Choroby kardiovaskulárního systému a těhotenství
Těhotenství je nápor na kardiovaskulární systém. Zdravá žena jej zvládne bez problémů, na druhou stranu se může v těhotenství projevit řada latentních chorob. Kritický je z tohoto hlediska hlavně 3. trimestr a období porodu.
- Nejvýznamnější změny
- vzestup objemu cirkulující krve (vrcholí v 32. týdnu) – a to až o 1,5–2 l;
- zvýšení srdečního výdeje, stoupá frekvence a tepový objem;
- srdeční výdej stoupá o 50 % (pokud myokard nemá funkční rezervy, může docházet k selhávání);
- TK často klesá, ve 2. trimestru dosahuje průměrně 105/60.
- Během porodu
- úzkost, bolest, hyperventilace, děložní kontrakce – to vše ovlivňuje cirkulaci;
- během kontrakcí dělohy stoupá srdeční výdej až o 50 %.
- Po porodu
- zvýší se značně žilní návrat – dekompresí dolní duté žíly, autotransfúzí z kontrahované dělohy.
Některé symptomy srdečního onemocnění se sice vyskytují v graviditě normálně (snížená tolerance zátěže, zvýšená únavnost, presynkopální stavy, tachykardie, otoky DK, …), ale i tak je třeba jim věnovat pozornost. U prvních dvou stupňů NYHA není z porodnického hlediska námitek k otěhotnění.
Vrozené srdeční vady[upravit | editovat zdroj]
Defekt síňového septa[upravit | editovat zdroj]
Těhotenství obvykle probíhá nenarušeně, vzácné jsou paradoxní embolizace.
Defekt septa komor[upravit | editovat zdroj]
Pokud není plicní hypertenze, je těhotenství také relativně v pořádku. Je doporučena ATB profylaxe endokarditidy.
Koarktace aorty[upravit | editovat zdroj]
Vada by měla být před těhotenstvím operována, těhotenství při přítomnosti vady se nedoporučuje (riziko ruptury, disekce). Terapie hypertenze v prekoarktační oblasti by mohla ohrozit perfúzi postkoarktační oblasti.
Bikuspidální aortální chlopeň[upravit | editovat zdroj]
Může u mladých způsobovat hemodynamicky významnou stenózu, která může být asymptomatická, ale během těhotenství se projeví. Je doporučena operace chlopně s odstupem před koncepcí. Pokud se objeví na počátku těhotenství, doporučujeme ženě ukončit těhotenství, operaci a poté plánovat další těhotenství. Pokud těhotenství pokračuje, je vysoce rizikové. Operace v mimotělním oběhu je vysoce riziková pro plod (50% úmrtnost).
Fallotova tetralogie[upravit | editovat zdroj]
U operovaných v pořádku, u neoperovaných je to vzácné.
Marfanův syndrom[upravit | editovat zdroj]
V těhotenství stoupá riziko disekce aorty (hlavně ve 3. trimestru). Podáváme β-blokátory.
Získané srdeční vady[upravit | editovat zdroj]
Mitrální stenóza[upravit | editovat zdroj]
Často se poprvé projeví právě v graviditě. V případě náhle vzniklé dušnosti, SV arytmie indikujeme vždy echo. Léčbou jsou malé dávky diuretik, β-blokátory, balónková valvuloplastika (je tam radiační zátěž z rtg – posouváme ji nejlépe do 3. trimestru), porod zajistíme ATB a antikoagulancii.
Aortální stenóza[upravit | editovat zdroj]
Obdobná situace jako u bikuspidální chlopně.
Mitrální regurgitace[upravit | editovat zdroj]
Obvykle se těhotenstvím stav nijak nehorší.
Náhrady chlopní[upravit | editovat zdroj]
V těhotenství se urychluje degenerace biologických chlopní (hlavně mitrálních). U mechanických je vysoké riziko trombózy, hlavně ve 2. trimestru. Řada autorů doporučuje v tomto období i přes rizika podávat warfarin, ve 3. trimestru přejít zase na hepariny.
Kardiomyopatie[upravit | editovat zdroj]
Hypertrofická[upravit | editovat zdroj]
Obvykle dobrá tolerance gravidity. Neexistuje důkaz, že by gravidita zvyšovala riziko náhlé smrti.
Těhotenská KMP[upravit | editovat zdroj]
Specifický typ dilatační KMP, je to vzácné (1:15 000). Projeví se srdečním selháním v peripartálním období. Zrádnost spočívá v tom, že postihuje předtím zcela asymptomatické ženy. Roli hrají genetické faktory a vysoké hladiny prolaktinu a sFlt–1. Ve 30–45 % se vyskytuje spolu s preeklampsí.[1]
Ischemická choroba srdeční[upravit | editovat zdroj]
U mladých těhotných se vyskytuje vzácně (u žen stoupá incidence až po menopauze). Vzácně se může u žen (obvykle nad 33 let) vyskytnout akutní infarkt myokardu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ERSBØLL, Anne S, Peter DAMM a Finn GUSTAFSSON, et al. Peripartum cardiomyopathy: a systematic literature review. Acta Obstet Gynecol Scand [online]. 2016, vol. 95, no. 11, s. 1205-1219, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27545093>. ISSN 0001-6349 (print), 1600-0412.