Coxiella burnetii

Coxiella burnetii
Enterobacteriaceae
Coxiella
Coxiella burnetii
Morfologie	G− kokobacil
Kultivace	běžná kultivační média
Zdroj	zvířata (skot, kozy, ovce, klíšťata), která vylučují Coxielly mlékem, močí, trusem
Přenos	inhalace kontaminovaného prachu, alimentárne, zřídka přenos klíštětem
Výskyt	kosmopolitní
Inkubační doba	2–4 týdny
Onemocnění	Q horečka
Diagnostika	sérologicky, izolace z krve, sputa nebo moči
Terapie	akutní forma: doxycyklin, makrolidy, chronická forma: min. 18 měsíců kombinace doxycyklinu a hydrochlorochinu
MeSH ID	D016997

Coxiella burnetii je drobný gramnegativní kokobacil, dobře se barvící podle Giemsy. C. burnetii je jediný druh rodu Coxiella a je původcem Q-horečky. Kvůli své nízké infekční dávce a dobré odolnosti k vyschnutí může být Coxiella využita jako biologická zbraň.

Morfologie

• vysoce pleiomorfní, drobný kokobacil
• stěna je tvořena podobně jako u G− bakterií

Fyziologie

• intracelulární paraziti, množící se jen ve fagolyzosomu živých buněk
• množí se v buňkách, během cyklu se střídají velké a malé formy a zároveň se tvoří útvary podobné sporám, které se však liší svou stavbou od spor grampozitivních bakterií (popsáno československými autory)

Kultivace

• množí se při nízkém pH fagolyzosomu buněk
• roste na běžných mediích a žloutkovém vaku kuřecích embryí
• prokazujeme ji speciálním barvením v nakažených buňkách

Laboratorní diagnostika

• pro laboratorní pracovníky je izolace velmi nebezpečná, a proto se provádí jen ve specializovaných pracovištích (VÚ SAV Bratislava, oddělení rickettsií)
• běžně se diagnostika Q-horečky provádí sérologicky (imunofluorescence, vazba komplementu, PCR)

Antigeny a toxicita

• výskyt v jediném antigenním typu, ale dochází ke střídání dvou fází:
  • I. fáze – virulentní kmeny po čerstvé izolaci
  • II. fáze – ztráta povrchových polysacharidů při opakovaných kultivacích

Patogeneze

• infekční dávka je velice nízká, stačí jediná buňka
• první infikovanou buňkou je většinou alveolární makrofág, po jeho rozpadu se krví dostávají Coxielly do mnoha orgánů, a proto onemocnění neprobíhá pouze v plicích
• protilátky proti první fázi způsobí vymizení Coxiell z krevního řečiště
• pro uzdravení je nezbytná buněčná imunita, ta u několika procent infikovaných selže a infekce se pak stává chronickou

Epidemiologie

• v přírodě jsou zdrojem nákazy různá zvířata (skot, kozy, ovce, klíšťata), která vylučují Coxielly mlékem, močí, trusem
• největší množství Coxiell se nachází v placentách
• přenos se uskutečňuje nejčastěji inhalací kontaminovaného prachu, méně často při požití nebo zpracovaní kontaminovaných produktů, velmi zřídka je možný i přenos klíštětem

Onemocnění

• zhruba v polovině případů je infekce inaparentní, proto není množství registrovaných onemocnění vysoké
• v ostatních případech způsobí akutní nákazu s inkubační dobou 20 dní, která se nazývá Q-horečka (anglicky query = otázka, protože zpočátku byla etiologie nejistá), je to typická profesionální zoonóza
• Q-horečka se projevuje jako onemocnění podobné chřipce, atypická pneumonie (bez kašle a žádné expektorace), velmi vzácně i jako granulomatózní hepatitida, splenomegalie
• chronická forma probíhá jako kultivačně negativní endokarditida

Léčba

• akutní forma Q-horečky se léčí doxycyklinem nebo makrolidy
• chronickou formu je nutno léčit nejméně 18 měsíců kombinací doxycyklinu a hydrochlorochinu (alkalizuje obsah lysozomů)

Odkazy

Související články

• Gramovo barvení
• Q horečka

Externí odkazy

• Q-horečka (česká wikipedie)

Použitá literatura

• VOTAVA, Miroslav a Zdeněk BROUKAL. Lékařská mikrobiologie pro zubní lékaře. 1. vydání vydání. Brno : Neptun, 2007. ISBN 978-80-86850-03-0.

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.