Atrézie a stenózy tenkého střeva
Atrézie a stenóza duodena[upravit | editovat zdroj]
Výskyt atrézií a stenóz je 1:5000-10000. U 30 % pacientů se zároveň vyskytuje Downův syndrom a více než 50 % pacientů má přidružené vrozené vady.
Klinický průběh[upravit | editovat zdroj]
Prenatálně docház k polyhydramnionu v důsledku přerušené cirkulace plodové vody. Nastává tzv. obraz dvou "bublin", které jsou vypněny tekutinou. Postnatálně dochází při úplné obstrukci v prvních 24 hodinách k rozvoji klinického obrazu vysokého ilea, což se projevuje prudkým zvracením s příměsí žluči. V 90 % se obstrukce nachází pod Vaterskou papilou. Ve zbývajících 10 % případů zvratky žluč neobsahují. Lékař může pozorovat vyklenuté epigastrium, propadlé hypogastrium (loďkovité bříško), peristaltika je viditelná. Smolka neodchází. Při částečné obstrukci je klinická manifestace pozdní.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Prenatálně se diagnostika provádí pomocí ultrazvukového screeningu. Postnatálně se pozoruje nativní RTG břicha ve visu, který je typicky vyobrazen jako dvě bubliny či hladiny, to platí pro žaludek a rozšířené duodenum. Ve většině případů dochází k absenci plynu v distální části GITu. Z žaludku se odsává více než 20 ml tekutiny pomocí nasogastrické sondy. Normální objem tekutiny v žaludku je 5 ml. Následuje insuflace plynu do žaludku a díky tomu lze obraz dvou bublin na RTG reprodukovat. K upřesnění diagnózy a zároveň vyloučení malrotace nebo volvulu se provádí kontrastní RTG horní části GITu.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčba je chirurgická, pacientovi se provádí duodenoduodenální anastomóza.
Atrézie a stenóza jejuna a ilea[upravit | editovat zdroj]
Výskyt atrézií a stenóz jejuna a ilea je 1:1500.
Klinický průběh[upravit | editovat zdroj]
Prenatálně dochází k polyhydramnionu. Postnatálně nastává v prvních 36 hodinách rozvoj klinického obrazu středně vysokého ilea, což má za následek zvracení s příměsí žluči. Břicho je vzedmuté a přítomny jsou i dýchací obtíže – dyspnoe, kvůli vysokému stavu bránice. Smolka neodchází. Je rozvinuta dehydratace s hypochloremií a úbytkem na váze.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Prenatálně je na UZ patrná dilatace střevních kliček. Postnatálně se pozoruje nativní RTG břicha ve visu.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčba je chirurgická, dochází k odstranění atretického nebo stenotického úseku střeva a k end-to-end anastomóze.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Vrozené atrézie a stenózy gastrointestinálního traktu
- Syndrom arteriae mesentericae superioris
- Malrotace střeva a volvulus
- Mekóniový ileus
- Megacolon congenitum
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
ŠNAJDAUF, Jiří a Richard ŠKÁBA. Dětská chirurgie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. ISBN 807262329X.
HOLCOMB III, George W., J. Patrick MUPRHY a Daniel J. OSTLIE. Ashcraft's Pediatric Surgery. 6. vydání. Elsevier, 2014. ISBN 145574333X.
MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 365. ISBN 978-80-247-2525-3.