má zkušenost s tímto typem mimovolných pohybů, které jsou neškodné. Frekvence i četnost hypnagogických záškubů může vzrůstat v obdobích s vyšší emocionální zátěží, zvýšeného stresu, při nadměrné tělesné námaze či vyšších dávkách kofeinu.
- Spánková obrna:
- přechodná nemožnost pohnout některou částí těla
- velmi nepříjemný stav, pocit silné úzkosti[5]
- zachované dýchání a okulomotorika, zvýšená aktivita mozku
- časné NREM
- Somnambulismus (náměsíčnictví):
- jedinec se v noci probudí a vstane z lůžka,
- jde o disociované probuzení z hlubokého non-REM spánku,
- ráno si většinou nic nepamatuje,
- častěji se objevuje u dětí,
- doporučuje se technické zabezpečení proti úrazu a eventuálně benzodiazepiny na noc.
- Pavor nocturnus (noční děs):
- jedná se o poruchu spánku, kdy se dítě v prvních hodinách spánku probudí, náhle se posadí, pláče a je vyděšené,
- po utišení opět usíná,
- ráno si na nic nepamatuje.
- Noční můra:
- neboli hrůzostrašný sen bývá spíše ve druhé polovině spánku (může jedince probudit),
- ráno na něj zůstává vzpomínka.
- Enuresis nocturna (noční pomočování):
- nejčastěji u dětí v první třetině spánku,
- je pravděpodobně způsobeno nezralostí CNS,
- bývá potencováno stresovou situací,
- jako preventivní opatření se doporučuje omezený příjem tekutin večer před spaním a preventivní probuzení a vymočení během noci,
- je možné podat anticholinergika (oxybutinin). [4].
- Bruxismus (skřípání zuby).
Abnormální pohyby vázané na spánek[upravit | editovat zdroj]
- Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome):
- nepříjemné pocity dolních končetin, které se objevují zejména v klidu v teple večer před usnutím,
- ustupují při pohybu končetinou,
- tyto pocity brání normálnímu spánku,
- časté, poddiagnostikované, řada nemocných o svých pohybech neví
- objevují se nejčastěji u starších lidí, v těhotenství a někdy také u neuropatií a nefropatií.
- Periodické pohyby dolními končetinami ve spánku:
- rytmické, stereotypní flexní pohyby dolních končetin, které se opakují nejčastěji po 20–40 s,
- probouzí nemocného a tím způsobují pocit nevyspání a ospalost během následujícího dne,
Poruchy spánku spojené se somatickou či duševní poruchou[upravit | editovat zdroj]
- Poruchy spánku jsou symptomem například:
- psychóz;
- afektivních, úzkostných či panických poruch;
- alkoholismu;
- Parkinsonovy choroby;
- Alzheimerovy choroby;
- spavé nemoci;
- astmatu;
- dalších onemocnění.
MKN–10 klasifikace[upravit | editovat zdroj]
- Neorganické poruchy spánku (F51)
- F51.0 Neorganická nespavost:
- stav nedostatečné kvality a kvantity spánku‚ který přetrvává po určitý časový úsek,
- obtížné usínání‚ přerušovaný spánek nebo časné ranní probouzení.
- F51.0 Neorganická nespavost:
- Nepatří sem: nespavost (organická) (G47.0).
- F51.1 Neorganická hypersomnie:
- stav nadměrného spaní ve dne a spánkových záchvatů (které nejsou přičítány nedostatku spánku),
- prodloužený přechod k plnému bdění po probuzení.
- F51.1 Neorganická hypersomnie:
- Nepatří sem: hypersomnie (organická) (G47.1), narkolepsie (G47.4).
- F51.2 Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
- nedostatek synchronizace mezi cyklem spánek–bdění jedince a cyklem preferovaným okolím‚ což má za následek stížnosti buď na nespavost nebo nadměrnou spavost,
- psychogenní inverze cirkadiánního rytmu, nyktohemerálního rytmu a spánkového rytmu.
- F51.2 Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
- Nepatří sem: poruchy cyklu spánku a bdění (organické) (G47.2).
- F51.3 Náměsíčnictví (somnambulismus):
- stav porušeného vědomí‚ v němž jsou spojeny fenomeny spánku i bdělého stavu,
- při náměsičnické epizodě jedinec povstává z lůžka obvykle v první třetině nočního spánku a prochází se‚ a to při snížené úrovni vědomí‚ reaktivity a motoriky,
- po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
- F51.4 Spánkové děsy (noční děsy – pavor nocturnus):
- noční epizody extrémního děsu a paniky‚ spojené s intenzivním křikem‚ pohyblivostí a silnými vegetativními příznaky,
- pacient si sedne nebo vstane obvykle během první třetiny nočního spánku s panickým výkřikem, velmi často buší na dveře a chce utéci‚ ačkoliv většinou místnost neopouští,
- po probuzení se obyčejně na celou událost nepamatuje.
- F51.5 Noční můry
- snový prožitek‚ nabitý úzkostí nebo strachem‚ s velmi detailní vzpomínkou na snový obsah,
- snový prožitek je velmi živý a obvykle zahrnuje témata týkající se ohrožení života‚ bezpečnosti nebo sebeúcty,
- časté je opakování týchž nebo podobných hrozivých témat,
- při typické epizodě je v určitém stupni přítomen vegetativní doprovod‚ nikoli však zřetelné hlasové projevy ani pohyby těla,
- při probuzení je jedinec rychle plně orientován a bdělý.
- Úzkostné snění
- F51.8 Jiné neorganické poruchy spánku;
- F51.9 Neorganická porucha spánku NS;
- Emoční porucha spánku NS.
- F51.3 Náměsíčnictví (somnambulismus):
- Poruchy spánku (organické) (G47)
- G47.0 Poruchy usínání a trvání spánku (insomnie)
- G47.1 Poruchy nadměrné spavosti (hypersomnie)
- G47.2 Poruchy spánkového cyklu
- Syndrom zpožděné fáze spánek–bdění
- Nepravidelnost rytmu spánek–bdění
- G47.3 Zástava dýchání ve spánku (apnoe) (apnoe ve spánku: centrální či obstruktivní)
- Nepatří sem: Pickwickův syndrom (E66.2)
- Zástava dýchání ve spánku u novorozenců (P28.3)
- Nepatří sem: Pickwickův syndrom (E66.2)
- G47.4 Narkolepsie a katalepsie
- G47.8 Jiné poruchy spánku
- Kleineův–Levinův syndrom
- G47.9 Porucha spánku NS
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ https://learn.aasm.org/Public/Catalog/Home.aspx?pid=101
- ↑ a b c AMBLER, Zdeněk, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. 351 s. ISBN 80-7262-433-4.
- ↑ HOBZOVÁ, Milada. Zástavy dechu ve spánku - diagnostika a možnosti léčby [online]. [cit. 2017-10-17]. <http://www.denspanku.cz/wp-content/uploads/2015/milada_hobzova-OSA.pdf>.
- ↑ a b NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. ISBN 80-7262-160-2.
- ↑ Dreamlux.cz Spánková paralýza [online]. [cit. 2020-10-21]. https://www.dreamlux.cz/spankova-paralyza
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 203-205. ISBN 80-7262-433-4.
- NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 227-234. ISBN 80-7262-160-2.