Výduť břišní aorty
(přesměrováno z Aneurysma břišní aorty)
Výduť břišní aorty | |
Abdominal aortic aneurysm | |
Bíle šípky ukazují aneuryzma břišní aorty v CT 3D reprodukci | |
Rizikové faktory | mužské pohlaví, kavkazská rasa[1], kouření, hypertenze |
---|---|
Klinický obraz | asymptomaticky, později bolestmi v zádech, epigastriu, bolesti předcházejí rupturu |
Diagnostika | rtg, angiografie, USG, CT, MRI |
Léčba | chirurgická, všití endoprotézy s resekcí aneurysmatu nebo bypass |
Incidence v ČR | 4x častěji u mužů |
Klasifikace a odkazy | |
MKN | I71.3, I71.4 |
MeSH ID | D017544 |
OMIM | 100070 |
MedlinePlus | 000162 |
Medscape | 1979501 |
Výduť břišní aorty (AAA) je vakovité rozšíření abdominální aorty o alespoň polovinu svého průměru (tj. nad 3 cm). Výduť se velmi často vyskytuje subrenálně – kousek pod odstupem aa. renales, a končí nad aortální bifurkací (může však přecházet až na aa. iliace communes).
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
AAA je nejčastější typ aneurysmatu, incidence v poslední době stoupá, 4x častěji u mužů, přibývá s věkem, prevalence u mužů nad 60 let je 4 %.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Mezi rizikové faktory patří kouření, hypertenze, mužské pohlaví, vyšší věk, pozitivní RA, hypercholesterolémie, ICHDK a ICHS.
- Riziko ruptury do 5 let
- u aneurysmat nad 6 cm – 33 %,
- u aneurysmat nad 7 cm – 95 %.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
- Změny v cévní stěně - ateroskleróza, cystická degenerace médie, infekce, apod.;
- Genetické faktory - vrozená onemocnění pojiva (Marfanův syndrom, Ehlers-Danlosův syndrom, Loyes-Dietzův syndrom);
- Traumata.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Dlouho je asymptomatické, později se projevuje bolestmi v zádech, bocích, epigastriu, někdy se zvracením (můžou být zaměněny s kolikou, pankreatitidou nebo divertikulitidou), bolesti se objevují u rychle rostoucích aneuryzmat a obvykle několik hodin či dnů předcházejí rupturu. Při embolizaci koagul z vaku aneuryzmatu může vzniknout ischemie orgánů nebo končetin.
Ruptura[upravit | editovat zdroj]
Ruptura se projevuje jako krutá, agonizující bolest, rychle se prohlubující šok, těžká hypotenze, zvětšující se objem břicha, pulzující rezistence. Objevuje se nejčastěji na zadní straně s následným krvácení do retroperitonea, sekundárně může pokračovat do peritonea. Méně často se protrhne přímo do peritonea nebo do v. cava inf. (mohutný A-V zkrat – přetížení P srdce). Vzácně se perforuje do duodena – masivní hemateméza a meléna.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
V asymptomatické fázi obvykle objeveno náhodně jako pulzující rezistence při fyzikálním vyšetření nebo při USG z jiné indikace.
Nad aneurysmatem může být slyšitelný šelest. Palpace – pokud můžeme vsunout ruku mezi rezistenci a žeberní oblouk, jedná se pak o infrarenální aneurysma. Na rtg mohou být patrné kalcifikace ve stěně, angiografie – neukáže celý objem, ale ozřejmí případné postižení větví. USG – spolehlivé vyšetření, ještě lepší je CT a MRI. Až 50 % aneurysmat je diagnostikováno až při symptomech!
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Terapie je buď chirurgická, vak aneurysmatu se podélně otevře, všije se protéza dle rozsahu (aortoaortální, aortoiliacká nebo aortofemorální), Provádí se všití endoprotézy s resekcí aneurysmatu (a našitím odstupu viscerálních tepen) nebo bypass. Nověji se provádí endovaskulární zavádění stentgraftů. Mortalita elektivních výkonů je pod 10 %.
Indikace k chirurgickému nebo endovaskulárnímu výkonu[upravit | editovat zdroj]
- aneurysma širší než 5,5 cm u mužů a 5 cm u žen [2]
- zvětšování rychleji než 0,5 cm/rok
- u symptomatických (bolest, ruptura) – urgentně, během hodin (max. dnů)
Komplikace chirurgické léčby[upravit | editovat zdroj]
Respirační insuficience, hemokoagulační poruchy, selhání srdce nebo ledvin. Ischemická kolitida – podvazem a. mezenterica inferor s nedostatečným kolaterálním řečištěm.
Konzervativní léčba[upravit | editovat zdroj]
Aneuryzmata neindikovaná k chirurgickému nebo endovaskulárnímu výkonu se léčí konzervativním postupem, který zahrnuje:
- odvykání od kouření,
- léčbu hypertenze (betablokátory, ACE-i, AT1-blokátory),
- hypolipidemika (statiny),
- pravidelné sledování maximálního rozměru a rychlost růstu aneuryzmatu.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Při ruptuře: 50 % postižených zemře před dosažením nemocnice, 25 % peroperačně, celková operační mortalita je 50 %, celková mortalita ruptury je 75–90 %.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Aorta abdominalis
- Aneurysma
- Rekonstrukce tepen
- Aorta thoracica
- Aortální regurgitace
- Aortální stenóza
- Elastická artérie (histologický preparát)
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. otázky z chirurgie: Cévní chirurgie [online]. ©2007. [cit. 2010-05-17]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc>.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- VALENTA, Jiří. Aneuryzma abdominální aorty. In ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2001. 575 s. s. 380-381. ISBN 80-7262-093-2
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ SALEM, M K, H S RAYT a G HUSSEY, et al. Should Asian men be included in abdominal aortic aneurysm screening programmes?. Eur J Vasc Endovasc Surg [online]. 2009, vol. 38, no. 6, s. 748-9, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19666232>. ISSN 1078-5884 (print), 1532-2165.
- ↑ ČEŠKA, Richard, Tomáš ŠTULC a Vladimír, a Milan LUKÁŠ, et al. TESAŘ. Interna. 3.. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.