Cor pulmonale

Cor pulmonale – hypertrofie pravé komory

Světová zdravotnická organizace definuje chronické cor pulmonale (plicní srdce) jako hypertrofii pravé komory. Vzniká v důsledku onemocnění, které postihuje funkci a/nebo strukturu plic vyjma stavů, kdy je plicní postižení následkem primárního levostranného srdečního postižení nebo vrozené srdeční vady^[1]. Z toho vyplývá, že:

Chronické cor pulmonale je hypertrofie pravé komory vzniklá v důsledku postižení plic (prekapilární plicní hypertenze).
Hypertrofie pravé komory vzniklá v důsledku jiné příčiny než plicního onemocnění (levostranné srdečního selhávání, mitrální stenóza, vrozená vada srdce) není cor pulmonale.

Chronické cor pulmonale[upravit | editovat zdroj]

Chronické cor pulmonale (cor pulmonale chronicum) je hypertrofie pravé komory srdeční, která se rozvíjí jakožto následek onemocnění plic a progredující prekapilární plicní hypertenze^[2]. Střední tlak v a. pulmonalis roste nad 20 mmHg^[2], pravá komora je nucena pumpovat krev proti většímu odporu a reaktivně tak hypertrofuje.

Akutní cor pulmonale[upravit | editovat zdroj]

Akutní cor pulmonale (cor pulmonale acutum) je dilatace pravé komory vzniklá jako důsledek akutní prekapilární plicní hypertenze. Nejčastější příčinou náhle vzniklé prekapilární plicní hypertenze je masivní plicní embolie^[2].

Při náhlé masivní plicní embolizaci dojde ke zvýšení plicního odporu (ucpáním průsvitu cév a zároveň reflexní vazokonstrikcí zbylého plicního řečiště). Kvůli větší plicní rezistenci je pro pravou komoru těžší pumpovat krev. Zvyšuje se její práce a zároveň (městnáním venózní krve) roste tlak v pravé síni. Celý proces vyústí v dilataci pravé komory a její dysfunkci.

Dekompenzované chronické cor pulmonale[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o stav, kdy se kromě příznaků pravostranné srdeční insuficience (otoky DK, zvýšená náplň krčních žil, hepatomegalie, anasarka, ascites) objeví i metabolická porucha s hypoxémií a/nebo hyperkapnií^[2]^[3].

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Klinické příznaky cor pulmonale velice úzce souvisí s plicní hypertenzí, jsou to následující:

příznaky základního onemocnění + námahová dušnost a nevýkonnost, neproduktivní kašel,
anginosní bolest – důsledkem ischemie pravé komory,
kolapsové stavy (synkopy, presynkopy) – souvisí s poruchou výdeje levé komory (pokročilé stavy),
hemoptýza – vzácně,
chrapot z obrny levostranného n. laryngeus recurrens – tlakem rozšířené plicnice (velmi vzácná komplikace),
pulsace v prekordiu a epigastriu, akcentace a rozštěp II. ozvy, diastolický šelest (Grahamův-Steelův).

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Echokardiografie – základní neinvazivní vyšetřovací metoda, pomůže určit velikost, tvar, hypertrofii a funkci pravé komory. Zároveň může pomoc odhadnout tlak v plicnici (odhalení plicní hypertenze).
EKG – tzv. P pulmonale (ostré P, vysoké i více než 3 mm), vyšší voltáž kmitu R a posun srdeční osy více než +105°.
RTG – změna srdečního stínu.
CT, MRI – zobrazení srdečních oddílů, hypertrofie pravé komory až útlak levé komory.
Laboratorní vyšetření – markery srdečního selhání (natriuretické peptidy, kyselina močová, srdeční troponiny).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Terapie je soustředěna na vyvolávající příčinu.

Terapie plicní arteriální hypertenze (PAH)

Terapie se určí a základě klasifikace dušnosti pacienta (NYHA klasifikace).

Podpůrná terapie (antikoagulancia a diuretika);
specifická vazodilatační léčba (blokátory kalciových kanálů, antagonisté receptoru pro endotelin, inhibitory fosfodiesterázy 5 a analoga prostacyklinu).

Terapie onemocnění plic

Zaměřena na léčbu onemocnění která vyvolávají plicní hypertenzi (typicky CHOPN, plicní fibróza).

Adekvátní léčba základního onemocnění;
oxygenoterapie – zde bylo prokázáno, že brání progresi plicní hypertenze a zlepšuje prognózu onemocnění (specifická vazodilatační léčba používaná u PAH tady zatím úspěch nemá).

Terapie plicní embolie

Antikoagulační léčba (nízkomolekulární heparin a warfarin);
trombolytická léčba (většinou celková).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2006. [cit. 2010]. <http://www.freewebs.com/langenbeck/Kardiologie.rar>.

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ World Health Organization. Chronic cor pulmonale: A report of the expert committee. Circulation [online]. 1963, roč. -, vol. 27, s. 594–8, dostupné také z <https://www.ahajournals.org/doi/pdf/10.1161/01.cir.27.4.594>. ISSN 1524-4539.
↑ ^a ^b ^c ^d HOMOLKA, Jiří. Cor pulmonale. Postgraduální medicína [online]. 2003, roč. -, vol. 6, s. 616-620, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/cor-pulmonale-156494>. ISSN 1212-4184.
↑ DINDOŠ, Ján. Cor pulmonale chronicum z pohledu praktického lékaře. Zdravotnické noviny: Lékařské listy [online]. 2001, roč. -, vol. 50, s. 18, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/leky/>. ISSN 1214-7664.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.

KARETOVÁ, Debora. Flebotrombóza [přednáška k předmětu Kardiologie, obor všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 2010-12-17.

[1] World Health Organization. Chronic cor pulmonale: A report of the expert committee. Circulation [online]. 1963, roč. -, vol. 27, s. 594–8, dostupné také z <https://www.ahajournals.org/doi/pdf/10.1161/01.cir.27.4.594>. ISSN 1524-4539.

[homolka-2] HOMOLKA, Jiří. Cor pulmonale. Postgraduální medicína [online]. 2003, roč. -, vol. 6, s. 616-620, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/cor-pulmonale-156494>. ISSN 1212-4184.

[3] DINDOŠ, Ján. Cor pulmonale chronicum z pohledu praktického lékaře. Zdravotnické noviny: Lékařské listy [online]. 2001, roč. -, vol. 50, s. 18, dostupné také z <https://zdravi.euro.cz/leky/>. ISSN 1214-7664.

[1]

[2]

[3]