Dětské zlomeniny a epifyzeolýzy
Z WikiSkript
U dětí se vyskytují některé typy zlomenin, které v dospělosti nevídáme. Obecně rozdělujeme dětské zlomeniny:
- separace epifýz a epifyzární zlomeniny
- zlomeniny z ohnutí – jsou zrádné, není vidět linie lomu, kosti jsou pouze ohnuty – tzv. bowing zlomeniny
- zlomeniny typu vrbového proutku – fraktura kosti bez porušení periostu – tzv. greenstick zlomeniny
- kompresní, „torus“ zlomeniny
Separace epifýz[upravit | editovat zdroj]
- růstové chrupavky jsou nejslabším místem dětského skeletu (ligamenta jsou několikrát silnější, proto nedojde k luxaci, ale láme se epifýza)
- k oddělení dochází hlavně v hypertrofické zóně růstové chrupavky, ve vrstvě degenerace a provizorní kalcifikace
Klasifikace dle Saltera a Harrise[upravit | editovat zdroj]
- 1. typ – čistá separace epifýzy v růstové spáře
- nedochází ke kostní lézi, pokud není dislokována, lze ji přehlédnout
- pokud není postižena germinální vrstva, je prognóza dobrá
- 2. typ – separace fýzy, ale v určitém místě dochází k lomu směrem do metafýzy
- na rtg vidíme trojúhelníkovitý fragment (Thurston-Hollandovo znamení)
- také nebývá porucha růstu
- typ 1 a 2 jsou epifyzeolýzy
- 3. typ – pravé epifyzární zlomeniny
- lomná linie začíná v kloubu, probíhá jádrem epifýzy do periferie
- pravděpodobnost poruchy růstu kosti je značná
- 4. typ – transepimetafyzární zlomeniny
- také bývá porušen epifyzární cévní systém – poruchy růstu
- 5. typ – úrazy růstové spáry způsobené axiální kompresí
- u čerstvého poranění je diagnostika značně problematická
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- děti často snášejí úrazy končetin překvapivě dobře a negativní rtg často nic neznamená!
- někdy je dobré doplnit rtg zdravé končetiny (speciální – karpální kosti, patella aj.)
- dominuje konzervativní léčba
- obecně – konzervativně řešíme typy 1, 2 a 5 (typy 3 a 4, není-li dislokace)
Dětské zlomeniny za zvláštních okolností[upravit | editovat zdroj]
- porodní zlomeniny – nejčastěji klíček, pak diafyzární fraktury humeru a femuru
- zlomeniny u syndromu týraného dítěte – dítě je zakřiknuté, vystrašené, na kůži hematomy, sufúze, vícečetné epifyzární separace
- patologické zlomeniny – u benigních kostních afekcí – hlavně juvenilní kostní cysty, neosifikující fibrom, chondrom aj.
Následky dětských zlomenin[upravit | editovat zdroj]
- většina se hojí bez následků
- může dojít k poruchám růstových plotének
- nejčastější příčina zástavy růstu kosti – vytvoření tzv. kostních můstků
- vyhojovací můstek – vznikl ve štěrbině nedokonale reponované fýzy v distrakci
- osteonekrotický můstek – porušením buněk rezervní a proliferativní zóny v důsledku poruchy epifyzeálních tepének
- podle umístění v kosti jsou můstky:
- periferní – osová deviace končetiny
- centrální – zkrácení končetiny, dalším růstem se růstová spára deformuje do kuželovitého tvaru („tenting“)
- kombinovaný – nejzávažnější – zkrácení i angulace
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DUNGL, P, et al. Ortopedie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 1273 s. ISBN 80-247-0550-8.